Úvod > Články > Literatura, knihovny a internet

Literatura, knihovny a internet

Ne pro každou knihu je nutné běžet do knihovny. Celá řada je jich k dispozici na internetu, často s fulltextovým vyhledávačem a zcela zdarma. Současně si máte možnost prohlédnout knihy, které byste jinak zblízka spatřit nemohli - třeba Dalimilovu kroniku.

Kdykoli se začne hovořit o knihách (či literatuře vůbec) na internetu, objevují se hlasy, že výtisk je výtisk. Neboli že kniha, jako fyzický objekt, je něčím intimním estetickým, že se o poznání lépe čte, můžete do ní psát poznámky a tak vůbec. Ano, tiskopis má své výhody, které jsou nezpochybnitelné. Myslím si, že ani sebelepší čtecí zařízení nenahradí požitek, jaký máme z četby beletristické knihy.  

Přesto existují případy, kdy mají knihy v elektronické podobě celou řadu výhod. Pro odborné publikace nemusíte využívat meziknihovní výpůjční služby, které nejsou zrovna nejlevnější. V reálném čase máte přístup k základnímu fondu téměř veškeré světové literatury, obrovskému množství odborné literatury či již v úvodu předeslaným historickým dokumentům.  

Mezi hlavní výhody patří tedy rychlost, dostupnost, možnost průběžné aktualizace a pochopitelně také cena. V oblasti vědy mají právě tyto publikace významnou úlohu. Akcelerují vývoj, výzkum a vzdělanost v celé řadě oborů. Dnešní katalogy preprintů (např. arXiv) umožňují zveřejnění vědeckých poznatků často o několik let dříve, než tak učiní vědecké časopisy. Podobně aktuální může být i stále populárnější Google Scholar. Pro odbornou práci jsou tedy elektronické texty a knihy čímsi jen velmi obtížně zastupitelným.  

I pro "obyčejného" člověka mohou on-line knihy sloužit jako mimořádně cenný zdroj informací a vědění. Tyto knihy by postupně měly nahrazovat staré encyklopedie, které mají mnozí z nás doma a již nejsou příliš aktuální. Zatím se nám jeví jako pohodlnější a přístupnější Wikipedie, ale myslím, že pokud dokážeme v rámci edukačního systému určit dostatečně efektivní hledání informací, pak ji mohou brzy nahradit knihy či odborné nebo recenzované texty.  

V souvislosti s knihami na internetu se jistě nelze nezmínit o ještě jedné věci, kterou považuji za neméně podstatnou. Tedy prostor pro rozvoj různých silně minoritních kulturních proudů a skupin.

Dnes je možné publikovat v zásadě cokoli (co neodporuje zákonům), šířit to a sdílet s ostatními. To představuje zcela nový a velmi intenzivní stimul pro umění jako takové. Internet odstranil bariéry forem, hranic a nutností hledat ochotného vydavatele (pokud byste přece jen trvali na papírovém vydání, pak za pozornost stojí článek Jana Lipšanského). Zatím ale tyto formy vznikají jen velmi ojediněle.  

Jistě by bylo zajímavé, kdyby například Národní knihovna s Národní galerií uspořádaly nějakou výstavu takto vzniknuvšího umění. Dost možná by to byla zajímavá reflexe toho, kam se posouvá české kulturní myšlení a cítění.

Poslední aspekt, který v tomto kontextu zmíním, je rozměr sociokulturně integrační. Ten je patrný například při pohledu na projekt Europeana. Tedy jakési propojení myšlenkového, literárního i historického pokladu celé evropské společnosti. Literatura se zdá být možným pojícím prvkem, zvláště pak, když není v prostředí internetu svazována hranicemi a stále méně naráží i na jazykové bariéry (na "vině" je mimo jiné také rostoucí evropská jazyková gramotnost).

Nyní se však již pojďme zaměřit na dva velké mezinárodní knižní projekty Google Books a Gutenberg.

