Úvod > Články > A k čemu nám je ta klávesnicová gramotnost aneb Budou počítače samy psát?

A k čemu nám je ta klávesnicová gramotnost aneb Budou počítače samy psát?

Nedělní televizní noviny dne 27. dubna přinesly místo uklidňujícího pohledu na zvířátka reportáž o soutěži dětí v rychlosti psaní na klávesnici. Údajně jsme v této oblasti nejlepší na světě, dozvěděl se konečně pozitivně naladěný divák a před obvyklou dávkou sportovního zpravodajství mu mohlo blesknout hlavou, že zápolit se dá skutečně ve všem (pojídáním knedlíků na čas počínaje, psaním na klávesnici konče).

Málokomu podle mého názoru bohužel došlo, že nejde o okrajovou záležitost pro pár fanoušků. Vždyť záznam řeči a její digitalizace je využívána nejenom na konferencích, na jednáních parlamentů či jiných setkáních, ale využívají ji hojně i novináři a další. Guru české klávesnicové gramotnosti (jinak ne tak sexy řečeno – schopnosti psát na klávesnici všemi deseti) Jaroslav Zaviačič (www.zav.cz) mnohokrát zdůraznil význam elektronické podoby informací, a tedy i schopnosti vyhledávání v nich. Dnes, když hovoříme o nutnosti budovat znalostní společnost, je zřejmé, že se v souvislosti s tímto tématem objevuje i nezanedbatelný vliv na naši ekonomiku.

Jinými slovy, je nepochybně lepší, aby se lékař, policista, úředník, student zabýval tím, co chce napsat a ne tím, aby zapomněl polovinu myšlenek, než najde na klávesnici relevantní písmenka. Učení však nepochybně není tou nejpříjemnější záležitostí, proto zní velmi povzbudivě, že to nebude trvat dlouho a budeme do svých počítačů diktovat a ony budou psát. Bez chyb, samozřejmě. Pro čekatele na tuto inovaci asi nemám dobrou zprávu. Pozitivní je, že systémy pro převod české řeči http://www.intersteno.cz/cs/node/1018doopravdy existují (hovoří se s využitím tradičního anglicismu o speech nebo voice recognition). Samozřejmě dobrých výsledků s těmito systémy obecně dosáhnete, pokud máte cvičený hlas se skvělou výslovností a systém vás „umí“, tedy prošli jste si zaškolení, při kterém jste počítač naučili, jak mluvíte. Čím více zkušeností počítač má, tím méně chyb dělá. Aby to pro nás nebylo jednoduché, vstupuje do celé problematiky nepříliš jednoduchá gramatika a stejná výslovnost slov, které díky pravopisu mají zcela odlišný význam (tradiční byli, bili, byly, bily).

Nepředpokládám, že by byl laskavý čtenář nadšen, kdyby v tomto článku narazil na 20 % chyb, dokonce si myslím, že byl frustrován, kdyby jich našel jen pár. Takže v každém případě diktující začne řešit opravu svého textu. Problém je ten, že energie a čas vynaložený na opravu může být nakonec náročnější, než kdyby si to člověk rovnou napsal na klávesnici. Dodávám technooptimistické – bohužel – tento stav dnes platí pro většinu českých uživatelů a v nejbližší době se nezmění. Proto dosud zůstává mnohem výhodnější naučit se psát na klávesnici a je to investice, která se v dnešní době mailů a dokumentů v nejrůznějších formátech textových editorů vyplatí.

Samozřejmě se také nabízí myšlenka, že by schopnost ovládat klávesnici byla součástí základního vzdělání. Není to vůbec špatný nápad. Dnes se totiž stává, že například o práci přijde požádat uchazeč, který se honosí skvělou gramotností v oblasti ICT – a k čemu zaměstnavateli je, když nakonec sedí nad stránkovým e-mailem dvě hodiny, protože sice umí skvěle odeslat (zarchivovat, naformátovat, vytisknout), ale již ho neumí svižně napsat. A abych byl konkrétní, jako střednědobý plán si prosazování klávesnicové gramotnosti vzala za své KDU-ČSL ve svém Projektu 2020 (http://www.kdu.cz/subweb/default.asp?page=510&idr=10611&IDCl=23435).

Česká republika je skutečně jedničkou ve zpracování informací. V úvodu zmíněná reportáž se zabývala jednou z národních soutěží, kterých probíhá celá řada a díky kterým je naše země schopná nejenom zlepšovat svůj unikátní systém psaní na klávesnici a nabízet volnočasovou aktivitu mladým lidem, ale i připravit reprezentanty na soutěže – tam se totiž v celé nahotě a ve světle čísel objevují výsledky založené na přesnosti a rychlosti. A možná to jsou výsledky, které by mohly být zajímavějším podnětem než náplní pozitivní zprávy ve večerním zpravodajství.

Odpověď na otázku v nadpisu tedy zní – bez chyb zatím ne. Jejich využití má dnes smysl pro profesionály, na místech, kde si jsme jistí, že investice do vývoje a techniky nebudou doplněny dalšími náklady na lidi, kteří budou opravovat množství překlepů a chyb. Díky našemu odbornému zázemí (mimo jiné i sdružení Interinfo ČR, www.interinfo.org) rozhodně nejsme pozadu za světovým vývojem, ale trh s naší mateřštinou je prostě mnohem menší příležitostí než pro vývojáře anglických aplikací.

7. 5. 2008

Autor:

Sdílejte

Přečtěte si také

 

Mapy.cz představují novinku

Seznam.cz přišel s novinkou pro turisty. Společnost přidala novou funkci do portálu Mapy.cz. Jedná se o možnost...

 

Windows 9: nač ten spěch?

Stále více hlasů ze zasvěcených kruhů mluví o tom, že Microsoft hodlá v srpnu představit svůj nejnovější operační...

 

Google nakupuje analytické nástroje: po Emu získal také JetPac

Google se ve svých akvizicích zaměřuje na firmy, které pracují s umělou inteligencí a pokročilou analýzou dat...

Nejčtenější články

Víme, kde v říjnu došlo ke zrychlení DSL připojení!

 

CETIN v posledních měsících intenzivně zrychluje DSL připojení. Přinášíme vám seznam 30 obcí, kde se v říjnu...

Proč se na pořádný fotbal nepodíváte ani na ČT?

 

Britskou Premier League, Sky Bet Championship a španělskou ligu mohou čeští diváci sledovat pouze na Nové Digi TV a...

Naměřené rychlosti internetu na DSL.cz v říjnu 2016

 

Rychlost mobilního LTE internetu byla v říjnu nejvyšší u operátora O2. V síti 3G je nejrychlejší T-Mobile. Co se...