Drony: od vojenských aplikací k doručování balíků

Drony, tedy bezpilotní letouny malé velikosti, se stávají stále viditelnějším objektem zájmů nejen vojáků, ale také fotografů, dopravních specialistů nebo doručovatelů pošty. Otevírají ale diskusi nad ochranou soukromí.

Drony (někdy také UAV z anglického Unmanned Aerial Vehicle) je souhrnné označené pro velkou skupinu letounů, které nemají žádného pilota a jsou většinou ovládané na dálku z řídícího střediska. Naopak se sem většinou neřadí modely letadel či vrtulníků, neboť se nepředpokládá, že by tato zařízení měla mít nějaký „užitečný“ význam nebo funkci.

Zdaleka největší využití měly tyto stroje prozatím v armádě. Například ta americká je dlouhé roky používala pro špionážní účely (fotografování neznámého prostředí, sledování pohybu osob, příprava terénu před útokem atp.), než se odhodlala k jejich finálnímu útočnému použití. Na první pohled to vypadá zcela ideálně – vojenský expert sedí ve Washingtonu nebo jiném městě a nemusí mít strach, že bude sestřelen nebo že vlivem špatného počasí havaruje. Je v dokonalém bezpečí. Také takový letoun má podstatně jednodušší konstrukci. Nemusí nést relativně těžkého vojáka, mít katapultační systém, otevíratelný kokpit nebo třeba sedalo či vzduchotechniku.

Takto koncipované válečné stroje jsou ale eticky i lidsky problematické. Mohou vést k válkám mnohem tvrdším a krutějším, než jaké mohly nastávat v boji klasickém. A také piloti dronů mají stejné psychické problémy jako vojáci, kteří jsou kdekoli nasazeni v boji. Jde o technologii, pro kterou platí, že byla vyvinuta a používána armádou, ale nachází stále větší soukromé či komerční využití.

Drony jako business

Drony jsou dnes již běžně rozšířeným zařízením, které lze zakoupit v obchodě pro širokou veřejnost (prodává je například i Alza, Mall či T.S.Bohemia) a ceny začínají pod desetitisíci korun. K čemu všemu lze drony (mimo válečné a vojenské operace) požít zatím není zcela jasné, ale první možnosti se již rýsují. Velice populární je fotografování – pomocí dronu se lze dostat do míst, kam se běžně s fotoaparátem nepodíváte, zařízení jsou relativně stabilní a tak například památky či krajinu můžeme zobrazovat ze zcela nové perspektivy.

Na rozdíl od velkých vrtulníků mohou létat mezi domy a vytvářejí tak prostor pro snímaní obrazu z určitého mezipatra, které dává náhled a současně není od dění příliš vzdálené. Velkou oblastí využití jsou tak například sportovní akce, kde se mohou vznášet poměrně těsně nad hlavami běžců či cyklistů, a provázet téměř každý únik či útok. Zatímco běžný vrtulník může mít organizátor akce (i typu velkého cyklistického závodu) k dispozici jeden nebo dva, u dronů jsou to bez potíží desítky. To otevírá zcela nové oblasti zábavy, ale také například měření sportovních výkonů.

To, co je běžné v kopané, tedy že se analyzuje počet přihrávek nebo naběhaná vzdálenost každého fotbalisty zvlášť, bude s drony možné také v dalších sportech. Právě tato technologie může zásadně měnit způsob konstrukce sportovních přenosů. Každá národní televize bude moci mít svůj signál svých sportovců a provádět si střih alespoň částečně sama. Kdo sledoval například letošní Tour de France jistě ví, že pro tuzemského diváka byla předposlední etapa (časovka) sice zajímavá co do vztahu k soutěži, ale své závodníky viděl jen velice málo, nebo vůbec. Souboj o sedmé místo nebyl pro režiséra a většinu světových diváků zajímavý.

Amazon a doručování balíků

Jeff Bezos již před rokem přišel s myšlenkou, že by bylo zajímavé doručovat balíky, které si lidé v Amazonu objednají, pomocí dronů. To je ale ve Spojených státech nemyslitelné kvůli legislativě, a různá omezení platí i ve většině zemí Evropské unie. Firma se tak rozhodla, že od října začne tuto možnost testovat v Indii. Jde o obrovský, poměrně vyspělý trh, kde má firma silnou konkurenci. Možnost zviditelnit se, otestovat technologii a snížit náklady jsou velkými taháky. A také ukazují, kam bude směřovat (alespoň část) z dvou miliard dolarů, které chce firma v tomto státě investovat.

Myšlenka je taková, že po objednání je zboží expedováno a z nejbližšího skladu a pomocí dronu doručené až k zákazníkovi. To s sebou může přinášet řadu problémů. Tím prvním je nosnost a dolet. Pokud nepůjde o nějaké speciální modely, lze počítat s tím, že například pračku nebo podobně velké objednávky bude muset ještě nějaký čas doručovat klasická dodávka. Drony mají také omezenou kapacitu baterie, což snižuje jejich operační prostor.

Stále nedořešené jsou bezpečností otázky. Například co se stane při krádeži nebo sestřelení zařízení, nebo jak bude potvrzeno doručení zboží, tak také pokud letoun někoho zraní nebo zabije. Běžné kvadrikoptéry váží okolo půl kilogramu, ale mají jen minimální nosnost. Amazon bude muset využívat stroj s hmotností řádově jednotky či desítky kilogramů, což při pádu z deseti metrů znamená téměř jistě smrtící kontakt.

Soukromí?

Velkým tématem, které se v souvislosti s drony diskutuje, je otázka soukromí. Drony mohou být vybavené fotoaparáty či kamerami s vysokým rozlišením, díky dobrému vyvážení a elektromotorům se pohybují velice stabilně a mohou být poměrně tiché. To otevírá pochopitelnou diskusi o tom, jak je to s ochranou soukromí, zda nejde o zařízení, která budou používaná pro průmyslovou špionáž stejně jako pro sledování manželky nebo sousedů. Plot a zatažené žaluzie již nejsou žádnou překážkou. To je – spolu s bezpečnostními riziky – důvod, proč USA lety těchto zařízení tak striktně omezuje. Dočkáme se podobných zákazů také u nás?

Letošní rok by bylo možné bez nadsázky označit rokem dronů. Snad o žádné technologii se tak nemluví jako právě o nich. Ovládání je přitom jednoduché – většinou postačí telefon s Androidem a dron se umí pohybovat kdekoli má WiFi či jinou datovou síť. Ač mohou pozitivně změnit televizní přenosy, nabídnout krásné fotografie, sledovat dopravu nebo třeba výrazně zlepšit ostrahu objektů, otevírají řadu otázek, které je třeba brát vážně.

28. 8. 2014

Autor: