Linuxový systém, který překvapí. Ochočte si openSUSE 11.3 hned ze startu

Včera vyšla nová verze operačního systému openSUSE, který si můžete stáhnout zdarma. Jak to tak chodí, obsahuje nové linuxové jádro s lepší podporou řady nového i staršího hardwaru, vývojáři se zaměřili na podporu tolik populárních netbooků a smartphonů (iPhone, Android, BlackBerry, …), obligátní jsou nové verze programů a další a další přídavky obvyklé pro nová vydání systémů.

Úplnou novinkou je ale třeba podpora cloud computingu – openSUSE přichází se službou SpiderOak, která slouží k synchronizací dat mezi počítači, online zálohování atd.

(OpenSUSE 11.3 ke stažení)

Nechci ovšem dnes popisovat to, co se popisuje neustále dokola, tj. instalaci a funkce. Linuxové distribuce jsou dnes vyspělé a jejich instalace a běh se moc od sebe neliší. Pryč je doba, kdy člověk musel pronášet za úplňku zaklínadla, aby systém vůbec nainstaloval a nastartoval.

Dnes jsou tyto úkony otázkou pár kliknutí myší –  a na desktopu jsou tyto systémy nejen skvělými prostředími pro práci, ale i zábavu a web.

Proto, než zase ukazovat snímky obrazovky při instalaci, první spuštění systému apod., se zaměřme na ty první okamžiky – tedy co hlavně dělat, když už systém nainstalujeme. Začátečník totiž často tápe a první spuštění systému bývá také poslední.

Pár drobnůstek

Základní věc je mít při instalaci připojený ethernetový kabel k počítači. WiFi sice na mnoha strojích jede už při instalaci, ale jistota je jistota. Připojení k internetu při instalaci zaručí stažení některých dodatečných věcí.

Další menší věc: Je to sice subjektivní pocit, ale OpenSUSE má ve srovnání s jinými systémy vcelku ošklivé písmo. Můžete si samozřejmě zkopírovat písma z vaší instalace Windows. Některá písma by se měla automaticky nainstalovat při první aktualizaci, ale jistě ne všechna. Pamatujte, že na speciální písma se vztahují stejně speciální licence ;-), tak si dejte pozor, aby vše bylo košér.

Druhým krokem je zapnutí tzv. antialiasingu (s hodnotou „malý“) a popřípadě zmíněná změna systémového písma (hezky vypadá písmo DejaVu Sans nastaveno na velikost 9).

Původní písmo...

A změna písma

Software v repozitářích

OpenSUSE stejně jako ostatní linuxové systémy obsahuje od základu spoustu programů pro různé účely. Nicméně určitě budete chtít, aby se programy povýšily na novou verzi, je-li dostupná, resp. budete žádat další software, který v základní instalaci chybí.

K instalaci softwaru slouží repozitáře, což jsou oficiální zdroje takových programů na vzdálených serverech. Repozitářů existuje spousta (viz níže), v základní instalaci jsou ty nejdůležitější. Snadno si však můžete do systému přidat i další, čímž získáte přístup k daleko širší nabídce softwaru a jejich aktuálním verzím. Repozitáře se přidávají do systému (v openSUSE je najdeme ve správci Yast), software se pak instaluje na stejném místě (názvy balíčků vidíte přímo v počítači, stačí si jen vybrat).

Nejdůležitější jsou:

Packman – proslulý repozitář nabitý obrovskou spoustou softwaru. Viz informace přímo serveru samém (adresa je jiná než repozitáře a jeho zrcadel v openSUSE).

Mozilla – pramen nejnovějších verzí programů vyvíjených Mozillou (Firefox, Thunderbird).

Java – nepotřebuje delšího vysvětlování. Dostupné jsou samozřejmě i integrovaná vývojová prostředí jako NetBeans nebo Eclipse. Poslední verze můžete najít na webu NetBeans.org a Eclipse.org.

ATI – repozitář od AMD/ATI, kde naleznete ovladače ATI Catalyst. Pro 11.3 ještě není funkční. OpenSUSE umí pracovat s ATI kartami i bez Catalyst. Pokud chcete využít celý potenciál grafických karet, k dispozici je poslední verze Catalyst pro Linux přímo na webu AMD. Informace (v angličtině) a open source ovladači a proprietárním od AMD s návody zde.

Yast - řídící středisko v openSUSE

S ATI souvisí ještě jedna věc. Dlouhá léta „něco“ obsahuje chybu, která způsobuje, že Compiz nebo i kompozitní KWin (efekty prostředí) jsou pomalé – například maximalizace oken, obnovení z minimalizace atd. Nějakou dobu se dobrovolně používal tzv. „nobackfill patch“ pro X server (viz například starší článek Jak zrychlit efekty v Linuxu na kartách ATI. Stáhněte si upravený Xorg-Server), který byl nahrazen opravou „backclear“ (xserver-xorg-backclear.patch). Dostupný je od jednoho vývojáře pro verzi openSUSE 11.2 (asi je otázkou času, až se připraví balíček pro 11.3)

NVIDIA – oficiální ovladače pro grafické karty od Nvidie. A velmi kvalitní. (Zatím ještě není na serveru adresář pro 11.3).

OpenSUSE 11.3 – Education: repozitář obsahující výukový nebo i vědecký software (například matematický systém Maxima s grafickým kabátem wxMaxima, planetárium Stellarium aj.)

OpenSUSE 11.3 – Science: vědecký repozitář, k nalezení software pro matematiky, fyziky, astronomy a další přírodovědce.

