Úvod > Články > Chytré televize, tablety a technologie, které ví lépe než vy, co je pro vás dobré

Chytré televize, tablety a technologie, které ví lépe než vy, co je pro vás dobré

Společnost Intel na sklonku roku vydala zprávu o tom, jaké technologické trendy máme očekávat v roce 2011. Samozřejmě že text je stavěn tak, aby si Intel přihrál polívku, nicméně: vynechme zbytečné marketingové řeči a podívejme, co může a nemusí v roce 2011 přijít.

Trendy podle Intelu:

  • Chytré televize,
  • vyšší prodejnost notebooků,
  • tabletmanie a hybridizace,
  • Mooreův zákon bude zachován,
  • vyšší zabezpečení,
  • kontextově citlivé, percepční počítače,
  • spotřebitelé a důvěryhodné značky,
  • "konzumerizace" IT,
  • chytré značky,
  • revoluce v IT a životním prostředí,
  • automobilové technologie,
  • cloud a virtualizace.

Vidíme, že seznam je namíchán z bodů, o kterých se opravdu už delší dobu hovoří a píše -- někdy více, než je zdrávo --, z věcí, u kterých je trend asi opravdu jasný, ale i z něčeho, o čem nemáme moc ponětí, co vlastně je. 

První bod je jedním z takových věcí: chytré televize. To je patrně pojem, který mnoho lidem nic neříká. Chytrá televize má být opakem televize "hloupé". Tedy televize, která dělá, co dělat má: divákovi zprostředkovávat obraz a zvuk. Rozdíl mezi hloupou a chytrou televizí je podobný jako mezi chytrým a hloupým telefonem -- "hloupý" telefon vám umožňuje volat, "chytrý" telefon už představuje de facto počítačové zařízení s funkcemi, které od telefonu obyčejně neočekáváme, resp. jsme neočekávali.

Chytré televize (resp. soustavy s moderními set-top boxy) jsou dalším z řady zařízení, které se sbližují s osobními počítači. Jsou postaveny na Unixu-podobných operačních systémech (v drtivé většině případu jde o systémy linuxové), jsou vybaveny ethernetovými a/nebo WiFi rozhraními po připojení k internetu a divákovi umožňují sledovat on-line vysílání a s televizí více “pracovat”.

Patrně si mnozí z vás funkce chytrých TV dají do spojitosti s IPTV set-top boxy – a nebudete daleko od pravdy. Jde vesměs o totéž, co už existovalo před pár lety. Funkce jako vybírání e-mailů nebo surfování po internetu se však na set-top boxech nikdy moc neujaly, počítač je prostě počítač. Mnozí tak mohou namítnout, že pokud chcete opravdu chytrou TV, připojte k počítači TV tuner, nebo počítač k TV. Zatím je to mnohem levnější a funkčnější řešení.

Co se týče prodejnosti notebooků, trend bude pravděpodobně pokračovat dále, jak si myslí Intel i analytici. Notebooky společně s netbooky se už dlouhá léta prodávají dobře, a jak vám řeknou v kdejakém obchodě, zákazníci je upřednostňují před velkými PC. Na tomto místě musíme s Intelem souhlasit, i když důvod, proč si lidé kupují notebooky, určitě nejsou moderní procesory této firmy, jak Intel říká. Spotřebitelé se orientují podle různých parametrů, ale určitě je nevolí na základě funkcí procesorů, o kterých ani neví, že existují.

Tablety a hybridní počítače, jež jsou kombinací netbooků a tabletů, patří mezi vděčná marketingová i mediální témata. Tablety se prodávají dobře zejména za mořem, tomuto trhu vládne Apple se svým iPadem. Každopádně tablety ze své podstaty a cenové politiky mnoha firem nebudou nikdy mainstreamem, v dohledné budoucnosti nemohou nahradit ani notebooky, ani moderní mobilní telefony. Zejména na českém trhu budou záležitostí jen IT nadšenců, ne spotřebitelů obecně. Změnit by to mohli mobilní operátoři, ale to je už zcela jiné téma.

Intel k tomu říká, že “trh bude zaplaven tabletovými počítači v nejrůznějších provedeních a s nejrůznějšími operačními systémy.” Slovo tablet skloňuje kdejaká technologická firma, ale pokud si můžeme vsadit, tablety (a to hlavně u nás) nezažijí ani takový boom, jak nastal v případě netbooků či notebooků a chytrých telefonů.

Mooreův zákon podle slov Intelu neztratí na platnosti ani přes předpovědi skeptiků. Mooreův zákon není zákonem v pravém slova smyslu, ale jde o tvrzení, které v 60. letech vyslovil spoluzakladatel společnosti Intel Gordon E. Moore – zní, že co dva roky se složitost součástek zdvojnásobí při přibližném zachování ceny (počet tranzistorů v polovodičových součástkách se zhruba co dva zdvojnásobí, aniž by došlo k výraznému zvýšení ceny takových součástek).

Mooreův zákon v různých svých podobách stále platí – dnes popisuje například i nárůst počtu pixelů v digitálních fotoaparátech, výkon procesorů, kapacitu pamětí apod. I když koncové ceny čipů klesají nebo zůstávají zhruba stejné za zvýšení výkonu a jiných analogických veličin, Mooreův zákon, co se miniaturizace klasických integrovaných obvodů týče, nakonec na fyzikální omezení narazí. V roce 2011 to ale opravdu ještě nebude.

