Úvod > Články > IP adresy docházejí mílovými kroky

IP adresy docházejí mílovými kroky

To, čeho jsme se celá léta báli, je nyní zde. IP adresy tak, jak jsme je znali doteď, docházejí. K dispozici je jen necelých pět procent adresního prostoru a ten bude vyčerpán během několika málo měsíců. Ač přípravy na přechod k IPv6 jsou v běhu již řadu let, ukazuje se, že přechod nebude oproštěn o řadu trnů a překážek.

Důležitost IP adres v rámci internetu je dnes jasná širokému spektru lidí. Zatímco kdysi šlo o kouzelnou formuli IT pracovníků, před kterou ostatní běžní smrtelníci jen nechápavě kroutili hlavou s otevřenými ústy, nyní jde o pojem stejně běžný, jako je třeba chleba s máslem. Ten, kdo používá internet delší dobu, chápe, že každé zařízení připojené do sítě (PC, notebook, síťová tiskárna apod.), má svou IP adresu, která dané zařízení identifikuje v počítačové síti. S těmito IP adresami ale problém není, tyto jsou obvykle schovány za nějakým routerem či jiným prvkem sítě. Problém je s adresami vnějšími.

Minulost ve znamení obezřetnosti

Je to již více než třicet let, co spatřily světlo světa první IPv4 adresy. V tehdejších měřítcích šlo o nevyčerpatelný rozsah adres. Tehdy ještě američtí vědátoři nepředpokládali, že internet nabude takových rozměrů, jaké má dnes. Tento optimismus ale odborníkům nevydržel příliš dlouho. S rozmachem internetu bylo již za pár let po zavedení tohoto typu adresáře jasné, že je potřeba s adresami šetřit, nebo dojdou rychleji, než by George Bush senior řekl švec. V roce 1993 došlo k zavedení tzv. CIDR mechanismu, který umožnil efektivněji využívat adresní rozsah. Ani to ale příliš nepomohlo.

S IP adresami se tak již v devadesátých létech minulého století začalo výrazně šetřit. Jednak docházelo k dynamickému využívání IP adres. Pamětníci možná zamáčknou slzu, když si vzpomenou, že při každém dial-up připojení obdrželi jinou IP adresu z rozsahu, kterým disponoval jejich internetový poskytovatel. To je dnes již naprostá utopie. Další šetření probíhalo v rámci zavádění překladů adres pomocí NAT a protokolu DHCP. Obecně se s adresami více šetřilo a získat pevnou IP adresu pro jednotlivý počítač nebylo vůbec laciné. Dnes je ovšem tato služba standardem u většiny poskytovatelů.

Stav jako před rokem 2000

Současný stav je plný očekávání. A dá se říci, že spíše negativního. Situaci lze přirovnat k očekávání na onen přelomový rok 2000, kdy měly zkolabovat všechny počítače světa, zhroutit se systémy, banky a letecký provoz. Kde nic, tu nic. Kéž by měl přechod na IPv6 takovouto podobu. Adresy šesté verze IP protokolu jsou již delší čas přidělovány, ale zatím funguje drtivá většina počítačů a systémů na původním protokolu. Jak jsem ale avizoval v úvodu článku, dochází k rozdělování poslední dvacetiny všech IPv4 adres. Dle odhadů dojde k vyčerpání adresního rozsahu nejpozději v první polovině roku 2011. To je již takříkajíc za humny.

Budoucnost patří dlouhým adresám

Možná se o IPv6 dozvídáte poprvé, neměli jste nutkání se u této problematiky pozastavovat. Dneska je každému jasné jako facka, že IP adresa je složená ze čtyř čísel, jež jsou odděleny tečkou. Například 88.86.109.241 – to je IP adresa portálu DSL. Je v tom jednoduchost, přehlednost, ale právě také malý rozsah použitelných adres. Když mi v minulosti někdo z kolegů diktoval do telefonu IP adresu vzdáleného počítače, bylo velmi pravděpodobné, že si ji zapamatuji. Nyní ale v případě IPv6, ač beru potravinové doplňky posilující paměť, mám smůlu. Předpokládám, že si napříště novou IP adresu budu muset poznamenat. Důvod je prostý – adresa je delší a využívá šestnáctkovou soustavu.

Adresa IPv6 je složena z osmi skupin čtyř hexadecimálních číslic. Zní to skoro jako zaklínadlo, že ano? Například typická adresa je zapsána takto: 2001:0db8:0000:0000:0000:0000:1428:57ab. Fígl je v tom, že pokud se v adrese vyskytuje řetězec 0000, lze jej zaměnit za :: a to i opakovaně, s tím, že dvojtečky zůstávají vždy jen dvě. Výše uvedená adresa tak může být přepsána takto:2001:db8::1428:57ab. Přípustná je jen jedna zkracující skupina, jinak by došlo k nejednoznačnosti. V prohlížeči se pak adresa zapisuje s hranatými závorkami – takto: http://[2001:0db8:85a3:08d3:1319:8a2e:0370:7344]/.

Závěrem

Jak vidno, IPv6 adresy nejsou procházkou růžovou zahradou, ale spíše nutným zlem. Pokud vás tato problematika zaujala a chcete se o IPv6 dozvědět více, pak si můžete nastudovat třeba toto povídání. Zajímavější bude sledovat, jak hladce přejde internet na aktivní používání nového protokolu a jak bude vše fungovat. Předpoklad je ale pozitivní. Očekávají se spíše místní problémy. Ke globálním výpadkům by docházet nemělo. Tak se nechejme překvapit, již za pár měsíců to vypukne.

27. 10. 2010

Autor: David Procházka

Témata

telekomunikace

Sdílejte

Přečtěte si také

 

Facebook: Chceme do virtuální reality vzít bilion lidí!

Facebook pokračuje v úsilí stát se hlavním tahounem ve světě virtuální reality. Vyvíjí proto vlastní headset Oculus...

 

Levnější tarify nebudou! Operátoři se odmítli zúčastnit aukce Licitu

Operátoři opět odmítli požadavek na levnější mobilní tarify. Sdružení Licit čítá skoro 80 tisíc žadatelů, přesto je...

 

Vodafone jako první v ČR aktivoval NB-IoT síť

Jako první v ČR a jeden z prvních na světě dokončil Vodafone pokrytí sítí úzkopásmového internetu neboli NB-IoT pro...

Nejčtenější články

Recenze: O2 Smart Box pod drobnohledem

 

O2 poctivě monitorovalo výtky, dotazy a stížnosti svých zákazníků na pevný internet tak dlouho, až díky tomu...

5 holek v tuktuku: Čas ani kilometry neřešíme

 

Jet do Jižní Ameriky v tuktuku je hned na první pohled šílený nápad. A co teprve, když to skutečně začnete...

Rozhovor: Zeptali jsme se, co je to Internet HD

 

Máte představu, co je Internet HD? Zajímá vás, proč vlastně vznikl Smart Box? A co je pro O2 při zvyšování rychlosti...