Během posledního měsíce či dvou se podstatně zintenzívnila činnost mediální organizace WikiLeaks. Po zveřejnění 250 000 diplomatických depeší (cables) vypukla na internetu i v globální společnosti „informační a mocenská (kyber)válka".

Ta zatím vyvrcholila zadržením vedoucího aktivisty WikiLeaks Juliana Assange v Británii a hromadným odzrcadlením obsahu často blokovaného serveru WikiLeaks na více než tisíci jiných webech po celém světě. Co dalšího se může v rámci této kauzy stát? Zdá se, že nás čeká ještě nejedno překvapení. Především má Assange v záloze tzv. “pojistný soubor WikiLeaks”, “Wikileaks insurance file”, pro který se vžila i řada dalších označení. 

Wikileaks insurance file – „zbraň posledního soudu”

Tento soubor s názvem „insurance.aes256“ má velikost zhruba 1,4 GB a je distribuován již od 29. července 2010 po internetu, zejména pomocí peer-to-peer protokolu BitTorrent. Jen na torrentové síti ho momentálně sleduje více než 3000 počítačů, celkem si ho již stáhly desetitisíce uživatelů. Má to samozřejmě jeden důležitý háček. Zmíněný soubor je totiž zašifrován, navíc pomocí velmi silného klíče (údajně jde o šifru AES o délce klíče 256 bitů, tj. na úrovni vládního standardu USA).

Její prolomení metodou hrubé síly by patrně trvalo nejméně staletí. Nikdo doposud přesně neví, co tento soubor obsahuje. Pravděpodobně by mohlo jít o “silnější”, tedy více diskreditující informace než dosud, byť v syrové formě, jako např. o dokumenty týkající se vězení Guantánamo, finanční krize resp. ropné katastrofy firmy BP.

Pouze menšina expertů předpokládá, že Assange v tomto blafuje, tedy že v souboru nic zajímavého není. Podle Íránců jde prý ve skutečnosti o software na monitorování počítačů těch lidí, kteří si soubor otevřou, tedy o past. Podle různých vyhlášení bude k tomuto zašifrovanému archívu veřejnosti poskytnuto heslo v tom případě, kdyby byla činnost WikiLeaks dále znemožněna (v plánu je postupné uvolnění dalších cca 250 000 diplomatických depeší) nebo kdyby Julian Assange došel úhony ze strany bezpečnostních orgánů (včetně uvěznění).

Zveřejnění obsahu je tak velice jednoduché a okamžité, pokud už je soubor hojně a preventivně distribuován. Tento soubor má tedy zřejmě funkci jakési neodvratné pojistky na úrovni “spínače mrtvého muže”, resp. analogie “kapsle s kyanidem” nebo “automatické zbraně posledního soudu”, která se vyskytuje v teoriích jaderné války.
 
Dá se tedy možná předpokládat, že další akce mocenských struktur jmenovitě proti WikiLeaks a Assangeovi budou díky tomuto výstražnému prostředku minimálně tlumeny a brzděny, ne-li znemožněny (pokud tedy nebudou vlády jednat iracionálně). Co ale nakonec mocenským centrům zbývá, chtějí li vytrvat ve své snaze WikiLeaks a podobné aktivity eliminovat (nebo tento boj přinejmenším simulovat - mnozí komentátoři opravdovosti snahy Juliana Assange totiž nevěří)?

Patrně už jen prostředky proti volnému šíření dat na celém internetu jako takovém. Což je sice nesrovnatelně obtížnější než jen zátah na několik serverů či jejich zahlcování daty, ale může to být potenciálně velmi hrozivé pro svobodu vyjádření názorů a pro sdílení informací na internetu jako takové. Tím se ovšem dostáváme k důležité otázce, o co vlastně aktivistům z WikiLeaks jde a jak to všechno může dopadnout? 

Co je cílem WikiLeaks a jaká bude reakce světových mocenských center?

Motivace Juliana Assange a jeho kolegů provozovat to, co dělají, je zřejmě různá a dosud poněkud nejasná. Na první pohled jde o prosazování práva občanů na informace o tom, co jejich vlády “jejich jménem” dělají, samozřejmě. Nicméně o celém vývoji a výsledku akce může docela dobře rozhodnout i nějaký “druhý plán”, jakási skrytá agenda, která počítá nebo naopak dostatečně nepočítá s reakcí protivníků.

