Staň se akademikem

Když jsem před lety odpromoval a přijel to do rodné vísky sdělit rodičům, odešel otec do hospody pochlubit se kamarádům, že jeho synek je magistr. Ještě téhož večera se u nás dva z nich stavili pro šumivý aspirin a jeden pro gastrogel, protože magistr byl pro ně do té doby vždycky jenom lékárník. (Výčepní se druhý den stavil pro sedm stovek, o které otec přetáhl aktuální finanční možnosti oslavy, ale to už je jiná vyprávěnka.)

Zklamání štamgastů chtivých léčiva asi netřeba popisovat – magistr české literatury mohl mírnit jejich kocovinu leda nějakým útěšlivým veršíkem. Při pohledu na jejich třesoucí se ruce se nabízela třeba Dědova mísa. Mít titul Mgr. bylo počátkem devadesátých let zkrátka roztomilé.

Moje kamarádka si například uhnala magisterský titul za diplomku „Šití kalhot s laclem“. Ve veselých dobách hledání nové tváře české pedagogiky se totiž na peďáku studoval také obor rodinná výchova. Obsahoval přesně to, co název naznačoval – péči o dítě, péči o domácnost, zdravou výživu. Taky šití kalhot. Magisterský titul získala má známá za lacláče, takže si představuju, že na bakaláře by stačily řekněme šortky. Když zjistila, jaká je vlastně akademička, udělala si hned taky rigorózní zkoušku na PhDr. Téma její práce bylo „Čtení dětem před spaním“ a pojednávala o významu Křemílka pro identitu dítěte předškolního věku. Dnes by to byl v rámci multikulturní výchovy určitě Rákosníček.

Opájím se nadějí, že na pedagogických fakultách se snad situace od divokých devadesátých let trochu zlepšila. Ale pro jistotu jsem se na témata diplomek raději nedíval. Zato jsem se podíval na diplomky na několika katedrách informatiky. A myslím, že o budoucnost oboru nemusíme mít strach.

Dočetl jsem se například, že bakalářský titul lze získat za práci „Složení a funkce osobního počítače“. To je rozhodně objevná záležitost. Přece jen na tom všichni dvacet let děláme, bylo by už načase zjistit, z čeho se to skládá a k čemu to je. Povinný rozsah bakalářské práce je přitom dle informace na webu jedné z českých univerzit plných 25 stran! Předpokládám, že včetně příloh, takže to bude pořádně hutné čtení. Možná se o tom zmíním našim technikům. Ti v kamrlíku za servrovnou občas z nudy postaví plně funkční počítač z vyřazeného harddisku, zničeného mobilu, rozšlápnutého MP3 přehrávače a plechového struhadla na okurky. Když to mezi dvěma jointy hodí na papír, mají zítra do jednoho titul. Mohlo by to dobře působit na obchodní partnery.

Ale samozřejmě se nemusíme krčit jen na bakalářské úrovni. Na další z kateder informatiky může být člověk rovnou magistrem, když zpracuje diplomovou práci „Katalog odborných publikací“. Některé katedry přitom akceptují diplomovou práci již od 40 stran textu.  Katalog publikací, co mi počátkem roku poslalo jedno nakladatelství počítačové literatury, měl osmdesát stránek, takže počítám, že to tam smaží přinejmenším nějaký docent.

Výborné jsou taky práce motivované aktuálním problémem s nedostatkem pracovních sil na dané katedře. Například bakalářská práce: „Databáze drobného majetku s využitím PHP, MySQL a XML“ dle vyjádření na webových stránkách „řeší problém se správou drobného majetku katedry informatiky“. Ve firmě na podobné zakázky dávám lidem Dohodu o provedení práce. Ale zjevně jsou i pracoviště, kde se na to dává titul.

Některé práce přitom mohou být i hodně roztomilé. Třeba diplomka „Využití webkamery ve školních podmínkách“. Tady se otvírají široké možnosti. Záleží na tom, jestli půjde o základní školu, nebo o poslední ročník gymnázia a zda kamera bude v učebně chemie, nebo v dívčí šatně u tělocvičny. Nebo ve sborovně v pátek po poslední hodině. Tady na stupni školy nezáleží – zombie vypadá všude stejně.

Katedry přitom nenechávají své studenty bez pomoci a tato náročná témata jim také pomáhají formálně zpracovat. Na stránce jedné VŠ je například v seznamu vyučovaných předmětů semestrální kurz Diplomová práce I a pak rozšířený nástavbový kurs Diplomová práce II. Studenti se tu 14 dní věnují náročnému tématu „Úprava textu“ a měsíc odborně pojednávají problematiku „Prezentace projektu“.

Takže pokud byste někdo náhodou věděl, z čeho se skládá počítač, jak postavit databázi majetku ve vašem příručním skladu a nakonec ho ještě uměl sledovat webkamerou, neváhejte se někde habilitovat. V počtu vysokoškoláků prý za světem ještě trochu pokulháváme, takže není na co čekat.