Maverick Meerkat je již nějakou dobu v provozu, a tak přišel čas na ohlédnutí. Jak si vede v porovnání s Windows? Jaké jsou jeho slabiny a v čem naopak potěší? I na to se pokusíme odpovědět na následujících řádcích.

Často byla jako jedna z klíčových výhod Linuxu uváděna větší ekologičnost – tedy menší spotřeba elektrické energie. Nejde jen o pár desítek či stovek korun za rok za elektřinu, jako spíše o výdrž baterie u notebooku či netbooku. Myslím, že s nástupem Windows 7 se tato výhoda stala podstatně menší, neboť rozdíl mezi oběma systémy je v tomto parametru minimální a liší se skutečně stroj od stroje.

Na druhou stranu je stále pravda, že počítače s Ubuntu nehlučí – tedy alespoň ne v klidovém režimu. Hluk z chladičů je skutečně daleko menší než u Windows, což osobně považuji za výhodu, která není zcela zanedbatelná, avšak pro mnoho uživatelů je až druhotná.

Instalace probíhá naprosto jednoduše a intuitivně. Navíc zde chybí krok, který mi u instalace OS Windows činil vždy největší problémy – zadání kódu, který je u OEM verzí často na dosti nepřístupných místech a je tak složitý, že si jej ani velmi nadprůměrný uživatel nezapamatuje celý na první pohled. Samotný proces instalace prošel v novém Ubuntu řadou změn, které ji učinily ještě rychlejší a přehlednější. Dle mého soudu ji zvládne začínající uživatel zřejmě snáz než instalaci Windows. Zvláště pak, pokud si bude chtít zachovat i stávající operační systém. Co se týče této kategorie, dělá Ubuntu malé krůčky vpřed. A řadou drobných „vychytávek“ přivedlo instalaci OS téměř k dokonalosti.

Výhodou oproti Windows je také skutečnost, že již v základní instalaci dostanete základní paletu programů, které je možné využít – od zábavy a multimédií, přes kancelářské potřeby až po internet a komunikaci. To jsou věci, které antimonopolní úřady Microsoftu nedovolují, ale linuxovým distribucím ano. Začátečník tak hned po instalaci dostane operační systém i s programy, které obvykle potřebuje a nemusí se o nic starat. Zprovoznění domácího počítače je tak jednoznačně snazší.

Vzhled je dalším značně diskutovaným tématem, které vstupuje do hry, když je řeč o operačních systémech. Nové Ubuntu vsadilo na nový řez písma a mírně se prosvětlilo, což vzhledu zřejmě prospělo. Osobně se mi nelíbí jen aktuální logovací stránka, což je otázka čistě subjektivní. Compiz nabízí celou řadu efektů, o kterých si mohou nechat uživatelé Windows jen zdát. Nejde jen o známý efekt kostky či koule, která umí otáčet jednotlivé plochy, ale také o různé animační efekty, vlnění oken, průhlednost a mnoho dalšího.

Kapitola sama pro sebe je přizpůsobení operačního systému pro nevidomé. Mohu-li posoudit zkušenosti ze svého okolí, senioři přecházejí na Ubuntu poměrně rádi – sice se musí naučit používat jinde umístěný „start“ (případně jinak zorganizovaný), ale vidí myš, mohou si přibližovat části plochy atp., což je pro ně výhoda opravdu značná. Podpora nástrojů pro nevidomé je ve Windows stále poměrně malá a špatně řešená. Navíc je nutné říci, že hardwarové nároky na efekty jsou podstatně nižší než u Windows 7. Compiz se neustále vylepšuje a dle mého soudu je díky němu grafická úroveň Ubuntu na úrovni opravdu vysoké.

Novinkám se nevyhnul ani aparát, který souvisí s instalacemi programů. Centrum software nabízí přehledně uspořádané programy podle kategorií, což ocení nejen začínající uživatelé či senioři. Do pozadí se stále více dostává práce se samotnými balíčky, což je rozhodně cesta směrem k běžným koncovým uživatelům. Přiznám se, že jsem jej sám zatím neměl žádnou potřebu vyžít.

Velkou výhodou z této kategorie je také správce aktualizací. Ten prošel inteligentní změnou autorizačního dialogu – heslo je nutné zadávat až po načtení seznamu aktualizací. To, že je vše řešeno z jednoho místa a uživatelé si nemusejí hlídat jednotlivé záplaty, je opět příjemná pomoc při správě a údržbě počítače. Navíc zde není přítomná instalace aktualizací před a po vypnutí počítače, což je nešvar, který považuji za jednu z nejvýznamnějších chyb celého systému Windows.

