BSA zase straší “obsílkou”. Dopisy ale klidně ignorujte

Nátlaková skupina BSA sdružující různé softwarové společnosti po několika měsících opět straší tuzemské firmy "obsílkou" a “zahájením řízení”. Jak už zjara říkali oslovení právníci, dopis hoďte do koše.

Protipirátská organizace BSA v Česku neexistuje -- pro komunikaci zde má pouze najatou mediální agenturu a právnickou firmu. A po několika měsících o sobě ústy mediálního zástupce zase dává vědět -- ten v minulém týdnu českým médiím rozeslal tiskovou zprávu, podle které "BSA opět zahajuje řízení se společnostmi, u kterých je podezření z možného užívání nelegálního softwaru." Firmy, které dopis "od BSA" dostaly, mají do 14 dnů odeslat zpět podepsané prohlášení, že používají správně licencovaný software. V případě, že se neozvou, jak už v minulost český mediální zástupce Jan Hlaváč uvedl, se jim BSA může opětovně ozvat a v případě soudní pře jim tato skutečnost může přitížit.

Stejně jako v minulosti však firmy, které jsou takovým výhružným dopisem zaskočeny, mohou výzvu ignorovat. Právníci navíc zástupcům společností radí, aby si jakoukoli písemnou komunikaci s oficiálními razítky dobře rozmyslely. 

"Dopis od BSA" nemá žádnou právní váhu a žádný zákon v České republice zástupcům firem nenařizuje s touto, či podobnou, organizací komunikovat a zpovídat se jí -- ani formou dopisu, vyplněného formuláře či prohlášení. Pokud budou "výzvu" ignorovat, žádné sankce jim nehrozí.

Manažery firem může zneklidnit už jen fakt, že jim něco jako BSA vůbec píše. Klíč, podle kterého čeští zástupci BSA vybírají firmy "podezřelé z možného používání nelegálního softwaru", není znám -- mediální zástupce Jan Hlaváč uvádí, že BSA reaguje na udání.  „Zaměřuje se na firmy, které podezříváme či se domníváme, že tam dochází k pirátství. Vycházíme z oznámení, která jsme obdrželi většinou z anonymních zdrojů. S firmami proto zahajujeme proceduru směřující k nápravě.“ Daleko pravděpodobnější je, že zástupci BSA používají rejstřík firem stejně jako další společnosti, které takto rozesílají různé komerční nabídky vlastních produktů. 

Tón BSA je jako vždy represivní -- slova jako "obsílka", "zahájení řízení", "zahájení procedury směřující k nápravě" a další může v adresátovi vyvolat pocit “oficiálnosti” tohoto dopisu. O nic ale opravdu nejde. Na jaře oslovení právníci Janu Hlaváčovi vyčítali i to, co manažerům vzkazuje -- že pokud na dopis nezareagují, v případě soudního řízení "to bude pro management přitěžující." Pan Hlaváč uvedl, že "manažeři se pak mohou těžko vymlouvat na to, že o softwarovém pirátství nevěděli, že k němu docházelo bez jejich vědomí či přičinění." Jak ale například Radim Polčák z Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně uvedl pro Hospodářské noviny, tvrzení, že management je za software odpovědný, je zavádějící. "Manažer může být postižen jen tehdy, pokud se jedná o nikoli nepatrný zásah a k protiprávnímu užívání software dal sám pokyn. Nemůže být samozřejmě postižen za to, že neustále nestojí svým podřízeným za zády, respektive nemůže být trestně stíhán za to, co dělají jeho podřízení bez jeho vědomí." Přesto se podle Jana Hlaváče na jaře ozvalo 46 procent "oslovených" firem.