Wikiverzita – jaké jsou možnosti open-source vzdělávání?

Wikiverzita je spřízněným projektem Wikipedie, který se snaží představovat otevřený portál určený ke vzdělávání a osobnímu rozvoji. Nabídka kurzů je velmi rozmanitá – od stavby kůlny po vedení a řízení lidí. Jsou takovéto kurzy perspektivní, nebo jde jen o nikam nevedoucí krok?

Wikiverzita existuje již poměrně dlouhou dobu, ale plnění jednotlivými kurzy je poměrně pomalé a návodů pramálo - a to jak v české, tak v anglické mutaci, od které bychom obvykle očekávali daleko větší spektrum vzdělávacích aktivit. Obě dvě tedy zatím stojí mimo hlavní oblast zájmu komunity. Přitom již loni se hojně psalo o tom, že anglická Wikipedie je téměř kompletní a již není příliš co přidávat. Je tedy s podivem, že se větší část editorů nepřesunula právě k tomuto projektu, který myšlenkově stojí na velmi podobných základech. I když odlišnosti jsou možná větší, než by se na první pohled mohlo zdát. 

Předně napsat článek na Wikipedii, doplnit odstavec nebo provést drobnou úpravu je otázkou několika málo minut, avšak vytvořit kompletní rozsáhlý kurz je již věcí časově i odborně náročnější. Dost možná proto hrají na české Wikiverzitě prim spíše kratší návody, jako například jak okomentovat správně fotografii po technické stránce. 

Pokud bychom se podívali přímo do základních dokumentů projektu, pak bychom se o jeho účelu dozvěděli, že mezi hlavní cíle patří především: 

●       Hostovat výukové projekty a komunity, které rozvíjejí tyto materiály           

●       Doplňovat a rozvíjet existující projekty Wikimedia Foundation (např. projekt zaměřený na hledání dobrých zdrojů pro články na Wikipedii)

●       Tvořit a nabízet řadu volných vícejazyčných vzdělávacích materiálů/zdrojů pro všechny věkové skupiny ve všech jazycích 

Celý projekt oficiálně vznikl v srpnu roku 2006 a dnes existuje v 10 jazycích. Největší je právě anglická s přibližně 10 tisíci stránkami, což je méně, než má Wikipedia v kurdštině či tradiční irštině. Přitom by se dalo očekávat, že to, o čem bude jedna či dvě stránky na Wikipedii, by se obsahově krylo s poměrně rozsáhlým vzdělávacím kurzem (rozsahu řekněme 50 stran). 

Zdá se tedy, že Wikiverzita stojí mimo hlavní proud všeobecného zájmu, a je otázkou, zda či co by mohlo tento zájem vyvolat. Možná lepší by ale bylo se ptát, zda má podobný projekt v tomto rozsahu nějaký smysl. Jaké jsou vlastně nároky na vzdělávací kurzy obecně? Osobně se domnívám, že je zde patrný stále větší tlak směrem ke kurzům certifikovaným - a to v podstatě jakkoli. Kurz by měl být nějak přesně definován, utvářen tak, aby ten, kdo jej absolvuje, mohl v pohovoru o zaměstnání říci – umím to a to, tady je certifikát a personalista si může kurz sám projít a posoudit jeho kvalitu. To u Wikiverzity nelze. 

Velmi zásadní téma je v (ne)spolehlivosti. To, že nikým není garantována správnost informací, bylo vytýkáno Wikipedii až do chvíle, než se začali objevovat seriózní studie porovnávající jednotlivá encyklopedická hesla (v anglické mutaci). Tyto studie vesměs došly k témuž závěru – kvalita hesel na Wikipedii a na Britannice je naprosto srovnatelná a nemá smysl rozlišovat, která je věrohodnější a která méně. Je zajímavé, že tyto průzkumy zatím příliš nereflektují někteří pedagogové, kteří Wikipedii považují za podřadný zdroj informací. 

A nutno říci, že tímto chováním ukazují k době, kdy tento problém existoval poměrně aktuálně (před pěti či šesti lety) – málo článků, málo editorů, slabší redakce. To všechno vedlo k tomu, že kvalita mnohých textů byla velmi sporná. A právě v této situaci se nachází dnešní Wikiverzita. Dnes je již každému jasné, že cestou certifikovaných, dlouhodobých, komplexní kurzů zřejmě nevykročí. To ale neznamená, že by neměla mít šanci na úspěch. Existují minimálně dvě motivace, které z ní stále dělají smysluplný projekt. 

První je obsažen v samotných (již zmíněných) cílech projektu. Vytvořit souvislou, logickou strukturu kvalitních, souvisejících článků, které je pak možné drobně doplňovat směrem ke klasické učebnici. Dovedu si docela dobře představit multimediální učebnici určité části dějepisu, která by byla založená na osnově, časových osách a článcích z mateřské Wikipedie. Pak by již jen chtělo doplnit sadu kontrolních testových otázek a na světě by mohl být zajímavý a kvalitní učební materiál. 

Druhou oblastí, ve kterých je šance na úspěch, jsou jednorázové návody. Jde o jednorázové informace o tom, jak vykonávat určitou činnost. Příkladem může být stavba domácích varhan. U nich člověk nepotřebuje žádný certifikát, jen si chce doma postavit varhany pro svou osobní potřebu, případně se naučit stavět kůlnu, používat vrtačku nebo řešit diferenciální rovnice prvního řádu. 

Alternativy a budoucnost

Pokud má někdo zájem o certifikované či rozsáhlejší kurzy, je asi lepší užít nějakého řešení vytvořeného v Moodle. Ten nabízí více možností diskusí, odevzdávání písemných prací, lepší testování i celkově příjemnější studijní prostředí. To je navíc ošetřeno obvykle přihlašováním, což umožňuje například lepší možnost vyhodnocování práce jednotlivých studentů, a následně efektivní vydávání příslušných certifikátů. 

Příkladem projektu, který umožňuje hostovat kurzy vytvořené v Moodle, může být například eSocrates, který umožňuje provozovat na něm zdarma libovolný kurz, zálohovat ho, komunikovat se studenty atp. Zajistit si nějakou certifikaci pro kurz nemusí být pak pro jejich tvůrce nijak obtížné. 

Zdá se tak, že Wikiverzita má jako celek možnou budoucnost, která by nemusela být nikterak zlá. Je ale potřeba, aby lépe zvážila své možnosti a výhody. Především ale bude bezpodmínečně potřebovat daleko větší zájem komunity nebo nějakého spojence v podobě klasické univerzity, která by byla ochotná na tvorbě materiálů spolupracovat. Malé, jednoúčelové tutorialy jsou totiž zajímavým zbožím, které by se jistě dalo dobře využít. I když by se zřejmě nemohlo vést na vlně popularity, která je dnes se vzděláváním spojena.