Rána pro smlouvu ACTA? Soudní dvůr zakázal filtrování dat na internetu

Soudní dvůr Evropské Unie zakázal poskytovatelům připojení k internetu blokovat a filtrovat uživatelský obsah, jak to chtějí lobbisté a představitelé zábavního průmyslu. ACTA tak dost možná dostala další ránu -- mnoho politiků v rámci EU mluví o tom, že tato mezinárodní dohoda porušuje práva občanů. Z tohoto důvodu rovněž řada evropských zemí ratifikaci smlouvy pozastavila.

Soud uvedl, jak informují mnohé zahraniční deníky, že není možné, aby kdokoli poskytovatele nutil celoplošně filtrovat obsah jen proto, aby se předešlo možnému "nedovolenému užívání" hudebních či audiovizuálních děl.

Soud Evropské Unie takto rozhodl v rámci případu, kdy belgické sdružení autorů, skladatelů a vydavatelů (SABAM, Société d'Auteurs Belge – Belgische Auteurs Maatschappij) po poskytovatelích služeb v Belgii chtělo, aby coby preventivní opatření byl obsah na internetu poskytovatelem filtrován. Soud však došel k závěru, že takovýto požadavek nemůže být splněn, protože by tím došlo k porušení svobody podnikání daného operátora. Evropské právo totiž zakazuje v pravidlech o elektronickém obchodu dohled na informacemi.

Komentátoři si myslí, že Soudní dvůr Evropské unie by tímto mohlo ovlivnit i další vývoj v kauze ACTA. Tato mezinárodní smlouva (proti kopírování a padělkům) byla podepsána v minulém roce několika státy (např. Spojenými státy, Kanadou, Austrálií nebo Japonskem), ke kterým se přidala i Evropská unie, byť před (dlouho utajovanou) smlouvou varovali mnozí odborníci.

Peprné je, že kritizovaná smlouva byla v tichosti zástupci Radou Evropské unie odsouhlasena na setkání ministrů zemědělství a rybolovu. Nicméně kvůli trestněprávním represím, s nimiž ACTA počítá, bude muset její ratifikaci odsouhlasit každý členský stát zvlášť na domácí půdě.

Od toho však několik evropských států (zatím) upustilo: odsouhlasení smlouvy vedlo k řadě demonstrací a kybernetických útoků, a tak větší popularizaci cílů smlouvy a jejich dopadů na životy občanů. Ratifikaci pozastavilo Česko, Polsko, Bulharsko, Rumunsko, Litva, ale třeba také Německo, Slovensko, Nizozemsko, Kypr a Estonsko, které se ke smlouvě odmítly z různých důvodů připojit již při "evropském" podpisu 26. ledna na ministerstvu zahraničí v Japonsku.