Bude Facebook králem sociálních sítí navždy? -1. část

Facebook se stal před pár lety standardem pro sociální sítě všeobecného či mainstreamového charakteru. Se svými 500 miliony uživatelů má dnes v této oblasti navíc zcela dominantní postavení. Jiné sociální sítě k sobě zatím přitáhly pouhé zlomky tohoto počtu uživatelů a většinou stagnují.

Přesto se objevují zprávy o údajně chystaných nových alternativách k Facebooku, které mají ambice s ním soupeřit. A to jak co do uživatelského pohodlí a využitelnosti, tak i do počtu uživatelů. Nejčastěji se uvádějí následující dvě jména - nezávislý projekt Diaspora a Google Me - projekt Googlu.

Významné sociální sítě minulosti a současnosti

Co způsobilo, že Facebook zaznamenal takový jedinečný úspěch? Ještě před třemi lety (r. 2007) měl méně než 30 milionů uživatelů, byl tedy pouze jednou z mnoha on-line sociálních služeb střední velikosti a prakticky nic nenasvědčovalo tomu, že se během pár let stane absolutní jedničkou  (Windows Live Spaces, čili bývalé MSN Spaces, měly tehdy 120 milionů uživatelů a MySpace skoro 180 milionů uživatelů). Server Orkut, starší sociální projekt Googlu (od r. 2004), měl tehdy skoro 50 milionů uživatelů, podobně jako on-line služba hi5.

Srovnejme si to i s jinými, vzdáleně příbuznými internetovými službami - výměnné sítě typu peer-to-peer soustřeďují celkem také řádově desetimiliony uživatelů (konkrétně klienta sítě BitTorrent - uTorrent provozovalo koncem loňského roku (2009) přes 50 milionů uživatelů). Současná uživatelská základna Facebooku je srovnatelná snad jen s počtem uživatelských kont IP-telefonické sítě Skype. Klienta Skype používá nyní občas, a to někdy v průběhu jednoho měsíce, přes 500 milionů uživatelů. Dnes překonávají hranici 100 milionů uživatelů mezi sociálními servery prakticky jen Bebo (117 mil.), Habbo (162 mil), MySpace (130 mil), Orkut (100 mil.), čínský server Qzone (200 mil.), Friendster (117 mil.) a Windows Live Spaces (120 mil.).

Klíče k úspěchu

Během posledních dvou let rostl počet uživatelů Facebooku prakticky exponenciálně. To se nepodařilo předtím ani Orkutu, ani relativně významnému Twitteru. Facebook si však dovedl vzít to nejlepší především z obou těchto celkem odladěných služeb. Vlastně doplnil jejich funkce tím, co jim chybělo a spojil vše do jednoho integrovaného celku. Těžiště spíše "pomalého" a "diskusně klasičtějšího" Orkutu tkví v jakýchsi komunitách (na Facebooku jsou jejich obdobou skupiny a fanstránky), ale chyběly mu analogie rychlého mikroblogového nebo chatového proudu "nejnovějších zpráv", což je vlastně těžištěm Twitteru.

Facebook zavedl i prvek jednoduchého sdílení objektů a postupně optimalizoval souvislé diskuse k nim (na Twitteru jsou reakce rozptýleny po různých "zdech" uživatelů, nejsou přímo spojeny s původním příspěvkem). Přitom se patrně ukázalo, že asymetrický following Twitteru není tak evolučně výhodný jako silněji definovaná a symetricky potvrzovaná relace "přátelství". Volitelná možnost alespoň jistého omezení a "zesoukromnění" našeho auditoria na menší okruh lidí je stimulací pro tvorbu obsahu. Pokud nás mohou číst miliony lidí a obsah je volně přístupný i přes vyhledávače, znamená to ztrátu jakéhokoliv soukromí a působí to zřejmě celkově proti růstu sítě. Zároveň s dalšími prvky intenzivní interakce mezi uživateli se tak Facebook stal informačně dosti virálním prostředím.

Struktura Facebooku je navíc taková, že podporuje "vtahování" (import či linking) téměř veškerého internetového obsahu (navíc v poslední době se volně rozšířilo tlačítko "Like", které je nyní dostupné ve formě widgetu prakticky po celém webu). Naopak mimo Facebook se přitom dostávají různé informace (export jakéhokoliv druhu Facebooku vlastního obsahu) většinou poměrně zřídka a méně snadno. Facebook přitom podporuje integraci s různými nadstavbovými aplikacemi, pluginy či propojeními, což je výhodné hlavně pro samotný Facebook.

Tato integrace a optimalizace dostala Facebook i po komerční stránce mezi několik světově nejvýznamnějších a největších firem poskytujících on-line služby (dalšími jsou Microsoft, Google, Apple a Yahoo), přičemž v úloze obecné sociální sítě a zároveň informačního portálu vytvářeného lidmi (sociálního katalogu) nemá dnes konkurenci. Tento nedostatek konkurence se ale může stát pro uživatele Facebooku časem problematickým faktorem - Facebook si pak může v poměrně velké míře diktovat podmínky užívání, svévolně cokoliv měnit a znechucený uživatel přitom nemusí najít aspoň zhruba rovnocennou náhradu za funkce Facebooku jinde. Svým způsobem se tak opakuje analogie situace, kterou dobře znají uživatelé operačních systémů MS Windows.

Na Windows a jejich nejrůznější uživatelské, provozní či licenční atributy se velmi nadávalo či dodnes nadává, nicméně drtivá většina uživatelů je stále používala a používá - zejména kvůli uživatelskému pohodlí a spektru voleb, což obojí plyne ze síly platformy. Twitter je potom v podobné situaci jako uživatelsky více strohý Linux - používají ho zejména programátoři, geekové či pokročilejší uživatelé (momentálně je jich cca přes 110 mil.), ale pro majoritního uživatele sociálních sítí, který vyžaduje více funkcí, není řešením. Otázka tedy zní, najde se soupeř, který se vyrovná svými vlastnostmi Facebooku - a naruší tak jeho faktický monopol v oblasti sociálních sítí hlavního proudu? 

Druhá část článku vyjde zítra.

17. 8. 2010

Autor: Redakce ADSL.cz