Úvod > Články > Kotvy ho netahají ke dnu, neudělal chybu. Linux totiž řídí svět

Kotvy ho netahají ke dnu, neudělal chybu. Linux totiž řídí svět

V posledních týdnech a dnech se to v českých médiích jen hemžilo články na téma Linuxu, resp. toho, proč Linux nikdo nepoužívá a co Linux táhne ke dnu. Textovou válku patrně odstartoval článek na serveru Živě -- nebo ten byl spíše nejvíce viditelný -- který popisoval zásadních sedm kotev, reagovali pak lidé v komentářích, na blozích, reagovaly ostatní IT magazíny. A shodou okolností na stejné téma pak kolega Michal Černý napsal svůj článek i na DSL.cz, viz Kde udělal Linux chybu?

Textovou válku patrně odstartoval článek na serveru Živě -- nebo ten byl spíše nejvíce viditelný -- který popisoval zásadních sedm kotev, reagovali pak lidé v komentářích, na blozích, reagovaly ostatní IT magazíny. A shodou okolností na stejné téma pak kolega Michal Černý napsal svůj článek i na DSL.cz, viz Kde udělal Linux chybu?

Probírání Linuxu a upozorňování na jeho nedostatky je vděčné téma, které ale většinou z per Windows-pozitivních redaktorů má za úkol ukojit požadavky pageview žurnalistiky. Dnes vzhledem ke stavu linuxového průmyslu totiž snad ani jiný rozumný důvod existovat nemůže.

Nejprve pár osobně laděných poznámek.

Ze všech podobných článků však čiší jedna věc -- což po těch letech je překvapující --, a to poněkud zmatené chápání toho, co je Linux, co je jeho úkolem, co stojí, že nic nestojí a bůhví co dál. Závěrem esejí založených na dojmech jsou pak možná proroctví o konci Linuxu, o vzývání silných značek, které by se za Linux měly postavit, jeho konsolidace v jeden produkt a další a další věci.

Ještě, než se podíváme na pár věcí, které jsou v debatách o Linuxu dost podstatné, je potřeba si vyjasnit jednu věc. Nejsem šiřitelem linuxového evangelia, a jestli mně osobně něco na "Linuxu" vadí/vadilo, pak právě až moc hlasití linuxoví advokáti.

Druhá poznámka -- Linux jsem nasadil na spoustě strojů (stejně jako jsem provedl nespočet různých Windows nasazení), a často podle pravidla "Kde selžou Windows, tam patří Linux". Nemám tím na mysli komerční/podnikové nasazení (osobně spíše preferuji přístup opačný), ale osobní PC. Zejména v případě naprostých počítačových začátečníků je totálním vysvobozením, pokud takový uživatel dostane na notebook, a zejména netbook, linuxový systém. Naučit se pracovat s linuxovým systémem není o nic těžší než se učit od základů pracovat s Windows (klikání na ikony je klikání na ikony, v tom není rozdíl).

S nasazením linuxových systémů u začátečníků odpadají problémy – bezpečnostní, údržbové a hardwarové. Řada čtenářů ví, co je dělat rodině a známým podporu Windows; provádět dokola reinstalace systému, neustále bojovat s viry – to je vůbec sisyfovská práce, vysvětlit, že se nemá klikat na každé EXE, nejde). Nemusí se řešit kodeky pro multimédia, odpadají problémy s bezpečností sníženou používáním cracknutých programů (které „někdo známý“ v dobré víře do reinstalovaného systému „oběti“ opět nainstaluje), problémy s tím, když někdo k Windows 7 připojí starší nebo naopak nový hardware atd atd. Kdo tohle nezažil, nepochopí. Kdo ano, ten chce zapomenout. Je proto zbytečné tyto aspekty dále vyjmenovávat.

Samozřejmě to platí opačně, kde selhává (nebo nemůže uspět) Linux, tam patří Windows. Je-li někdo náruživý hráč, pak nemá smysl, aby se vzdával instalace Windows a snažil se různé hry pouštět přes Wine a nadával, že „ten Linux nefunguje“. Ty hry nebyly napsány pro Linux a je vůbec zázrak, že taková řádka her pod ním funguje (pokud se mě zeptáte, co si myslím o hrách, řeknu vám, že jejich budoucnost leží v herních konzolách a (1+)m HD televizorech, což už nějakou dobu ukazují prodejnosti titulů). Bezezbytku to platí i pro náročná grafická studia, konstruktéry apod. Nářky v diskusích na to, že program pro Windows moc nefunguje pod Linuxem, jsou naprosto nelogické a zbytečné. Funguje snad program psaný pro Linux pod Windows?

