Trendy v e-knihách

Elektronické knihy překonaly v prodeji na Amazonu ty papírové a stávají se tak bezpochyby hitem. Na stejném serveru je nejprodávanějším zbožím čtečka Kindle a veletrh CES byl plný chytrých telefonů. Jaké trendy lze v oblasti e-knih očekávat? Dočkáme se knihoven nebo knih bez DRM?

To, co můžeme na trhu s tímto zbožím sledovat, je doslova renezance literatury – o knihy snad nikdy nebyl takový zájem a jejich výroba a distribuce již dlouho nebyla tématem tolika analýz a studií. A co víc – číst knihu s Kindle 3 je moderní, zábavné a pohodlné.

Válka formátů

Rozvoj e-knih s sebou přináší také řadu problémů, na které se bude uspokojivé řešení hledat jen velmi obtížně. Jedním z nich jsou formáty, kterých existuje opravdu mimořádné množství a které silně brání ještě většímu rozvoji. Softwarové čtečky nejsou kompatibilní s těmi hardwarovými a ty zase mezi sebou. Pro běžného uživatele je velmi obtížné se orientovat v tom, jaký formát jeho přístroj či software zvládne přečíst korektně a jaký vůbec. Navíc podpora většího množství formátů netriviálním způsobem prodražuje samotné e-knihy, které je nutné často vícekrát vysázet a to téměř od píky. 

Boj formátů je tedy pro vydavatele, kteří musí udržovat armády sazečů a pracně hledat, který z mnoha formátů bude rentabilní a který nikoli, velkým problémem. Uživatelé jsou pak zcela zbytečně vystaveni obavám, zdali jimi zakoupený přístroj bude či nebude použitelný. 

To ostatně akceleruje prodej Kindle 3. Nejde jen o to, že nabízí výborný přístroj za velmi rozumnou cenu, ale také o skutečnost, že Amazon, jako největší prodejce literatury, bude schopen poskytovat poměrně bohatou nabídku literatury v kompatibilním formátu. 

Ač se to nemusí zdát na první pohled zřejmé, většina formátů má své rozumné důvody existence, pro něž je část výrobců udržuje při životě – jeden nabízí lepší indexaci či vyhledávání, druhý je prostorově úspornější, další zase otevřený. Jednoznačně rozhodnout, který by měl být tím nejlepším nebo jediným, spolehlivě nejde.

Knhovny?

E-knihy s sebou přinášejí řadu zajímavých otázek a možností, které se zdají být v současné době poměrně neprozkoumané, ale potenciálně velice zajímavé. A jednou z nich jsou právě knihovny. Ty jsou založeny na myšlence, že jednu knihu může v jeden okamžik číst pouze jeden člověk. Instituce (e-knihovna) pak může knihy nakoupit a nabízet je za malý poplatek dalším uživatelům k přečtení. Pokud bude mít daný titul solidní obrat, může se podobné instituci dobře zaplatit. 

Jistě se také nabízí možnost komunitního využití, kdy budou tyto knihy nabízeny na sociální síti běžnými uživateli, kteří budou chtít snížit náklady na nákup svých knih. První pokusy tohoto typu jsou již v provozu (jako například eBook Exchange) a představují tak další zajímavý impuls k rozvoji trhu s knihami. 

Tato forma sdílení knih s sebou navíc jistě přináší poměrně velký prostor pro řadu marketingových nástrojů – od plateb za propagaci, přes pružnou cenu díla až třeba po možnosti zviditelnit knihy, které vyjdou nákladem vlastním. Ostatně i ty lze nyní přes Amazon snadno nabízet miliónům potenciálních zákazníků. 

Je ale otázkou, zdali český zákazník neostrouhá, neboť pro Amazon nejsme stále příliš atraktivním a perspektivním trhem. Ostatně stačí uvážit, že roční obrat největšího českého e-shopu Alza byl 5,6 miliard korun a porovnat to s čísly Amazonu v globálním pohledu. Mimo to je třeba zvážit, že český uživatel je k zahraničním službám stále velmi skeptický.

Knihy bez DRM to budou mít těžké

Obecně si ale myslím, stejně jako Jiří Hlavenka, že se jedná o problém spíše zástupný. To, co vadí uživatelům nejvíce, je cena, se kterou se toho při malých nákladech mnoho udělat nedá, a problém s formáty. Cena bude pro český trh problémem ještě dlouho a to minimálně ze dvou důvodů. Jednak je poměrně malý – pokud napíšete knihu pro 0,5 % populace, pak má v češtině zásah asi na 50 tisíc čtenářů. Pokud totéž uděláte v angličtině, oslovujte asi padesátkrát až stokrát větší množství lidí. A to ve chvíli, kdy hlavním nákladem jsou přípravné práce – sepsání, sazba, korektura,... představuje zásadní rozdíl. Druhý důvod je v mentalitě – stále špatně chápeme, proč by měla nehmotná virtuální kniha stát 60-80 % toho, co tištěná, když nezíská fyzický papírový výtisk.

Je budoucnost v mobilech?

Letošní veletrh CES byl ve znamení chytrých mobilních telefonů a tabletů. Obě zařízení lze užívat jak k zábavě, tak také k seriózní práci. Samozřejmé je jejich možné nasazení také jako čteček e-knih. Zásadní nevýhodou je ale především vysoká spotřeba a podobná zařízení při velké zátěži vydrží jen dva nebo tři dny, což, oproti desítkám dní u čteček, je nevýhoda poměrně znatelná. 

Zdá se ale, že by se mohlo začít blýskat na lepší časy. Samsung, který je v oblasti tabletů asi největším konkurentem Apple, zakoupila společnost Liquavista, která se zabývá výrobou a vývojem displeje, které jsou založeny na technologii elektronického smáčení. Ta by měla podstatně snížit spotřebu těchto zařízení, která by tak mohla konkurovat klasickým čtečkám. Jen je otázkou, jak dlouho to bude trvat. Myslím ale, že Amazon stihne vydat ještě přinejmenším Kindle 4 či 5, čímž na dlouhou dobu stanoví také jasný formát, ve kterém se budou tyto publikace nabízet.