Google Books  

Kolem této služby Google panují do jisté míry určité rozpaky. Opakovaně se na veřejnosti objevují informace o sporech, které vede internetový gigant s některými vydavatelstvími. V současné době se zdá, že existuje určitá dohoda přijatelná pro obě strany. Pravdou je, že se Google daří vytvořit jeden z největších knihovních fondů, který kdy existoval. Kromě toho se zdá, že služba má rozvinutý a funkční marketing (odkazy na knihkupectví), daří se jí spolupracovat s knihovnami či právě vydavateli.  

Knihy jsou zařazeny do tří skupin - ty, které jsou k dispozici celé, knihy v omezeném rozsahu a pouhé sumarizační informace. Služba tedy umožňuje například poměrně velice efektivně získat informaci o existenci knihy a poslouží tak při sestavování různých seznamů literatury k určitému tématu.  

Tím nejzajímavějším jsou ale pochopitelně pro většinu uživatelů náhledy knih, ať již celých nebo alespoň částí. Ty je možno prohlížet on-line, vkládat do vlastní knihovny, hodnotit, psát si k nim poznámky, přidávat záložky nebo knihu stáhnout jako pdf na počítač (počítejte však často s velikostí až v desítkách MB).  

Ve vlastní knihovně můžete sdružovat oblíbené a zajímavé knihy a fulltextové vyhledávání můžete omezit pouze na svazky ve vlastní knihovně či na celém serveru. Zajímavou možností je import či export seznamu knih skrze xml soubor. Nechybí ani možnost využít RSS čtečku. Osobně postrádám možnost rozdělit si knihovnu na nějaké menší celky, pomocí kterých by bylo možné si tvořit tématické knihovny nebo sekci pro studium, práci, volný čas atp.   

Google se snaží ke každé knize přiřadit základní bibliografické údaje, jakými jsou vydavatelství, rok vydání, počet stran či druh ediční řady. Pro citování podle českých norem je ale problémem to, že nelze většinou dohledat místo vydání.  

Kromě soudobé literatury není problém najít i záznamy celé řady starých tisků z počátku 19. století. Osobně považuji Google Books za výborný nástroj přinejmenším na hledání zajímavých knih o zvoleném tématu nebo pro získávání odkazů na citace. Google začal asi před rokem spolupracovat také s českými vydavateli, takže můžeme jen doufat, že se zde bude obětovat stále více českých knih.  

Gutenberg

Představoval jakéhosi průkopníka v oblasti nadnárodních on-line literárních zdrojů. Postupně se ale ukázalo, že aktivita založená na dobrovolných příspěvcích či grantech nemá v souboji s kvalitním marketingovým modelem příliš šancí na úspěch. Ač byl v počátcích označován za velice perspektivní projekt, dnes je spíše ve stádiu mírné stagnace. Nová díla přibývají jen velmi pomalu. Navíc těch česky psaných je opravdu minimum a výběr je dosti zvláštní.  

Z projektu Michaela S. Harta, který měl být něčím značně dlouhotrvajícím (existuje již od r. 1971 v různých podobách) a ambiciózním, se stal především průkopník a vizionář v oblasti šíření knih elektronickou cestou. Právě zde asi hledejme hlavní přínos celého díla pro současnost. Byl to právě Gutenberg, který se dostal do širšího povědomí veřejnosti i zájmu médií, a vytvořil tak prostor pro rozšiřování a vývoj v oblasti elektronických knih.  

Zajímavý je přístup k práci s knihami. K dispozici je pouze čistý text v různém kódování nebo HTML soubor. Žádné modernistické formáty jako je DocBook či klasické pdf zde tedy nenaleznete.

České digitální fondy  

Zajímavé je, že Gutenberg byl inspirací pro celou řadu národních projektů, jako je například český Č.T.E.! Vítězslava Prakse a Terezy Praksové, kteří postavili server zahrnující co největší množství odkazů na česky psané knihy. V současnosti jsou zde ale především problémy s nefunkčností odkazů a horší aktualizací. To je ostatně poměrně široce rozšířený problém v českém laickém knihovnickém prostředí. Příkladem může být Česká čítanka, která představuje základní fond české klasické literatury, ale poslední dílo bylo přidáno v roce 2003. Přitom na první pohled nelze, v kontextu doby, webu nic vytknout.