Podle některých zdrojů může být cílem Wikileaks vyprovokovat u vládnoucích skupin přehnané protireakce, které se zpětně dotknou občanů, jejich dosavadních internetových svobod - a vyvolají jejich nespokojenost. Nicméně zde lze asi těžko odhadnout konečný výsledek, tím může být velmi snadno celkové přitvrzení (nejen) internetové politiky a větší netransparence vlád, tedy pravý opak oficiálně deklarovaného cíle WikiLeaks.

Jisté náznaky jsou již vidět např. na půdě OSN, kde se 6. 12. 2010 sešla Commission on Science and Technology for Development (CSTD) a založila skupinu, která se bude snažit prosadit větší kontrolu internetu v rámci mezivládního fóra ( Internet Governance Forum (IGF)). Nicméně, samozřejmě a nejen podle zakladatele webu, Vintona Cerfa, nebude to zase tak snadné. 

OpenLeaks a ti druzí

V této atmosféře se část aktivistů nejen kolem Juliana Assange odhodlala založit sice podobné, avšak přeci jen o trochu poučenější mediální projekty. Jsou určeny na pomoc tzv. whistleblowerům - aktivistům odkrývajícím různé nepořádky a nešvary na úrovni vrcholné politiky (projekt WikiLeaks teď nové úniky dat nepřijímá). Nejčastěji bývá uváděn projekt OpenLeaks, jehož inovací má být to, že se nebude snažit zveřejňovat úniky (leaks) tajných informací sám.

Bude pouze tvořit neutrální technologickou a zprostředkovatelskou platformu, tedy bude stát někde mezi původními “odkrývači” a konečnými mediálními výstupy v renomovaných médiích. OpenLeaks také nebudou údajně chtít určovat žádnou vlastní politickou agendu, jako tomu bylo ve Wikileaks pod vedením Assange. Domnívají se, že se tím vyhnou ostrým protireakcím mocenských center, které tak budou přesměrovány spíše na konkrétní, konečné zprávy publikující, profesionální novináře. Ovšem, kdo ví... 

Rozštěpení internetu - sítě, kanály a stoky?

Na jedné straně tedy v budoucnu budeme nejspíše pozorovat snahu o tužší kontrolu internetu (ze strany vlád a jiných mocenských skupin), na straně druhé může dojít i k utváření nezávislé paralelní zóny chráněných a šifrovaných “pirátských” či nezávislých serverů. Ty mohou být podepřeny dokonce až do úrovně vlastní hardwarové infrastruktury. Svým způsobem se tato situace může nakonec podobat realitě popisované v klasickém českém kyberpunkovém románě Sítě, kanály a stoky (autoři Heteša, Veverka, 1988).

Každý občan v něm měl bez problému přístup jen do základní, okleštěné a oficiální vrstvy “internetu” zcela kontrolované vládou - do Sítí. Většina hackerů zvládala pohyb v tzv. Kanálech - vrstvě neoficiálních, ale pravdivých základních informací o ekonomice a společnosti. A hackerská elita se pohybovala v necenzurovaných, ale nejvíce nedostupných Stokách, kde se odehrávalo vše podstatné... 

15. 12. 2010

Autor: Redakce ADSL.cz

Sdílejte

Přečtěte si také

 

Mafra posiluje své postavení na realitním trhu

Vydavatelství Mafra rozšířilo své portfolio o společnost AdInternet. Česká firma se specializuje na prodej realit...

 

Elop končí v Microsoftu, co s ním bude teď?

Dvaapadesátiletý Stephen Elop opustil pozici výkonného viceprezidenta Devices & Services ve společnosti Microsoft...

 

Hlídejte si své účty před kyberútoky

Kyberloupeže a útoky na účty klientů bank v České republice během posledního roku rapidně stouply. Banky posilují...

Nejčtenější články

Víme, kde v říjnu došlo ke zrychlení DSL připojení!

 

CETIN v posledních měsících intenzivně zrychluje DSL připojení. Přinášíme vám seznam 30 obcí, kde se v říjnu...

Proč se na pořádný fotbal nepodíváte ani na ČT?

 

Britskou Premier League, Sky Bet Championship a španělskou ligu mohou čeští diváci sledovat pouze na Nové Digi TV a...

Naměřené rychlosti internetu na DSL.cz v říjnu 2016

 

Rychlost mobilního LTE internetu byla v říjnu nejvyšší u operátora O2. V síti 3G je nejrychlejší T-Mobile. Co se...