Úvod > Články > eStát - realita, vize nebo jen fikce?

eStát - realita, vize nebo jen fikce?

Současná vláda se snaží o zavádění prvků elektronizace úřadů a o co nejsnazší přístup obyvatel k informacím a službám na internetu. Všechno je to ale poněkud nemastné neslané. Proč?

eGovernment neboli internetové vládnutí bylo jednou z priorit současné vlády a nejeden současný ministr na jeho vizi postavil svůj program. Po více než polovině funkčního období sněmovny je zřejmě ta pravá chvíle na ohlédnutí se za tím, co se podařilo a co nikoli. 
 
Jen na úvod předesílám, že každý posun směrem k elektronizaci a zeštíhlení státní správy vítám. Konec konců co nejlevnější a nejrychlejší státní aparát by měl být prospěšný pro každého z nás. Rozdíly je ale potřeba vidět v tom, že ne každý má stejnou představu o tom, jak by měl takový ideální stát fungovat. Jinými slovy většina lidí bude mít stejný cíl, ale volba prostředků bude různá. 
 
Hlavním nositelem myšlenek okolo eGovernmentu u nás je Ivan Langer, současný ministr vnitra. Právě elektronický stát byl jednou z jeho nejzřetelnější priorit. A abychom byli spravedliví, jisté kroky směrem k elektronizaci se děly i za předchozích vlád. Akceleraci ale můžeme vidět především v uplynulých dvou letech.

Jak jsou na tom ministerstva?

Zatím zřejmě nejdále je ministerstvo spravedlnosti, které se snaží co nejvíce zprůhlednit a zjednodušit soudní řízení pro nejširší a právnicky ne zcela gramotnou veřejnost. Z jednotlivých samostatných systémů, které dnes fungují, nebo by měly být v nejbližší době spuštěny, uveďme ePodatelna, infoSoud, obchodní a insolvenční rejstřík, rejstřík trestů, elektronický platební rozkaz, informace o jednáních v jednacích síních soudů (program jednání). 
 
Asi jedna z nejdiskutovanějších je ePodatelna, prostřednictvím které můžete podávat různé podměty či trestní oznámení. Pokud ovšem službu chcete využívat, pak je podmínkou mít elektronický podpis. 
 
InfoSoud  je zatím spíše v plenkách. V budoucnu by měl dát k dispozici všechny informace o soudním řízení, včetně video nebo audiozáznamů ze samotného jednání. Zatím umí jen na základě jednacího čísla zobrazit základní informace o probíhajícím soudním líčení. 
 
Jak je vidět, justice se snaží co nejaktivněji přistoupit k moderním technologiím, což je chválihodné a potěšitelné. Změny mají výrazným způsobem přispět k tomu, aby se stále pošramocená pověst české justice přece jen zlepšila. 
 
Ministerstvo vnitra, které se stalo propagátorem elektronického státu, ale za svými kolegy z justice trochu zaostává. Podatelna je sice elektronická, ale podměty je možno dodávat pouze e-mailem, nebo na fyzických nosičích. Zajímavé je, že ministerstvo za magnetické nosiče považuje CD, přijímá 3,5" diskety, ale nikoli DVD. Modernizace by tedy příliš neuškodila. Stejně jako podpora ISO formátů tvořených OpenOffice.org, vedle uzavřených doc a rtf. Proč tomu tak je, zůstává záhadou. Při e-mailové komunikaci je vyžadován elektronický podpis. 
 
Na stránkách ministerstev naleznete spoustu různých formulářů, ale většinu z nich je potřeba si vytisknout a zaslat poštou. Proč není možné většinu těchto formulářů zaslat e-mailem, místo kolku platit bankovním převodem a získat slevu, je opět nejasné. 
 
Za co je potřeba MV ale pochválit, je portál veřejné správy (http://portal.gov.cz/ ), který představuje rozcestník po všech možných úřadech, formulářích a podatelnách. Smutné je, že celou řadu návodů (například jak založit o.s a mnohá další) nejsou schopna vypracovat příslušná ministerstva, ale jedná se o návody na webech třetích subjektů, které jsou navíc bez záruky. I tak ale server nabízí širokou paletu odkazů a občanovi výrazně zjednoduší orientaci v jinak ne příliš přehledném systému samostatných podatelen a formulářů. 
 
Ministerstvo průmyslu a obchodu se snaží k elektronizaci české veřejné správy přispět také tehdy, když postupně zpracovává a zpřístupňuje většinu rejstříků, které má ve své kompetenci. Také postupně přibývají formuláře, které sjednocují mnoho předchozích formulářů, což zjednodušuje a zrychluje mnohá řízení. Vše ale potřebuje ještě prohloubit a zefektivnit, což bude zřejmě běh ještě na poměrně dlouhou trať. Zapomínat nesmíme ani na ministerstvo financí, které se snaží daňová přiznání i další poplatky elektronizovat také. 

Elektronický podpis

Tématem výsostně zajímavým je elektronický podpis. Právě jeho zavedení umožnilo rozvoj elektronického přístupu k informacím nebo podatelnám. Současně ale forma jeho udílení vzbuzuje do dnešních dní emoce. 
 
