Úvod > Články > Čína vs. Google: skončí velká čínská zeď?

Čína vs. Google: skončí velká čínská zeď?

Google se snaží ukázat, že peníze pro něj nejsou vším, a dal Číně najevo, že nepohodlné stránky již blokovat nebude. Rozhodl se tak poté, co byly napadeny e-mailové účty disidentů a dalších aktivistů nejen z Číny, ale i z celého světa. Končí velká čínská zeď, nebo bussines Google? O tom se rozhodne v nejbližších dnech.

Útok byl veden nejen proti e-mailovým účtům, ale také proti „duševnímu vlastnictví.“ Ač není zcela jasné, o co se jedná, lze očekávat, že útokům měly být vystaveny blogy či weby provozované právě Google. Kromě toho se útočníci pokusili také prolomit přístup do e-mailových schránek disidentů. Útok byl nepříliš úspěšný, cíle nebylo dosaženo a podařilo se prolomit pouze dva účty. Služby Google jsou v Číně hojně využívány intelektuály a protistátními aktivisty, protože se těší poměrně značné ochraně - na rozdíl od služeb Yahoo, Microsoftu nebo tamních sítí. V Číně jsou za činnost proti státu ukládány tvrdé tresty, které často zasahují celé rodiny, podobně jak to bylo u nás za komunistického režimu. Proto jsou tyto údaje vnímané jako mimořádně citlivé.

Otázka lidských práv a Číny je často diskutována, avšak na poli diplomacie či mezinárodního obchodu se jedná v podstatě o tabu, neboť nejlidnatější země světa je největším světovým exportérem a mimořádně významným obchodním partnerem. Postoj Google, který v tomto státě má asi 30% podíl na vyhledávání a díky tolerantním zákonům zde testuje celou řadu obchodních modelů a služeb, je tak téměř unikátní. Společnost naznačila, že krajní možností je odchod a zrušení pobočky, ve které pracuje přibližně 300 lidí. Google by odchodem ztratil významný trh a zdroj příjmů v době, která je pro všechny finančně značně komplikovaná.

Internetový gigant již nadále nechce blokovat žádný obsah, a tak postavil čínské úřady před velmi nepříjemnou volbu. Trvání na blokování a odchod Google by mohlo být vyloženo jako normalizační činnost, krok směrem nazpět k hlubokému totalitismu. Kromě pošramocení mezinárodní pověsti by mohl následovat i propad měny či důvěry investorů, což si nemůže režim dovolit. Google by navíc mohl inspirovat i další společnosti, které by nechtěly mít nálepku kolaborantů. Někteří novináři dokonce hovoří o tom, že by si společnost natolik zlepšila image, že by na celé záležitosti nemusela příliš prodělat. Pokud ale cenzura na Google skončí, může mít trvání komunistického režimu v zemi kratší trvání, než by si jeho exponenti přáli. Rozhodování to vůbec nebude jednoduché a nemusí být ani nijak rychlé. Velká prohlášení v počátcích mohou být pouze předzvěstí menších nenápadných ústupků, jak to bývá v totalitních systémech obvyklé.

O tom, jak úzce je propojena zahraniční politika a bussines, svědčí fakt, že americký president Obama, který až doposud otázku lidských práv neřešil, podpořil Google. Je to pochopitelné, neboť jde o peníze, které může vydělat (nebo prodělat) americká společnost. Propad Google si americká ekonomika nemůže dovolit. Jde ale také o vliv amerického myšlení a kultury v Číně.

Google svým vystoupením poprvé takovým způsobem demonstruje svůj politický a ekonomický vliv, který si postupně vybudoval. A je paradoxní, že stát, který se nemusí bát žádných sankcí či diplomatických tlaků, má problém s firmou, která má pár zaměstnanců, nic netěží a nemá žádnou velkou historii. Čínská vláda si prozatím žádné velké ohrožení nepřipouští; neboť se nechala slyšet, že její internet je svobodný a otevřený, ale podnikat na něm mohou pouze ti, kdo dodržují její zákony. Jakou bude mít vše dohru, se teprve uvidí. 

Jeho případný odchod by byl hozenou rukavicí dalším firmám, pro které by další setrvání v Číně bylo značným poškozením image. A je otázkou, zda by se to neprojevilo také na jejich hospodářských výsledcích. Hromadný exodus trhu zatím nehrozí, ale i tak by to jistě byla ekonomicky dosti zajímavá zpráva. Skutečností však je, že Microsoft již avizoval, že mu čínské zákony nijak nevadí.

