Válka aplikací

Původní myšlenka internetu byla prostá – měla se spojit vědecká pracoviště nejprve v USA, později po celém světě, aby se daly snadněji sdílet výsledky různých pokusů. Celou věc financovalo ministerstvo obrany USA, a tak není divu, že brzy začaly jít věci šejdrem.

Nechci teď psát o tom, jak si obrana pojistila tímto počinem možnosti odposlechu, jde mi spíše o podružné efekty. Jak se na internet nabalili byznysmeni a měli potřebu si z něho udělat komerční dojičku peněz.

Pamatujete, co jsme potřebovali v počátcích internetu? Telnet bohatě stačil, i to připojení přes telefon, v DOSu se daly dělat věci! Potom však přišly Windows, veřejné e-mailové schránky a programy, a najednou obchodníci objevili i další, novou cestu. Nutnost neustále aktualizovat nejen programy, ale i samotné počítače.

První model IBM PC měl operační paměť tehdy neuvěřitelných 16 nebo 64 kB, první pevné disky měly v roce 1983 kapacitu 10 Mb, měnila se i záznamová média – od kazetového magnetofonu přes disketové mechaniky 5,25 palce (kapacita 360 kB) až k 3,5placovým disketám.

Nemusí být člověk zrovna génius, aby zjistil, že to, co stačilo tehdy, nestačí dnes. Bodejť by stačilo. Nejprve se lepšilo rozlišení videa a monitorů, počet barev, výkonnost sběrnice, procesorů, grafických karet, zvyšovala se kapacita harrdisku...

V současné době jsme v situaci, kdy výrobci neustále vymýšlejí graficky stále náročnější hry a aplikace, aby si lidé museli pořizovat výkonnější a výkonnější počítače. Operační systém Windows také není žádný hubeňour.

Takže v podstatě jsme nuceni skutečně kupovat nové a nové výrobky, výkonnější, údajně stabilnější, které jsou však vypočítány, aby vydržely maximálně pět let. A koukněte se na tu hysterii kolem Windows XP. Vždyť se to podobá šíření poplašní zprávy, co Microsoft dělá, aby lidi donutil koupit si za zcela nevýhodných podmínek Windows 8.

Co mne ale vždy fascinuje, je ten souboj aplikací. Už v roce 1971 se objevil první virus jménem Creeper. Na monitoru zobrazil hlášení: „I‘m the Creeper: Catch me if you can.“ Vymyslel je Bob Thomas z firmy BBN. A samozřejmě s prvním virem se objevil i první antivirus, program jménem Reaper.

Co se od té doby stalo? Objevilo se více virů, počítače tedy bylo nutno bránit, a tak bylo nutno přikoupit antivirus a je to nutné dodnes. Kdoví, jestli viry nevymýšlí výrobci antivirů, jak se tuhle někde objevila zajímavá teorie. Smysl by to dávalo.

Když spolu v našem počítači zrovna nebojují viry s antivirem, šup, už zde máme spamy. Ty tvoří zhruba 70 % objemu e-mailové komunikace, a tak není divu, že zde máme antispamové filtry a antispamové aplikace. A ty se spolu opět přetahují o výhru nad naším počítačem.

Jenže to pořád není všechno. Ještě zde máme adware a spyware, který sleduje, na jaké stránky chodíme, aby nám nabídl ty správné reklamy. Takže musí přijít statečný hrdina, dejme tomu SpyBot Search and Destroy, a pustí se do boje s adwarem a spywarem.

Jakmile reklamní agenti přišli na to, že by se internetu dalo využít k další reklamě, třeba bannerům horním, postranním, zvukovým, s videem atd., atd., hned je začali uživatelům internetu vnucovat. Jenže koho by bavilo, že otevře nějakou stránku a do sluchátek mu zařve nějaká hudba nebo povídání, a že k obsahu se nedostane, protože tu reklamu nejdřív musí celou zkouknout.

A tak přišly aplikace jako AdMuncher, v Opeře Ad Filter, ve Firefoxu a Chrome AdBlock, které umožňují reklamy zakázat. Ostatně, je to velký rozdíl, vidět stránky s reklamou a bez reklamy. Vyzkoušejte si to třeba na webu CSFD.cz. Kolik místa zabírají reklamy a jak jsou agresivní.

V hledáčku některých uživatelů internetu je i Flash Player nebo Java, jež někdy vytěžují procesor počítače nad únosnou míru a často způsobují zatuhnutí prohlížeče nebo jeho pád.

Zkrátka – mít v dnešní době doma počítač, máte doma válečné pole. Bojují zde jedny aplikace proti druhým, jedny se nám snaží něco vnucovat, i proti naší vůli, druhé se nám to snaží usnadnit.

Ale nejvíce na tom vydělávají výrobci všech těch udělátek, aplikací, antivirů, a samozřejmě výkonnějších počítačů, grafických karet či procesorů. Nepřijde mi normální, že notebook nevydrží dva tři roky, aniž by přestal zvládat zvýšené nároky internetu a stále aktualizovaných internetových aplikací.

Ono je to opět jako s těmi Windows XP. Jsou funkční, jsou oblíbené, používá je snad třetina majitelů PC, ale firma se rozhodla, že lidé by měli používat něco jiného, moderního. Na lidi a jejich názor zde není místa.

A tak nám asi nezbude, pokud chceme být on-line, než používat to, co nám vnutí. Podobně jako neustále nový design stránek na Facebooku.

5. 4. 2014

Autor: Jan Lipšanský