Bylo léto, horké léto…

Když už mi píšou PR agentury e-maily o svých klientech a jejich produktech, musím se vyzbrojit trpělivostí a škrtat jeden superlativ za druhým (taková ta slova báječný, úžasný, nejlepší na světě…). Tohle léto mi však jedna PR agentura udělala radost…

Už delší dobu jsem přemýšlel, jak v těch vedrech, co byla a prý zas přijdou, zvýšit chlazení notebooku. Přece jenom když na něm děláte od rána do večera, dají se na něm už v poledne dělat vaječné omelety ve vteřině.

A najednou mi přijde e-mail z PR agentury Dataconsult, jestli nechci zdarma zapůjčit chladicí podložku (Cooling Pad) Logitech. V přiloženém odkazu jsem si pak mohl počíst i o tom, jak přehřátý notebook na kolenou způsobuje mužskou neplodnost, o čemž jsme ostatně na DSL.cz už také psali.

Samozřejmě jsem odpověděl kladně, a kdybych byl doma, už ten den, takto až na druhý den přijela milá paní a proti podpisu mi chladicí podložku půjčila. Stačí ji dát pod noťas, zasunout do USB, díky čemuž se rozjede větráček – a skutečně, pohodička, klídek, žádné přehřání, a dokonce ani žádné pády počítače z vysoké teploty.

Současně, ale nezávisle s tím mi kamarád napsal, že si tuto chladicí podložku také pořídil a je spokojený, a protože u mamky – kam teď o prázdninách jezdíme s dětmi často – její notebook také pekl, koupil jsem hned přes internet jeden i jí.

Proč o tom píšu? Za prvé chci tentokrát výjimečně a dobrovolně udělat reklamu, za druhé si myslím, že podobný nápad potřebuje vyzdvihnout, neb je originální.

Většinou, když mi přijde tisková zpráva, obsahuje „povinné“ údaje. Které každý novinář hned škrtne. Tedy údaje o firmě / firmách, jejich prestižních oceněních a předních místech světových žebříčků v tom či onom. Maže se hnedle i hlavička tiskové zprávy, která obsahuje velké logo firmy přes čtvrt stránky, případně zabírá celou levou třetinu. Plus vložené obrázky. Taková zpráva má někdy půl až jedno mega ve Wordu…

Pak nastupují zmíněné superlativy – pokud neděláte ve velkém mediálním trustu a máte tedy chvilku času na editaci. Jinde vás ženou honem honem vydej aktualitu, a tak se ven pouští tiskové zprávy metodou cut and paste.

Ale když máte chvilku, začnete škrtat slova jako přední, útulný, ultimátní, dokonalý, ideální, bohatý, vstřícné, excelentní, jednoduché, snadné, přitažlivé, zábavné, snadno ovladatelné, čerstvé, žádný problém apod. Jistě, Štěpán Šafránek z Básníků by měl radost. Ale ono třeba slovo „zábavné“ je ošemetné – co jednomu přijde zábavné, je pro druhého otravné. Co jednomu přijde „snadno ovladatelné“, u toho druhý nadává, jak složitým postupem musí navolit funkci.

A když máte kór hodně času – jakože v běžných novinách a časopisech nemají – projedete i stylistiku a pravopis. Třeba takové slovní spojení „k vašemu notebooku“ je hrozný paskvil. Nebo dokonce „k Vašemu…“. Protože správně má být „ke svému notebooku“.

Mimochodem, Váš / Vaše s velkým „V“ bývalo určeno jen jako zdvořilostní oslovení určené jednomu váženému jedinci. Dnes je to reklamním agenturám jedno – oslovují tisícovky lidí v metru a snaží se tvářit, že jde o div ne tajnou zprávu určenou právě a jedině vaší osobě. (Ano, jako třeba v Minority Report.)

U Žlutých lázní v Praze je billboard na nějaké značkové oblečení se sloganem, aby lidé byli sví a nenosili konfekci. Je ale každému jasné, že když každý bude nosit značkové oblečení, tak nejen nebude svůj (protože to nosí / má každý v okolí, takže budu jen jedním z davu), ale tím pádem se ono značkové oblečení stane konfekcí?

Reklamy nám říkají: „Buďte sví!“, ale myslí tím, abyste stejně jako 90 % dalších lidí měli to samé, co oni.

To jsme se však dostali daleko od prvotní myšlenky dnešního článku rubriky O IT nevážně. Proto mne tedy podobná nabídka mírně pobavila, ale hlavně potěšila. V e-mailu nebylo nic o úchvatné, útulné, ultimátní, zábavné nebo dokonce čerstvé a přitažlivé podložce. Byla to jen prostá nabídka k ozkoušení, která v těch parných dnech skutečně přišla výjimečně vhod.

A za ten nápad dík. Dal mi jistou naději, že ještě existují i originální nápady. Nebo – abych se sám vyhnul superlativům – prostě nápady. 

31. 7. 2010

Autor: Jan Lipšanský