Teď k podstatnější otázce. A to, co je Linux a „proč ho nikdo nepoužívá“, jak se často píše. Část čtenářů jistě tuší, že toto se týká výhradně desktopů (osobních počítačů).

Podle statistik se podíl linuxových systémů opravdu pohybuje někde mezi 1 % a 3 %. Když uvážíme, že k internetu jsou připojeny nějaké dvě miliardy počítačů, pak počet instalací linuxových systémů činí několik desítek milionů. To je dost (má někdo z vás deset milionů desktopových klientů?)

Co je podstatné a co se často prezentuje jako možný zánik Linuxu, statistiky v posledních letech neukazují žádný zásadní vzestup, tedy že by snad během pár let měl Linux na PC dosáhnout podílu v řádu desítek procent. Toto uvažování je však scestné. Totiž na desktopu nemůže Linux nikdy (nebo jen těžko) dosáhnout vyššího podílu než jednotek procent; a vysvětlení je celkem jednoduché.

Tím je samozřejmě OEM kanál, kterým tečou Windows k uživatelům. Jak už jsem mnohokráte v minulosti psal, podíl OEM Windows mezi všemi instalacemi Windows je vyšší než 90 %. Drtivá většina systémů od Microsoftu se k lidem dostává v předinstalované podobě na nových počítačích. Když uvážíme, že počet počítačů neustále roste a taktéž roste počet on-line uživatelů, Linux tento trend nemůže nikdy otočit. Tedy pokud počítačoví výrobci nezmění svůj přístup a přehodnotí spolupráci s Microsoftem. To je však zcela jiné téma.

Mimo desktop

Linux není jen desktopovým systémem. Zatímco trh s PC v rukou pevně dlouhá léta drží Microsoft, Linux vyplnil ohromné díry na trhu v jiných oblastech; a zejména díky jeho licenci (svobodné licenci) došlo v posledních letech k ohromnému vývoji v různých segmentech trhu. Inovace spojené s linuxovým průmyslem pomohly vytvořit dnešní svět překypující technologiemi.

Vlastně všichni jsme uživatelé Linuxu; vyhledáváte přes Google? Používáte Linux. Google jede kompletně na linuxových serverech a technologiích. Máte doma internet? Používáte Linux, protože na tom nebo onom switchi nebo routeru určitě běží. Běží na něm většina webových stránek. Ale nejde jen o internet a servery.

Stačí se podívat na obory, které potřebují přesné a rychlé výpočty – akciové burzy, výpočetní střediska, různá vědecká a krizová pracoviště, kde je potřeba pracovat s jádrem v reálném čase využívajím Linux nebo Unix-like systém. Například londýnská burza proto upustila od Windows a aplikací postavených na .NET a přešla na linuxový systém. Výjimka? V žádném případě. 

Superpočítače netřeba představovat. Hrají ústřední roli v dnešní technologické době a vědeckém výzkumu. Když se podíváme na statistiky na webu Top500.org, kde najdeme 500 nejsilnějších superpočítačů planety, najdeme čísla, která hovoří jasnou řečí.

Z pěti set nejrychlejších superpočítačů celkem 455 používá jako operační systém Linux (rodina Linux, jinak systémy jsou to buď speciální s linuxovým jádrem, nebo známé značky jako SuSE/SLES od Novellu nebo RedHat/CentOS). To znamená pro Linux podíl 91 %. Naprostá dominance.

Na druhou stranu z pěti set nejvýkonnějších strojů světa jen pět používá Windows. To značí podíl jedno jediné procento. Pro úplnost si můžeme ještě říct, že na 22 strojích běží systém z rodiny UNIX (podíl 4,40 %) a BSD (kupodivu pouhý jeden stroj, tj. podíl 0,20 %).

