Úvod > Články > Kolik stáli advokáti v boji proti pirátům?

Kolik stáli advokáti v boji proti pirátům?

Ochránci autorských práv nemají snadný život. Piráti stojí společnosti velké množství peněz, ale tyto škody nejsou konečné. Další vysoké částky firmy platí za nerentabilní vedení soudů s jednotlivými piráty.

Je bezesporu pravda, že částky, o které žalují ve světě zábavní koncerny jednotlivce, kteří jim ukradli něco z jejich majetku a vystavili zdarma na internetu, jsou poněkud vysoké. Sony BMG kupříkladu požadovala od jednoho žalovaného pokutu v rozmezí 675 tisíc dolarů do 22 a půl tisíce za ilegální stažení několika mp3. Naneštěstí pro společnost se do případu vložil známý bojovník za práva pirátů a ikona boje proti všemocným společnostem Ray Beckerman. 

Právě po jeho obhajobě vyprodukoval americký soud odůvodnění čítající čtyřiašedesát stránek, ve kterém vysvětluje, že chtít po obžalovaném takovou sumu je nesmysl, když přímou škodu znalec vyčíslil na třicet dolarů (což je jeden dolar za staženou skladbu). Proto je přiměřené, aby zaplatil maximálně 67,5 tisíce dolarů a minimálně 2250 dolarů, což je desetina původně stanovené částky. Pokud bychom se na tuto pokutu podívali pragmaticky, říká Ray Beckerman, znamenalo by to, že soud pokutuje piráta za to, že ukradené písně nakopíroval 2250x a prodal po dolaru. 

Když si představíme nemalé částky, které podobné soudy v USA vyžadují, dostává se okamžitě BMG do svízelné situace, kdy se jí podobný spor příliš nevyplatí vést, i kdyby padl zcela maximální rozsudek. RIAA, MPAA a další držitelé práv za oceánem pociťují Beckermanovu existenci jako osinu v jejich obří a zazobané zadnici (o čemž svědčí i to, že jej označili jako „vexatious litigation“). Takových případů jsou totiž desítky. 

Beckerman si dokonce založil blog (http://recordingindustryvspeople.blogspot.com/), jehož čtení musí členům RIAA a dalším způsobovat žaludeční vředy. Má na něm i dokonalou statistiku o případech vedených s „padouchy“ zábavního průmyslu. Novodobý mstitel sice nebere bohatým a nedává chudým, ale stačí alespoň na to, aby ti bohatí nesedřeli z chudého kůži a ještě měli špatné spaní. 

Naprosto signifikantní je v celé kauze Beckerman případ s Marií Lindorovou, která měla podle RIAA stahovat pomocí P2P nelegální obsah internetu. Pak se ovšem do případu vložil Beckerman a důrazně tvrdí, že jeho klientka nejenže nic nestahovala, ale dokonce ani nezapnula počítač. Soud se vleče a Beckerman přichází s podobnými prohlášeními, které zkrácení sporu nepřispívají. Právě proto podala RIAA na Beckermana žalobu pro znevažování žalující strany a protahování a hlavně prodražování soudního procesu – je pravda, že Ray si servítky zrovna nebere a společnostem laje do prachsprostých zlodějů. 

Také zde ale RIAA ostrouhala. Beckerman je prý poněkud příkrý (místy až drzý), ale jeho jednání rozhodně nedehonestuje soudní spor. Pokud tedy s jeho metodami nesouhlasí a soud se jim zdá příliš nákladný, nemají se soudit. Co se týče případu Lindorové, zdá se, že bude uzavřen bez rozsudku pro nedostatek důkazů. Ten počítač přece ani nezapla! 

O tom, že by se společnosti asi raději ani soudit neměly, ví ostatně nejlépe sám Ray Beckerman. Na svém blogu totiž uvedl statistiku, po jejímž přečtení by měli vedoucí pracovníci právních oddělení nahrávacích firem spáchat obřadné harakiri střepem z CD nosiče. 

Za rok 2008 zaplatila pouze RIAA cca 9,3 milionu dolarů advokátní kanceláři Holmes Roberts & Owen, 7 milionů advokátům Jenner & Block, čtvrt milionu Cravath Swain & Moore a zcela jistě ne zcela bezvýznamné další, i když menší peníze jiným advokátům. S nemalým přispěním Raye Beckermana pak získala ze soudních sporů zpátky – a teď se podržte stolu – 319 tisíc dolarů. Podobně drtivá bilance následuje i v roce 2009, kdy jsou náklady na právníky podle Beckermana vyčísleny na zhruba 21 milionů amerických dolarů. Tato částka značí, že žalobce je za loňský rok dvacet a půl milionu ve ztrátě. Je to tak, vysoudit na pirátech se podařilo asi 500 tisíc dolarů. Možná jsou právě toto ony miliony škody, které způsobují ročně piráti zábavnímu průmyslu. 

Na závěr se dá říci, že není problém pochopit nenávist RIAA vůči Beckermanovi a pirátům. Co však pochopit nelze, je způsob boje, jaký společnosti zvolily. Proti roji komárů je bezmocný i býk, a když mají navíc komáři více než šikovného vůdce, nemá býk šanci. Možná se jednou dočkáme celkové změny přístupu nahrávacích společností, protože stávající stav pro ně sice není likvidační, ale každopádně mají z ostudy kabát. 

3. 8. 2010

Autor: Richard Klíčník

Témata

multimedia

Sdílejte

Přečtěte si také

 

UPC zrychluje internet a rozšiřuje nabídku televize

UPC zahájilo kampaň se sloganem Užijte si každý moment, která má reprezentovat investice společnosti do rozvoje...

 

V Česku začíná Future Port Prague: festival technologií budoucnosti

Dneska propuknul první ročník mezinárodního vizionářského festivalu Future Port Prague. K vidění tu budou...

 

Do Česka přijede první opravdový kyborg!

7. září se v Praze koná festival technologií Future Port Prague. Tuto akci si nenechá ujít ani Brit Neil Harbisson...

Nejčtenější články

Recenze: O2 Smart Box pod drobnohledem

 

O2 poctivě monitorovalo výtky, dotazy a stížnosti svých zákazníků na pevný internet tak dlouho, až díky tomu...

5 holek v tuktuku: Čas ani kilometry neřešíme

 

Jet do Jižní Ameriky v tuktuku je hned na první pohled šílený nápad. A co teprve, když to skutečně začnete...

Rozhovor: Zeptali jsme se, co je to Internet HD

 

Máte představu, co je Internet HD? Zajímá vás, proč vlastně vznikl Smart Box? A co je pro O2 při zvyšování rychlosti...