Úvod > Články > Microsoft za Internet Explorer může tvrdě zaplatit. Ale co víc?

Microsoft za Internet Explorer může tvrdě zaplatit. Ale co víc?

Evropská komise prohlásila, že Microsoft svou integrací Internet Exploreru do Windows porušuje pravidla hospodářské soutěže Evropské unie. Pro Microsoft to může mít vážné důsledky: nejen vysokou pokutu, ale dost možná i komplikace z technického hlediska.

Na počátku byla Opera Software ASA

Psal se konec roku 2007. Opera Software ASA, známá svými webovými prohlížeči pro osobní počítače a mobilní zařízení, se pomalu chystala vydat novou verzi programu Opera 9.5 (Kestrel). Testeři si testovací sestavení chválili a Opera vycítila šanci, že by konečně mohla prorazit a zatopit dvěma nejrozšířenějším prohlížečům, Internet Exploreru a Firefoxu.

V téže době, prosinci 2007, podala stížnost Evropské komisi na společnost Microsoft kvůli integraci Internet Exploreru do Windows. Ve vzduchu tak visela další možnost vyšetřování redmondské společnosti, další horentní pokuty a sláva Opery. Jestli to byl marketingový tah, či nikoli, se nedovíme. Přesto se ale o společnosti Opera Software ASA začalo psát častěji než obvykle a skloňován byl samozřejmě i její webový prohlížeč.

O co Opeře jde

Zástupci Opera Software od chvíle, co na Microsoft podali stížnost kvůli podezření z porušování pravidel hospodářské soutěže Evropské unie, prohlašovali, že jejich krok není motivován případným vlastním profitem, nýbrž že se snaží pomoci i dalším prohlížečům, trhu a programátorům.

To, co norská společnost požadovala a požaduje, se dá shrnout do dvou bodů. Za prvé, Evropská komise by měla Microsoft přinutit odpárat Internet Explorer z Windows a/nebo aby na počítačích s předinstalovanými Windows byly už předinstalované další webové prohlížeče (nebo aby Windows po instalaci nabídly jejich stažení).

Za druhé, Evropská komise by podle Opera Software ASA měla Microsoft přimět k tomu, aby Internet Explorer dodržoval obecně přijímané a otevřené standardy v oblasti webových aplikací. Tj. aby Internet Explorer už neměl svůj "vlastní standard" pro vykreslování stránek a aby s webem pracoval stejně jako konkurenční prohlížeče, které pravidla dodržují. Opera Software ASA svůj druhý požadavek zdůvodňovala tím, že pro programátory webových aplikací je mnohem složitější, když musejí své aplikaci přizpůsobovat tak, aby s nimi správně pracoval i Internet Explorer. Takové "dvojí programování" s sebou nese nejen více práce, větší náklady, ale webové aplikace tak ztrácejí i na kvalitě, upozorňovali zástupci firmy.

„Naše stížnost je nevyhnutelným krokem, který by měl Microsoft přinutit zlepšit své praktiky," řekl tehdy Jason Hoida ze společnosti Opera Software ASA. "Evropský soud první instance v září (roku 2007, pozn. autora) potvrdil, že Microsoft do Windows implementoval Windows Media Player v rozporu se zákonem. Žádáme Evropskou komisi jednoduše o to, aby uplatnila tytéž jasné principy i na integraci Internet Exploreru, integraci, která má ještě dalekosáhlejší důsledky pro zákazníky i samotnou inovaci. Věříme, že komise chápe významnost otázky integrace Internet Exploreru a podnikne nezbytné kroky pro znovunastolení soutěže na trhu prohlížečů a dopřeje zákazníkům právo volby," dodal.

Evropská komise stížnost rychle prošetřila

Často tvrdý postoj Evropské komise k Microsoftu dával tušit, že stížnost Opera Software nastartuje nové tažení proti redmondské společnosti. Evropská komise se tedy ihned pustila do vyšetřování a v těchto dnech dospěla k závěru: Microsoft na trhu nehraje fér, integrace Internet Exploreru do Windows porušuje pravidla hospodářské soutěže. Ve zprávě o výsledcích šetření (kterou předala Microsoftu) mj. píše:

"Důkazy získané během vyšetřování přesvědčily Komisi o tom, že integrace Internet Exploreru do Windows, díky které je Internet Explorer dostupný na 90 % všech osobních počítačů, narušuje soutěž mezi webovými prohlížeči, a to tím, že integrace napomáhá šíření Internet Exploreru způsobem, kterého nejsou s to dosáhnout ostatní webové prohlížeče." Microsoft má osm týdnů, aby se k výsledkům šetření šířeji vyjádřil.