Vzestup Linuxu na superpočítačích byl během minulých let impozantní. V roce 2000 jej používalo pouze 54 strojů (10,80 %) -- jeho podíl však nestoupal na úkor Windows, které na superpočítačích v té době vůbec nebyly (0 strojů), ale na úkor Unixu (427 strojů, 85,40 %). Tomu přitom kdysi patřil naprosto celý trh (společně s Unix-like systémy založenými na jádru BSD). Windows se na špičkové superpočítače dostaly později, v roce 2005 byly na jediném superpočítači (0,20 %), Linux v tu dobu měl zhruba 75% zastoupení.

Podívat se můžeme i do oblasti mobilních technologií, mobilních telefonů, různých handsetů apod. Nejrychleji rostoucí mobilní platformou je Google Android, který už Windows Mobile přeskočil. Operační systém, který zvýšil tržby firmám, jež vyrábějí a prodávají mobily, na kterých běží. Oblíbený a inovativní Google Android má přitom ve svém srdci linuxové jádro. Totéž platí u telefonů od firmy Nokia – Maemo obsahuje linuxové jádro. Nokia se pustila do spolupráce s gigantem Intel a společně stojí za vývojem dalšího slibného operačního systému MeeGo, systému nejen pro PC, ale i mobilní telefony a automobilové systémy. MeeGo je opět „Linux“.

V době, kdy ICT světem hýbou mobilní technologie, kdy je hlad po co nejméně náročných a mobilních počítačích, kdy propukl boom s tablety, kterým vévodí Apple se svým moderním systémem, však Microsoft disponuje systémem, který de facto celou moderní historii neprošel koncepční změnou. Microsoft nemohl zareagovat na boom s netbooky, Microsoft nemohl zareagovat na boom s tablety (HP a jím odkoupený webOS od Palmu, který na tablety míří, je opět Linux), Microsoft nezareagoval na trendy na mobilním trhu... A ujíždí mu vlak stejně, jako mu ujel v případě internetu a webových služeb.

Stačí si tedy představit, jak by svět teď vypadal, kdyby neexistovaly přístroje s přizpůsobeným, moderním systémem, jako je Linux. Multimediální centra, přehrávače, televizory, set-top boxy, GPS navigace, mobily, síťové prvky, superpočítače...

To, že tady je nějaký Linux, který na desktopu „nikdo nechce“ (spíše „někdo nepustí“), znamená, že bilionový průmysl může svět technologií - a svět jako takový - stále inovovat, rozvíjet a zvyšovat kvalitu moderní společnosti.

Google, Intel, Novell, Red Hat, Nokia, AMD, Oracle, Cisco, IBM, Fujitsu, Hewlett-Packard, Siemens, VMWare, Huawei... To je jen zlomek mocných firem, které Linux (linuxové jádro) vyvíjejí nebo obchodně někam posouvají.

Je tedy Linux mrtvý? Táhnou jej kotvy ke dnu?

Je potřeba Linux konsolidovat a protavit jej v jeden produkt? Potřebuje Linux ještě nějaké „velké komerční jméno“?  

5. 11. 2010

Autor: Oldřich Klimánek

Sdílejte

Přečtěte si také

 

Mafra posiluje své postavení na realitním trhu

Vydavatelství Mafra rozšířilo své portfolio o společnost AdInternet. Česká firma se specializuje na prodej realit...

 

Elop končí v Microsoftu, co s ním bude teď?

Dvaapadesátiletý Stephen Elop opustil pozici výkonného viceprezidenta Devices & Services ve společnosti Microsoft...

 

Hlídejte si své účty před kyberútoky

Kyberloupeže a útoky na účty klientů bank v České republice během posledního roku rapidně stouply. Banky posilují...

Nejčtenější články

Jedna datová SIM pro surfování v celé EU

 

Chystáte se na zahraniční dovolenou a neumíte si představit být nějakou dobu bez dat? Řešením pro vás může být...

O2 představuje nový modem s duální Wi-Fi

 

Od 1. června nabízí společnost O2 k O2 Internetu na doma nový Prémiový VDSL modem a router v jednom.

CETIN vylepšuje VDSL! Nabídne rychlost 80 Mb/s.

 

CETIN nabídne vyšší rychlost VDSL internetu. Doposud bylo maximum 40/4 Mb/s, nyní by se měla rychlost vyšplhat až na...