Ceny nejlevnějšího certifikátu od České pošty jsou 190 Kč včetně DPH a mají platnost jeden rok. Pro ty, co potřebují vyřídit jednu či dvě záležitosti v roce, se tak certifikát příliš nevyplatí. Nehledě na to, že jeho získání není vůbec snadné. Na internetu je poměrně komplikovaný způsob komunikace s klientem a fyzicky na poštách je to ještě horší; většinou zaměstnanci vůbec netuší, jak mají certifikát vydat. 
 
Zajímavé je, že se pak stát diví, že lidé příliš nevyužívají elektronickou komunikaci. Certifikát totiž na nic moc jiného většina subjektů vůbec nevyužije. Pokud by někdo chtěl posílat svůj certifikát s běžnou elektronickou poštou, pak existují i bezplatné varianty certifikátů (bohužel nevyužitelné pro komunikaci se státem). 
 
Můj osobní názor je ten, že pokud by stát prostřednictvím České pošty zavedl bezplatné základní certifikáty pro všechny, pak by se náklady na jejich vydávání velice rychle pokryly na uspořených nákladech za zaměstnance a energie na úřadech. Výsledkem by bylo, že by se podíl úřední elektronické agendy blížil podílu internetového bankovnictví. 
 
Získání certifikátu je ale pro většinu lidí v současné době příliš komplikované a drahé, a tak lze zvažovat, zdali se náklady do infrastruktury eGovernmentu vůbec vyplatí. Vždyť za to, že se podepíši fyzicky, také nic platit nemusím, stejně jako za přidělení rodného čísla či občanského průkazu. Pro stát by se dle mého soudu jednalo o řešení poměrně rychle výnosné. 
 
Kromě České pošty vydávají certifikáty také I.CA - První certifikační autorita, a.s. (ceny pro fyzické osoby jsou od 495 Kč) nebo APCS eIdentity (od 470 Kč), jejíž serverový certifikát Firefox označuje jako nedůvěryhodný. 
 
Elektronický podpis, který je základním stavebním prvkem eStátu, se tedy v prostředí české kotliny zatím příliš neujal. A pokud se nezmění podmínky, nemyslím, že by měl šanci se prosadit více.

Jaký bude vývoj?

Co se zdá býti při pohledu na možný vývoj českého eGovernmentu poměrně jisté, je pokračování ve zveřejňování zbývajících rejstříků a databází. V tom budou zřejmě aktivní nejen ministerstva, ale i některé další instituce. 
 
Dochází zde k tomu, že existuje neuvěřitelné množství on-line aplikací, databází a nástrojů, které spolu stále dokáží efektivně komunikovat a spolupracovat. Pro běžného uživatele je navíc poměrně obtížné se ve stále nových funkcích a prostředích zorientovat. To bude také jeden z důvodů, proč není o elektronické služby takový zájem, jaký by mohl být. 
 
Co by celé věci prospělo, by byl jeden informační systém, který by dokázal spojit všechny státní služby. Bezpečnost by mohla být řešena podobným způsobem jako například u internetového bankovnictví. Z jednoho místa by se občan dostal v jednotném grafickém prostředí k výpisům z rejstříku trestů, informacím o daňových nedoplatcích či k formuláři na založení firmy nebo žádosti o sociální dávky. 
 
O tom, že mohou podobně velké informační systémy reálně poměrně dobře fungovat, svědčí například informační systém Masarykovy univerzity, který sbírá velké množství mezinárodních cen a obsluhuje přes padesát tisíc uživatelů. 
 
Budovat soustavu nepropojených aplikací se nemusí z dlouhodobého hlediska příliš vyplatit. Nároky na integraci (jak finanční, tak personální a technické) by mohly být neúměrně vysoké. Zdá se, že se této cestě ale nevyhneme.

2. 12. 2008

Autor:

Sdílejte

Přečtěte si také

 

Mapy.cz představují novinku

Seznam.cz přišel s novinkou pro turisty. Společnost přidala novou funkci do portálu Mapy.cz. Jedná se o možnost...

 

Windows 9: nač ten spěch?

Stále více hlasů ze zasvěcených kruhů mluví o tom, že Microsoft hodlá v srpnu představit svůj nejnovější operační...

 

Google nakupuje analytické nástroje: po Emu získal také JetPac

Google se ve svých akvizicích zaměřuje na firmy, které pracují s umělou inteligencí a pokročilou analýzou dat...

Nejčtenější články

Víme, kde v říjnu došlo ke zrychlení DSL připojení!

 

CETIN v posledních měsících intenzivně zrychluje DSL připojení. Přinášíme vám seznam 30 obcí, kde se v říjnu...

Proč se na pořádný fotbal nepodíváte ani na ČT?

 

Britskou Premier League, Sky Bet Championship a španělskou ligu mohou čeští diváci sledovat pouze na Nové Digi TV a...

Naměřené rychlosti internetu na DSL.cz v říjnu 2016

 

Rychlost mobilního LTE internetu byla v říjnu nejvyšší u operátora O2. V síti 3G je nejrychlejší T-Mobile. Co se...