Zvláštní situace

Výsledek celého sporu může mít řadu důsledků. Microsoft pravděpodobně může být opět pokutován vysokou částkou, ale to je tak jediný reálný závěr. Odstranit Internet Explorer z Windows je za současného stavu Windows věc vcelku nereálná. Internet Explorer není pouhopouhým prohlížečem webu, kterého by šlo snadno odstranit. To víc každý, kdo se o jeho odstranění ze systému kdy snažil. Jeho provázanost s celým systém je daleko hlubší a navíc na něm často závisí i řada aplikací třetích stran.

Kdyby Evropská komise Microsoftu nařídila Internet Explorer odstranit, stejně jako tomu bylo v případě sporu o Windows Media Player (za něhož Microsoft zaplatil astronomickou částku), v zásadě by mu nakázala napsat „nový“ operační systém. Edice Windows "N" bez Windows Media Playeru se sice prodávají špatně, ale existují. Odstranit WMP z Windows není nic složitého. U Internet Exploreru je situace ale diametrálně odlišná

V tom případě by se nabízela dvě "řešení": a to odstranit Internet Explorer jen na oko (odstranit jeho ikonu z plochy a z menu apod.), nebo při instalaci Windows nabídnout instalaci konkurenčních prohlížečů. Druhá možnost je problematická z toho důvodů, že není možné určit, na které prohlížeče z Windows odkázat. Měli bychom tedy Operu, Google Chrome, Safari, Firefox či jeho odnože? Řešení by pak bylo podobné jako nyní v souvislosti s výchozím vyhledávačem v Internet Exploreru, kdy je vám nabídnuto buď vyhledávat přes Live.com, nebo jiné služby. A první řešení spočívající ve skrytí Internet Exploreru není vlastně řešením. Tak jako tak se přidělá práce uživatelům.

Microsoft s tím má už zkušenosti

Spor o Internet Explorer před lety proběhl už i ve Spojených státech. I tehdy Microsoft čelil z nařčení, že se chová monopolisticky a znevýhodňuje konkurenci (především šlo o naprostou likvidaci kdysi nejpoužívanějšího prohlížeče Netscape). Microsoftu se nakonec Internet Explorer podařilo ve Windows udržet. Tvrdil, že jeho provázání s Windows je výsledkem inovace a že zajišťuje uživatelům větší komfort. Odpůrci naopak hlásali, že hluboká provázanost Internet Exploreru s celým systémem je jen zástěrkou a že pro samotný Internet Explorer nemá z hlediska funkčnosti žádný význam, neboť Internet Explorer existoval i pro operační systém Applu.

Současný spor, který odstartovala stížnost společnosti Opera Software ASA, by se dnes ve Spojených státech pravděpodobně s pochopením antimonopolního úřadu a případně soudů nesetkal, protože stěžující si strana ― Opera Software ― by musela mj. prokázat, jaká ji integrací Internet Exploreru do Windows vznikla ztráta. Jenomže prohlížeč Opera je už čtvrtým rokem bezplatný stejně jako Firefox, Safari či Chrome. Na řadu by však mohly přijít výpočty ztrát příjmů např. od Googlu, Ask.com či Yahoo!, které mají v těchto prohlížečích své vyhledávače.

Opera Software a Opera

Při pohledu na statistiky používání webových prohlížečů asi člověk nabude pocitu, že Opera Software dala podnět k vyšetřování monopolního postavení Microsoft kvůli tomu, že se ji dlouhodobě nedaří se svým webovým prohlížečem pro osobní počítače prorazit.

V Česku a v Evropě obecně se její podíl pohybuje kolem pěti procent, ale na severoamerickém trhu není schopna pokořit ani hranici jednoho procenta (0,71 %, Net Applications, prosinec 2008) a dokonce ji poráží i jen pár měsíců existující Google Chrome (1,04 %, stejný zdroj). Přitom Opera je na trhu již 13 let. Jestli je její nízký podíl důvodem podání stížností Evropské komisi, v zásadě na tom není nic špatného, protože přesně o to jde. Otázka, zda společnost Opera Software neudělala kdysi chybu tím, že její produkt byl placený, je ale už jiná a se stížnosti nesouvisí.

