Jsou piráti konkurenty prodejů elektronických knih?

Elektronické knihy a obsah internetu podléhající autorským právům stále hledá co nejvýhodnější způsob šíření k cílovému uživateli. Zejména prodejci e-knih nyní sázejí na DMR (Digital rights management).

Pochopitelně představa paušálu, který si čtenář a vyznavač e-knih zaplatí, aby pak mohl stahovat obsah zdarma, je lákavá pro všechny strany. Vznášejí se nad ním ale - jako nad vším placeným na internetu - mnohé otazníky. Kolikrát si smí danou knihu (či píseň) stáhnout jeden uživatel, jak může se zakoupeným obsahem nakládat a mnoho dalších etických a obchodních otázek.

Přesto se do DMR prodejci žhavě vrhají, protože si od něj slibují několik základních změn, které jim přinese v boji s ilegálním šířením. Prodejci si ale hýčkají několik bludů, které jim jen těžko bude někdo vyvracet.

Prvním podivným tvrzením je, že DMR eliminuje pirátství. S tím se nedá dost dobře souhlasit, protože i když budou knihy dostupné v DMR prostoru, budou stále k dispozici i jako ilegální obsah. Budou tedy k dispozici za peníze i zadarmo kradené.

Druhá nepravda zní: Pirátství nás připravuje o zákazníky! Tahle stížnost prodejců je opět nepravdivá. Pokud si někdo chce knihu koupit legálně, udělá to. Pokud si ji koupit nechce a chce ji ukrást, prostě to udělá. Piráti a legální zákazníci jsou dvě množiny, které se zkrátka a dobře neprolínají. Jedná se o dvě zcela odlišné skupiny, které si ve světě internetu nijak nekonkurují.

Poslední sporné tvrzení říká, že při nabízení přes DMR vydělají nakladatelé více peněz. O tom se dá také spekulovat a z výše uvedených je to nepravda nejméně. Současné podmínky používání ale nenasvědčují ani tomuto bodu.

Pro ukázku, jak to s DMR funguje, bychom mohli uvést zajímavý příklad amerického autora píšícího mj. o Windows Davida Pogue. Ten jednu ze svých publikací nabídl právě tímto způsobem a pak bedlivě sledoval, jak se vyvíjí situace na internetu.

Výsledky byly sice zajímavé, ale v zásadě jenom potvrdily to, co už stejně každý ví. Experiment trval právě rok. Pogue uvádí, že jeho kniha byla upirátěná velmi záhy a rozšířena po celém internetu. Ke stažení byla přímo „směšně snadno“.

Jako šílený ale popisuje fakt, že prodeje v zásadě vůbec nepoklesly! Nestalo se nic, kniha se v elektronické i normální verzi prodávala kontinuálně bez jakýchkoli výkyvů. Jaké z toho plyne poučení? Že prodej e-knih má budoucnost a pirátství zřejmě také.

Do budoucna se ale budou muset každopádně změnit a přenastavit pravidla. Prodejci by neměli spoléhat na všemocný DMR prostor a měli by si uvědomit, že boj s piráty zatím zcela prohrávají. Cesta vede jinudy - je potřeba nabídnout cílovému zákazníkovi něco navíc, nějak ho přilákat… Jak? To je otázka.

Zjišťovali jsme také situaci u nás, v Česku. Nejzajímavější byla praktika jednoho malého nakladatele, jehož cílovou skupinou jsou zejména mladí uživatelé. V rozhovoru uvedl, že všechny knihy, které vydá, umísťuje po půl roce sám ve formátu pdf na volně přístupném serveru, kde jsou dostupné zcela volně.

Pokud to zní šíleně, je třeba poslechnout si jeho argumenty. Knihy budou stejně ukradeny (naprostá pravda). Kniha, kterou takto ošetří sám, nebude zmrzačena neumělými zásahy při převádění do elektronického formátu (jedná se o pravého profesionála milujícího svoji práci).

Poslední důvod je nejzajímavější. Tvrdí, že díky tomuto tahu získává nové čtenáře, kteří si přečtou první díl série, ale na další se jim už nechce čekat dalšího půl roku a raději si knihu koupí. Časem si k ní třeba dokoupí i první díl.

Jedná se o zcela výjimečně osvícenou taktiku, která zejména na knižním trhu není běžná. Přesto v sobě skrývá mnoho zajímavých podnětů k zamyšlení pro všechny, kteří se chtějí na trhu s elektronickými knihami udržet.