Pokud jde o práci s hardware, musím říci, že jsem se nesetkal s žádným nedostatkem, který by znemožňoval práci se systémem – po instalaci stačilo odkliknout, že dovoluji práci s nesvobodnými ovladači - a tím veškerá konfigurace skončila. V dřívějších verzích byl problém při práci s touchpadem, ale i ta je v Ubuntu 10.10 již zcela vyřešená. Jediné, co mi nefunguje, je televizní tuner. Tunery je nutné stále vybírat s ohledem na podporu OS Linux.

Ale například přidání tiskárny je nesrovnatelně komfortnější než ve Windows 7 – stačí jen vybrat typ ze seznamu a o vše ostatní se postará systém. Na rozdíl od operačního systému od Microsoftu se zde nezobrazují hlášky o podivných nefunkčnostech USB, které trápily čas od času jak Visty, tak také Sedmičky.

Kapitolou spíše okrajovou je výběr programů, které jsou součástí základní instalace. Výběr je poměrně vyvážený, ale jako vždy hodně diskutovaný. Pravdou je, že například prohlížeč fotografií Shotwell by měl být funkčně podstatně bohatší, aby mohl nabídnout standardní servis, který domácí uživatel od takového programu očekává. Diskuse by již brzy měla zaznít na téma, zda by měl být výchozím prohlížečem internetu Firefox nebo Chrome (Chromium). Dle mého soudu nasvědčuje současný trend s Ubuntu tomu, že by se mohl blížit konec stále robustnějšího, ale také pomalejšího Firefoxu.

Osobně jsem se systémem Ubuntu spokojen – jeho poslední verze se opět vydala směrem k běžnému uživateli, který zatím používá Windows. Myslím, že v případě tohoto operačního systému již nemusí zaznívat otázka ceny, i když ani ta není samozřejmě výhodou zanedbatelnou. Výrazným lákadlem může být hezčí a méně okoukaný vzhled, menší hardwarové nároky i jednodušší správa a údržba systému.

Příkazový řádek v podstatě není potřebný pro většinu běžných potřeb. Pokud jde o omezenou podporu některých programů, je otázkou, co domácí uživatel vyjma i pro Ubuntu dostupných aplikací potřebuje; k dispozici je OpenOffice.org, prohlížeč webu i multimediálního obsahu, správce fotografií i základní výběr her. Právě ony bývaly lákadlem, které mělo přitahovat uživatele k Windows, ale hry pro stolní PC střídají konzole či Xbox.

Z osobní zkušenosti tedy mohu Ubuntu pro běžné domácí užití doporučit – nedostatků není o nic více, než jich má Windows 7, a pozitiv dostatek. Myslím, že v poslední verzi se stal, více než když dříve, ideálním domácím operačním systémem – ať již pro studenta, seniora nebo běžně zaměstnaného člověka. 

10. 11. 2010

Autor:

Sdílejte

Přečtěte si také

 

Mapy.cz představují novinku

Seznam.cz přišel s novinkou pro turisty. Společnost přidala novou funkci do portálu Mapy.cz. Jedná se o možnost...

 

Windows 9: nač ten spěch?

Stále více hlasů ze zasvěcených kruhů mluví o tom, že Microsoft hodlá v srpnu představit svůj nejnovější operační...

 

Google nakupuje analytické nástroje: po Emu získal také JetPac

Google se ve svých akvizicích zaměřuje na firmy, které pracují s umělou inteligencí a pokročilou analýzou dat...

Nejčtenější články

Proč se na pořádný fotbal nepodíváte ani na ČT?

 

Britskou Premier League, Sky Bet Championship a španělskou ligu mohou čeští diváci sledovat pouze na Nové Digi TV a...

DSL internet nabídne rychlost připojení až 250 Mb/s

 

Společnost Česká telekomunikační infrastruktura (CETIN) zavádí technologii VDSL3, díky které nabídne v květnu vyšší...

Rychlosti Wi-Fi internetu na DSL.cz v říjnu 2016

 

I v desátém měsíci roku 2016 jsme pro vás připravili zajímavé statistiky zaměřené na Wi-Fi providery. Z našeho...