Úvod > Články > Chrome. Webový prohlížeč od Googlu značí začátek revoluce

Chrome. Webový prohlížeč od Googlu značí začátek revoluce

Události několika málo poslední dní nabraly rychlý spád. Světem proběhla zpráva, že Google chystá vlastní webový prohlížeč a hned nato, aniž bychom stačili vydechnout ― a dopsat první články ―, jej Google opravdu vydal. Ale tohle se mu opravdu povedlo.

Informací o Chrome a analýzy co a jak a proč by vydaly na několik článků. Původní záměr popsat kroky Googlu a jeho strategii v oblasti úzkého propojení desktopů s webovými aplikacemi a dopad na Microsoft a Mozillu (Firefox) odkládáme na chvíli stranou ― protože Chrome vyšel opravdu záhy po šeptandě, podívejme se dnes, jak Chrome vypadá a co uživateli nabídne. Zmiňme alespoň ty nejpodstatnější rysy. V mnoha ohledech jsou opravdu unikátní a konečně do světa internetu přinášejí inovace, jež život na webu značně ulehčí. 

Srdce Chrome není chromé

Google, jak i sám píše na svých stránkách, napsal fungl nový webový prohlížeč ― mimochodem s otevřeným kódem (open source) ― od píky. S tou „píkou“ to není tak docela pravda, protože vychází z již existujících technologií; jeho vývojáři využili části vykreslovacího jádra WebKit, jež je využíváno v Safari, prohlížeči Applu, a které je potomkem KHTML, pohánějící prohlížeč Konqueror v grafickém desktopovém prostředí KDE (známém hlavně v linuxových a BSD systémech). Kromě toho byly použity i některé věci z dílen Mozilly. Ale jinak ano ― prohlížeč je ve své kategorii v mnoha směrech naprosto ojedinělým kusem softwaru, v němž došlo k realizaci řady změn v pojetí jak práce s webovými panely (to je snad to nejmenší), tak s webovými aplikacemi (je v něm Google Gears, díky němuž je možno s online aplikacemi pracovat offline) a hlavně v otázce rozložení procesů, bezpečnosti a stability, uživatelského rozhraní a ovladatelnosti. Dalo by se říct, že konečně existuje prohlížeč, jenž z nohou odhodil okovy starých přežitků, přežitků pramenících z doby, kdy web byl opravdu jen text a pár obrázků, a zároveň se zbavil často přebytečného „přepychu“ nastavení, jaká existují v ostatních současných prohlížečích.

První krůčky

První věc, která vás překvapí, je velikost instalačního souboru, který má jen pouhopouhých 474 kB. Nenechte se však zmást, po spuštění instalace si instalátor stáhne další potřebná data, celkem asi 8,4 MB. Důvod je nasnadě, Google si jistojistě chce vést statistiky o počtu instalací a vhod mu určitě přijdou i další údaje. Instalace je blesková (Chrome však není uložen v Program Files, ale ve složce v uživatelském profilu, což se nemusí zrovna každému zamlouvat), pak dojde k načtení vašich záložek a hesel z Internet Exploreru či Firefoxu (...) a práce může začít.

Každý si určitě všimne minimalistického vzhledu (konečně!) a s ním souvisejícího ořezání (pro běžného uživatele) zbytečností. Na úvodní stránce se zobrazuje cosi jako „speed dial“, tedy rychlý přístup známý z prohlížeče Opera. Zobrazuje se rovněž celkem devět webových stránek, odkazy s náhledy, ale na rozdíl od Opery jsou v Chrome zobrazené jen nejnavštěvovanější stránky, nikoliv uživatelsky zadané. 

Na úvodní stránce je taky přehled posledních záložek, naposledy zavřených panelů (tady pojmenovaných jako karty) a vyhledávač v historii prohlížení.

Google Chrome
Google Chrome ― úvodní obrazovka při otevření nového tabu (karty).

Za povšimnutí stojí i to, že Google spojil adresní řádek s políčkem vyhledávače. V Opeře, Firefoxu i Internet Exploreru[1]  je vyhledávač umístěn vedle adresního řádku, což ale (jak jsem si mohl i osobně mockrát všimnout) mate začátečníky, kteří mezi dvěma políčky nevidí rozdíl (vlastníte-li nějaký web, pak jste si určitě v záznamech všimli, že lidé se k vám dostávají přes vyhledání „www.klíčová slova.cz“). Při zadání heslíčka do adresního řádku Chrome nabízí i hledání v historii webových stránek (stejně je tomu i v Opeře).