Alespoň částečně se daří menším projektům spíše s alternativním zaměřením. Příkladem může být Malý koutek poezie představující databázi asi 500 básní českých i zahraničních básníků. Ten funguje poměrně dobře, ač jsem také za poslední rok a půl nezaznamenal žádný zásadní posun. 


Potěšitelný je alespoň rozcestník Potápěč, který poměrně dobře ilustruje situaci na českém literárně orientovaném internetu. Zdá se, že weblogů, literárních časopisů a různých zápisníků je dostatek; poměrně funguje amatérská tvorba, ale Google Books ukončil etapu amatérské, "nadšenecké" digitalizace knih u nás, ač toto místo zatím nedokázal uspokojivě zaplnit.


Knihovnám se ale jako profesionálním institucím začíná dařit skenování historických svazků a postupné zapojování se do různých evropských projektů. Za návštěvu tak rozhodně stojí Manuscriptorium, který je projektem Národní knihovny. Naleznete zde celou řadu významných děl nejstaršího českého písemnictví v naskenované podobě. Pokud jste zájemcem pouze amatérským, vystačíte si s bezplatnou variantou. Mezi opravdové klenoty patří Codex Gigas, Liber viaticus či Evangeliarium z 11. století. Kromě možnosti detailní prohlídky celé řady děl českého kulturního prostoru zde naleznete také odkazy na podobné projekty v okolních státech. Pokud vás tedy zajímá literatura či historie rozhodně doporučuji k zhlédnutí.

Vyhlídky  

Myslím, že vyhlídky rozhodně nemusí být špatné. Internet představuje zcela nové médium doposud nedostatečně vyzkoušených a využitých možností. Velice zajímavě se jeví například Born Magazine, který integruje prvky výtvarné, literární a technické v jeden celek. Již dnes obsahuje velké množství unikátních děl a je jen škoda, že se něco podobného zatím neobjevilo také u nás. Přitom si myslím, že mimo možnosti umělců by to rozhodně nebylo.


Končí éra laického šíření a přepisů elektronických knih a místo zaujímají Google a státem podporované speciální instituce. Z pohledu kvality je to zřejmě dobře, ale na druhou stranu se zdá, že končí jedno "romantické" a "nadšenecké" období internetové subkultury.

Internet a knihy k sobě zřejmě patří. A je jen výzvou pro knihovny, umělce i soukromé korporace, aby o tom dokázali přesvědčit čtenáře. Jak toho, jenž hledá na internetu vědu a aktuální poznatky, tak toho, který touží po uměleckém zážitku. Technika hodila literatuře rukavici k nohám, dokáže ji literatura zvednout?

23. 3. 2009

Autor:

Sdílejte

Přečtěte si také

 

Mapy.cz představují novinku

Seznam.cz přišel s novinkou pro turisty. Společnost přidala novou funkci do portálu Mapy.cz. Jedná se o možnost...

 

Windows 9: nač ten spěch?

Stále více hlasů ze zasvěcených kruhů mluví o tom, že Microsoft hodlá v srpnu představit svůj nejnovější operační...

 

Google nakupuje analytické nástroje: po Emu získal také JetPac

Google se ve svých akvizicích zaměřuje na firmy, které pracují s umělou inteligencí a pokročilou analýzou dat...

Nejčtenější články

Proč se na pořádný fotbal nepodíváte ani na ČT?

 

Britskou Premier League, Sky Bet Championship a španělskou ligu mohou čeští diváci sledovat pouze na Nové Digi TV a...

DSL internet nabídne rychlost připojení až 250 Mb/s

 

Společnost Česká telekomunikační infrastruktura (CETIN) zavádí technologii VDSL3, díky které nabídne v květnu vyšší...

Rychlosti Wi-Fi internetu na DSL.cz v říjnu 2016

 

I v desátém měsíci roku 2016 jsme pro vás připravili zajímavé statistiky zaměřené na Wi-Fi providery. Z našeho...