Zajímavé je, že Google přímo neobvinil z útoku Čínu, ač lze tuto skutečnost číst mezi řádky. Ze strany lidové republiky se jedná o občanskou válku v internetových vodách. Útok byl totiž primárně zacílen na osoby spojované s bojem proti režimu.

Cenzura internetu a omezování celé řady webů ale není ve světě nic nového. Írán poměrně pravidelně omezuje provoz Facebooku a Twitteru na svém území a snižuje i objem dat, které mohou téci páteřní sítí. Tím zhoršuje možnou koordinaci protistátních demonstrací či možnost rychlého a efektivního zpravodajství. Snížení průchodnosti sítě například znemožní provoz malých domácích televizních stanic, které jsou často zřizovány jen prostřednictvím webové kamery.

Internet může hrát důležitou roli i při organizování humanitární pomoci a získávání základních informačních zdrojů z postižených oblastí, jak se tomu dělo v nedávných dnech například na Haity, kde právě „domácí“ televizní přenosy poskytovaly primární zdroje informací v okamžicích, kdy standardní centralizované zpravodajství nebylo schopno plnit svoji roli.

Poslední události jen ilustrují to, jak důležitou součástí společnosti je internet v demokratickém prostředí, ale také v boji proti totalitním režimům. Velká Čínská zeď je sice poměrně mocným nástrojem a z důvodů finančních se jí podřizují všichni velcí hráči, ale i tak není schopná blokovat veškerý provoz a již vůbec nedosáhne na dobře zašifrovaná data. Vládě pak nezbývá nic jiného než útok na soukromou společnost působící na vlastním trhu. Až dodnes jsme byli svědky spíše útoků na počítačové sítě v cizích zemích. Útok na vlastní půdu je novinkou, kterou historie internetu zatím nezažila.

Zdá se, že informační technologie umožňují daleko efektivněji a cíleněji provádět boj s totalitními diktaturami, než to bylo obvyklé v době samizdatových výtisků před více než dvaceti lety u nás. Google se snaží obecně zachovat maximální anonymitu svých služeb a například služba Blogger je považována za jednoho z hlavních nositelů disidentské kultury vůbec. Připomeňme, že tuto službu využívala také gruzínská vláda ve chvíli, kdy byly napadeny presidentské, parlamentní i vládní stránky, aby mohla vůbec komunikovat prostřednictvím internetu s vlastními občany i zahraničím.

Při příštím udělování Nobelových cen za mír by bylo možná vhodné vzpomenout i ty společnosti, které sice bojují za svůj bussines a zisk, ale jejichž technologie napomáhají šíření svobody slova, svobodného přístupu k informacím i k boji s totalitními a teroristickými systémy.

26. 1. 2010

Autor:

Témata

připojení k internetu

Sdílejte

Přečtěte si také

 

Naměřené rychlosti internetu na DSL.cz v listopadu 2016

Rychlost mobilního LTE internetu byla v listopadu nejvyšší u operátora Vodafone. V síti 3G je nejrychlejší T-Mobile...

 

DSL internet nabídne rychlost připojení až 250 Mb/s

Společnost Česká telekomunikační infrastruktura (CETIN) zavádí technologii VDSL3, díky které nabídne v květnu vyšší...

 

Víme, kde v říjnu T-Mobile rozšířil LTE síť!

Operátor T-Mobile stále pokračuje v pokrývání nejrychlejším mobilním internetem LTE. V říjnu operátor nově pokryl...

Nejčtenější články

Proč se na pořádný fotbal nepodíváte ani na ČT?

 

Britskou Premier League, Sky Bet Championship a španělskou ligu mohou čeští diváci sledovat pouze na Nové Digi TV a...

Naměřené rychlosti internetu na DSL.cz v říjnu 2016

 

Rychlost mobilního LTE internetu byla v říjnu nejvyšší u operátora O2. V síti 3G je nejrychlejší T-Mobile. Co se...

DSL internet nabídne rychlost připojení až 250 Mb/s

 

Společnost Česká telekomunikační infrastruktura (CETIN) zavádí technologii VDSL3, díky které nabídne v květnu vyšší...