Vyhledávání v adresní řádku
Klíčové slovo v adresním řádku, který funguje zároveň i jako vyhledávač.

Velkou předností prohlížeče Googlu je vysoká rychlost vykreslování stránek (to se vzhledem k renderovacímu jádru vycházejícímu z WebKitu dalo očekávat) a také při práci s javascriptem. Google do Chrome implementoval vlastní javascript engine zvaný V8 ― mimochodem V8 je jinak označení pro osmiválcový zážehový motor. (Více o Google V8 JavaScript Engine). 

Zásadní změny v pojetí prohlížeče

Chrome je unikátní v mnoha dalších ohledech. Každý otevřený tab, nebo chcete-li panel/list/záložka/zde „karta“, s webovým obsahem funguje zcela nezávisle na ostatních tabech ― řečeno jinými slovy, každý panel je vlastním procesem[2]. Má to své ohromné výhody: jestliže se vám teď ve Firefoxu, Internet Exploreru nebo Opeře vyskytne na nějaké stránce chyba, ta může shodit celý prohlížeč. Za předpokladu, že v jednom panelu si čtete zprávy, v druhém jste v bance, v třetím chatujete a ve čtvrtém píšete materiály v online kanceláři, je takový pád prohlížeče fatální. Na druhou stranu v Chrome se vám nic podobného stát nemůže. Jestliže vám spadl prohlížeč například kvůli chybě související s jednou stránkou ― řekněme kvůli chatu ―, vaše online bankovnictví stejně jako rozepsaný dokument zůstane naprosto v bezpečí. Někdo může vytknout to, že kvůli kartám běžícím jako samostatné procesy si Chrome celkově bere více paměti ― je to sice pravda, avšak při stejném počtu otevřených panelů (karet) je spotřeba paměti stále srovnatelná a často mnohem menší než v případě Firefoxu. Ale oba prohlížeče ― i IE ― konzumují paměti RAM opravdu mnoho, to je neoddiskutovatelné. 

Stejné to je i s pluginy, i ty fungují jako samostatné procesy. Spadne-li vám teď prohlížeč kvůli chybě např. s flashem, v Chrome se resetuje pouze flash samotný, aniž by stránka zmizela. (Pokud se nepletu, toto chování se objevuje i ve výše zmíněném Konqueroru, který má s flashem problémy zásadního charakteru.) K tomu všemu je pro zvědavce připraven i správce procesů, ve kterém si lze prohlédnout, kolik paměti a jakou část procesoru vytěžuje ten nebo onen panel a spuštěné pluginy. 

Správce procesů v Chrome
Správce procesů

Když se bavíme o panelech, jistě si povšimnete, že na rozdíl od prohlížečů jako Internet Explorer či Firefox má Chrome panely umístěné nad adresním řádkem. Takto je to řešené i v Opeře, avšak její grafické rozhraní tak trochu trpí zbytečným panelem s nabídkami (Soubor, Úpravy, Zobrazit, ...)[3] . Ty v Chrome ― jako i v IE ―  už (že se opakuju, ale „konečně“) nejsou a nematou tak začátečníka složitým okolím. Navíc okraj s Chrome od záložek dělí malá vzdálenost, díky čemuž celý prohlížeč vypadá kompaktně, jednoduše pro začátečníky a prostě šetří místem ― a hlavně neruší. A stejně jako v Opeře (a dnes už i ve Firefoxu a tak trochu i IE) si Chrome pamatuje, jaké stránky jste prohlíželi naposledy, takže je může otevřít při dalším spuštění.

Soukromí při brouzdání internetem. Bezpečnost

 

Jak jsme už párkrát psali, Internet Explorer 8 Beta 2 obsahuje „porno režim“ (teď ale už zvaný InPrivate), který při prohlížení stránek s tématikou, o které vaše okolí nemusí vědět, zařídí, že po brouzdání nezůstanou v počítači stopy. Podobný systém ochrany soukromí je obsažen i v Chrome. Když uživatel chce surfovat a zároveň se nebát o své soukromí (například na sdíleném počítači), může stránku otevřít v bezpečném (anonymním) režimu, a tak za sebou nenechávat stopy. Anonymní karty lze spouštět jak z nabídky kliknutím myši, tak i klávesovou zkratkou Ctrl + Shift + N. Tento režim samozřejmě neocení jen milovníci lechtivěji laděných stránek, ale všichni, kdo na webu pracují se svými osobními daty.

Anonymní okno, Chrome.
Anonymní okno, Chrome.