Linux a Firefox

Odpůrci regulačních kroků Evropské komise a ti, kdo se stížností Opera Software nesouhlasí, argumentují slovy, že integrace Internet Exploreru do Windows je čistě věcí Microsoftu a že nikdo nikoho nenutí tyto produkty používat. Zároveň upozorňují, že i současné linuxové distribuce k uživatelům přicházejí s předinstalovanými programy, jen místo Internet Exploreru obsahují Firefox (či jeho odvozeniny) nebo i Konqueror (KHTML, v operačních systémech s grafickým prostředím KDE).

Taková argumentace ale není příliš dobrá. První argument by obstál u jiných aplikací (WordPad, nástroj pro defragmetnace disku, čištění počítače apod.), ne však u Internet Exploreru.

Internet Explorer, jak už řekl i Jason Hoida, si žije vlastním životem a spousta webových aplikací je napsána výhradně pro něj. Příkladů bychom našli řadu a nefunkčnost aplikací v konkurenčních webových prohlížečích pocítí člověk tehdy, když bude chtít přes internet vyřídit některé formuláře a jiné důležité položky, které fungují bohužel jen ve Windows v Internet Exploreru. Z tohoto důvodu zde není rovnoprávnost mezi prohlížeči a ani volba uživatele nic nezmůže. Použití Windows a Internet Exploreru je proto nevyhnutelné. Proto se jedna část stížnosti Opera Software ASA týká dodržování standardů a otevřených technologií. V době e-států, e-aplikací, e-všehomožného jde o závažný problém.A ten je daleko důležitější než to, jestli v systému nějaký Internet Explorer je.

Druhá výtka ohledně linuxových systémů, které obsahují své webové prohlížeče, není opodstatněná z několik důvodů. Za prvé linuxové systémy jsou na trhu osobních počítačů de facto něčím exotickým a jejich podíl je velice nízký, na trh mají malý vliv. Za druhé, některé z nich obsahují webové prohlížeče, jiné nemusejí. A pokud je uživatel nechce, může je snadno odstranit a nejsou podmínkou funkčnosti dalších součástí systému (pokud někdo namítne, že Konqueror slouží i jako souborový manažer/průzkumník ― vlastně jako (Internet) Explorer ―, je nutné říct, že jej ale lze nahradit např. programem Dolphin, který jej teď v KDE 4 nahradil, aniž by systém utrpěl). Navíc Firefox nebo Opera (která se dá doinstalovat) dodržují standardy. Srovnávat situaci v linuxovém světě (či u jiných unix-like systémů) s Windows, kterým patří drtivá část trhu, nelze. Za třetí, linuxové a podobné systémy pro osobní počítače jsou naprosto zdarma a jsou otevřené (i změnám z různých stran).

22. 1. 2009

Autor: Oldřich Klimánek

Sdílejte

Přečtěte si také

 

Mafra posiluje své postavení na realitním trhu

Vydavatelství Mafra rozšířilo své portfolio o společnost AdInternet. Česká firma se specializuje na prodej realit...

 

Elop končí v Microsoftu, co s ním bude teď?

Dvaapadesátiletý Stephen Elop opustil pozici výkonného viceprezidenta Devices & Services ve společnosti Microsoft...

 

Hlídejte si své účty před kyberútoky

Kyberloupeže a útoky na účty klientů bank v České republice během posledního roku rapidně stouply. Banky posilují...

Nejčtenější články

DSL internet nabídne rychlost připojení až 250 Mb/s

 

Společnost Česká telekomunikační infrastruktura (CETIN) zavádí technologii VDSL3, díky které nabídne v květnu vyšší...

Proč se na pořádný fotbal nepodíváte ani na ČT?

 

Britskou Premier League, Sky Bet Championship a španělskou ligu mohou čeští diváci sledovat pouze na Nové Digi TV a...

Rychlosti Wi-Fi internetu na DSL.cz v říjnu 2016

 

I v desátém měsíci roku 2016 jsme pro vás připravili zajímavé statistiky zaměřené na Wi-Fi providery. Z našeho...