V Science však stále chybí sofistikovaný matematický systém Sage Math. Ten lze stáhnout samostatně z oficiálních stránek projektu. Bohužel není k dispozici instalační RPM balíček, balík se musí rozbalit do příslušných složek, resp. zkompilovat ze zdrojových kódů (dost časově náročné). Balíky se připravují ale pro Debian/Ubuntu (.deb) i Fedoru (právě .rpm), tak uvidíme.

OpenOffice.org – i když openSUSE obsahuje poslední verzi balíku kancelářských aplikací, takto dostanete všechny potřebné aktualizace a nové verze přímo (nemusíte jako v jiných OS postavených na Linuxu čekat do vydání nové verze celého systému). Tato edice OpenOffice.org navíc je odnoží od hlavní vývojové větve Sun Microsystems (dnes Oracle). Více funkcí, více oprav, rychlejší start, lepší kompatibilita s MS Office a další...

VLC – je jasné, že repozitář uvítají ti, kdo mají rádi v počítači poslední verzi oblíbeného a mocného přehrávače, který pod Linuxem umí i něco, co ve Windows neumí.

Teď se dostaneme k tomu „těžšímu“ – repozitářům grafického desktopového prostředí K (čili KDE ;-)) a pak GNOME. Těžšímu říkám záměrně, protože od chvíle uvedení KDE4 se s repozitáři setsakramentsky hýbe i během života dané distribuce, takže člověk se diví, že tam není nic nového, resp. že se vrací chyba o nedostupnosti serveru apod. Nebudu ale dále strašit. 

OpenSUSE 11.3 přichází s KDE 4.4.4 (dostupná je však již verze 4.4.5, viz níže). To je už na rozdíl o minulých verzí (jako byly 4.1 či 4.2) dost dotažené, přesto celé KDE4 je stále v rapidním vývoji. Kdo se nechce připravit o nové verze, které přidávají nejen nové funkce, ale hlavně opravují chyby těch předchozí, měl by si přidat repozitář, který mu vždy nové vydání tohoto prostředí doručí.

OpenSUSE má i elegantní efekty... (přepínaní mezi okny přes Alt+Tab)

KDE 4.4 Factory: tovární repozitář, do které se umisťují aktuální verze KDE 4.4.x. V současnosti v něm je verze 4.4.5. Vlastně v srpnu má být hotová „major“ verze KDE 4.5 (teď ve fázi RC2), takže repozitáře se možná dále budou měnit (snad se použije přesměrování), ale 4.5 bude patrně v jiném umístění.

KDE 4.4 Community, Factory: zdroj doplňkového softwaru členů komunity. Prostě programy a nástroje navíc.

KDE Backports: obsahuje poslední verze softwaru svázaného s prostředím KDE (například aplikace jako Choqok – klient pro Twitter –, video přehrávač Kaffeine a spoustu dalších). Používá se třeba tehdy, když nechcete aktualizovat celé KDE, ale jen často používané aplikace. 

Ještě malá poznámka: jestliže se uživatel rozhodne používat aktuální KDE z repozitářů Factory, měl by vypnout automaticky aktivovaný repozitář Stable (stabilní), a to přes Yast, který najde v hlavním menu (Yast je nástroj umožňující správu celého systému).

Contrib - univerzální repozitář se softwarem třetích stran. 

GNOME – druhé z dvojice nejoblíbenějších desktopových prostředí. Dělení repozitářů není o moc jednodušší než u KDE. Poslední stabilní verzi najdete opět v repozitáři Factory. Sousední Contrib obsahuje spoustu dalšího nového softwaru. Aktualizované aplikace najdete stejně jako v případě KDE v repozitáři pojmenovaném jako Backports.

I když o repozitářích se softwarem dáme trošku řeč ještě níže, vybírat si vlastně můžete, z čeho chcete – seznam repozitářů je dost dlouhý: http://download.opensuse.org/repositories/

Správce programů + aktualizace na vyšší verze

Multimédia – mp3, avi, DVD...

Podpora multimédii je v dnešních linuxových systémech výborná (vždyť na Linuxu stojí nepřeberné množství hardwarových přehrávačů, přijímačů a jiných multimediálních zařízení). OpenSUSE však nikdy nebylo distribucí zaměřenou přímo na multimédia – dost věcí se proto musí doinstalovat ručně (ostatně jako ve Windows). Naštěstí programy – jako hudební přehrávač Amarok – si o potřebné kodeky v mnoha situacích samy řeknou.

Řadu kodeků, potřebných knihoven a dalších softwarových serepetiček obsahuje výše zmíněný repozitář Packman. Pokud budete chtít doinstalovat podporu DivX, mp3 apod. ručně, otevřete Yast nebo přímo Instalaci softwaru a napište, co hledáte (DVD, mp3, DivX, …). Důvodem, proč openSUSE jako jiné velké distribuce s velkou firmou za zády neobsahuje na instalačním CD/DVD podporu proprietárních kodeků nebo jiného softwaru, jsou samozřejmě licence. Někteří výrobci distribuci schvalují, jiní ne.

Pro instalaci podpory multimédií můžete snadno použít i „jedno kliknutí“ na následující adrese: http://opensuse-community.org/Restricted_Formats/11.3.

Prozkoumat můžete i vlastní repozitář Multimedia.

Internet / Web

Díky, Google. Od doby, co je na světě Chrome pro Linux, není potřeba Firefox – ale to záleží na preferencích každého. Každopádně práce s Chrome v Linuxu je jedna radost. Google Chrome je pro openSUSE dostupný jak stabilní větvi, tak i beta. (Automaticky se vám přidá příslušný repozitář, budete dostávat tak i nové verze tohoto prohlížeče.)

Ke stažení je i Opera – a to v poslední verzi 10.60. Nikomu nemusíme představovat Skype pro internetovou telefonii (i v openSUSE samozřejmě fungují videohovory).

16. 7. 2010

Autor: Oldřich Klimánek