Dalším ochranným prvkem při prohlížení stránek jsou pokročilé funkce bránící před phishingem a zákeřným softwarem (malwarem; před viry, trojany, ...). Chrome umí rozpoznat škodlivé kódy a zabránit jejich spuštění: procesy v tabech běží v sandboxu, čímž se zamezuje tomu, aby případná virová infekce cokoliv zapsala na disk. Uživatelova data tak budou v bezpečí v malwarová nákaza nebude mít moc možností, jak se na disk dostat a jak se na něm množit. Definice malwaru a phishingu si Chrome stahuje periodicky sám.

Malá výtka na závěr

O Chrome uslyšíme ještě mnoho věcí. Tento webový prohlížeč zamíchá kartami na trhu, to je jisté jako smrt a daně. Pokročilejší uživatel mu sice bude vytýkat příliš málo možností úprav v nastavení, ale na hraní ― že to tak musím říct ― má řadu jiných prohlížečů. A nesmíme zapomínat ani na to, že Chrome je ještě nehotový produkt, na němž Google bude pracovat. (Jen doufejme, že mu přechod na stabilní verzi potrvá podstatně kratší dobu než u Google Talk či Gmail ― které jsou stále v beta verzi.)

Nicméně když už chybí jakýkoliv filtr pro blokování reklam, mohla by aspoň existovat snadná možnost vypnutí flashe ― lidé totiž neblokují reklamu kvůli tomu, že jde o reklamu, ale protože flashové prvky často vydávají nepříjemné zvuky, vnucují se, roztahují se přes celou obrazovku a hlavně: berou kolem 90 % výkonu procesoru. 

A na úplný závěr malá, zato velice důležitá poznámka k licenčnímu ujednání. EULA, s kterou souhlasíte při stažení a instalaci Chrome, byla ještě do včerejška hodně kontroverzní. Prakticky dávala Googlu moc nakládat se vším, co přes Chrome vytvoříte a odešlete... Více ve zprávě Chrome: podepsáním smlouvy jste se prodali Googlu.

Ke stažení: Google Chrome (Windows XP/Vista, verze pro Linux a Mac vyjdou časem).


[1] Všechny tři prohlížeče umějí vyhledávat i z adresního řádku. Je však nutné sousloví nebo značka a klíčové slovo.

[2] Víceprocesový přístup se objevil i v připravovaném Internet Exploreru 8. Avšak Google jej přivedl do striktní podoby, kde opravdu je každý panel procesem, zatímco Microsoft zvolil jakýsi hybridní model, kdy sice vznikne více kopií iexplorer.exe, ale jejich počet nesouhlasí s počtem otevřených panelů (procesů je méně) ― kopii iexplorer.exe zkrátka není jasně přiřazen panel. Naproti tomu procesů chrome.exe je vždy stejně nebo víc než otevřených panelů.

[3] Nabídka se dá vypnout, byť pro začátečníka je to úkol složitý. V unixových a linuxových systémech stačí zadat kombinaci kláves ALT+F11, ve Windows se ještě musí upravit příkaz (jinak nefunguje): Nástroje | Nastavení | Pokročilé volby | Myš a klávesnice | Nastavení klávesnice | Upravit | zadat F11 do vyhledávání | na druhém místě se objeví Platform Unix, F11 alt | Upravit | umazat „Platform Unix | OK. Viz tento obrázek.

5. 9. 2008

Autor: Oldřich Klimánek

Sdílejte

Přečtěte si také

 

Mapy.cz představují novinku

Seznam.cz přišel s novinkou pro turisty. Společnost přidala novou funkci do portálu Mapy.cz. Jedná se o možnost...

 

Windows 9: nač ten spěch?

Stále více hlasů ze zasvěcených kruhů mluví o tom, že Microsoft hodlá v srpnu představit svůj nejnovější operační...

 

Google nakupuje analytické nástroje: po Emu získal také JetPac

Google se ve svých akvizicích zaměřuje na firmy, které pracují s umělou inteligencí a pokročilou analýzou dat...

Nejčtenější články

Víme, kde v říjnu došlo ke zrychlení DSL připojení!

 

CETIN v posledních měsících intenzivně zrychluje DSL připojení. Přinášíme vám seznam 30 obcí, kde se v říjnu...

Proč se na pořádný fotbal nepodíváte ani na ČT?

 

Britskou Premier League, Sky Bet Championship a španělskou ligu mohou čeští diváci sledovat pouze na Nové Digi TV a...

Naměřené rychlosti internetu na DSL.cz v říjnu 2016

 

Rychlost mobilního LTE internetu byla v říjnu nejvyšší u operátora O2. V síti 3G je nejrychlejší T-Mobile. Co se...