Bezpečnost služeb a počítačů bude podle Intelu 2011 ještě zvýšena – tento bod můžeme přeskočit, protože Intel se odvolává jen na akvizici firmy McAfee a některé své procesory. Otázka bezpečnosti je však dost složitá a celá oblast hodně obsáhlá – nelze ji omezit na jednu nebo dvě věci. Pravdou je, že můžeme čekat ještě vyšší počet malwarových vzorků a útoků obecně. To je pravidlo, které platí už léta dost přesně.

"Počítače a chytrá zařízení získávají smysl: kontextově citlivé, percepční počítače" – tento bod, o kterém Intel hovoří, je asi tím nejméně srozumitelným pro většinu čtenářů. A je natolik bizarní, že raději přetlumočme, co Intel přesně říká: “Spotřebitelé si zamilují první vlnu kontextově citlivých či percepčních počítačů, které využívají technologii hard a soft senzorů. Například mobilní zařízení zvané ‘osobní dovolenkový asistent’ (Personal Vacation Assistant) pomocí kontextově citlivých počítačových technologií pomáhá zákazníkům získat maximum zážitků na dovolené. Toto přenosné zařízení pomocí takzvaných hard senzorů (kamer, které rozpoznávají objekty, a polohových přijímačů GPS) a soft senzorů (informací zadaných cestovatelem do zařízení, například údajů kalendáře nebo preferované kuchyně) pohotově doporučuje místa, která je vhodné vidět, vyhovující restaurační zařízení a další.”

Nějaké námitky?

Podle Intelu “spotřebitelé v nejisté ekonomice kupují důvěryhodné značky”. “Ekonomická nejistota bude nadále hybnou silou uváženějšího rozhodování spotřebitelů. Většina spotřebitelů si každý nákup dvakrát rozmyslí. Navzdory pokračující nejistotě se budou spotřebitelé pravděpodobně vracet ke známým značkám, protože ztělesňují důvěryhodnou investici a vyzkoušenou kvalitu.”

Ekonomická nejistota má u spotřebitelů spíše opačný efekt, a to výběr levnějších zařízení – příkladem toho jsou netbooky, u nichž roli nehraje značka, jako právě cena (většina zařízení různých značek je stejně montována jednou a toutéž firmou). Cena hrála i rozhodující roli pro společnost Acer, která se stala jedním z největších hráčů v oblasti PC v uplynulých několika letech. Ekonomická nejistota je navíc přesně tím důvodem, proč tablety a hybridní zařízení, jako Intelem zmiňovaný jedenáctipalcový MacBook Air, zůstanou dostupné pro majetnější část obyvatelstva. Těžko v horší ekonomické situaci vidět důvod, proč by se uživatelé měli zbavovat levnějších přístrojů a přejít k dražším, lépe znějícím značkám.

Osmý bod, který Intel zmiňuje, je „Konzumerizace“ IT. Tedy smazávání rozdílů mezi přístroji pro podniky a spotřebitele. Toto smazávání ale de facto probíhá od chvíle, co byly sestaveny první osobní počítače. A rozdíl mezi podnikovými přístroji a službami je tím menší, čím větší je základna spotřebitelů dané služby či přístroje. Stačí si vzpomenout například i na sloučení Windows 9x a NT ve Windows XP  nebo na proměnu telekomunikačních služeb, zejména pak internetových přípojek. Ty byly pro firmy původně hodně drahé (s garantovanou minimální rychlostí a rychlou technickou podporou), postupem doby však začaly firmy používat “obyčejné” přípojky, které paradoxně už spotřebitelům nabízely za nižší cenu vyšší rychlosti při vyhovující stabilitě.

Příkladů bychom našli nepřeberné množství, od mobilních zařízení, aplikací pro synchronizaci, vzdálenou správu, operační systémy, výkonné počítače, virtualizaci aj. Dnes není ani problém si pořídit osobní superpočítač. A pokrok zaručuje, že sbližování podnikových a spotřebitelských technologií bude pokračovat i nadále.

Další v řadě jsou “Chytré značky”. O tomto pojmu se Intel však moc nerozpovídal, uvedl jen následující: “Interaktivní digitální značky jako z filmu Minority Report se široce prosadí a nabídnou nové režimy interakce včetně rozpoznávání tváří a gest.” Futuristické technologie tohoto ražení si nechejme do budoucna.

Jedním z posledních témat, která nesmějí dnes chybět ve zprávách snad žádné firmy kvůli tlakům okolí a aktivistických skupin, je závazek vůči životnímu prostředí a energetice. “Spotřební revoluce v oblasti energetiky a životního prostředí: Spotřebitelé přestanou o kontrole spotřeby energie jen mluvit a pomocí nejrůznějších zařízení a služeb pro správu domácnosti ji začnou skutečně dělat.”

Poznamenejme jen, že energetická náročnost procesorů klesá právě díky Mooreově zákonu, miniaturizaci součástek nebo i novým technologiím zobrazování (viz LED). Před koncem roku nepíchejme do vosího hnízda a téma energií, regulací a aktivistů si nechejme raději na jindy. Intel každopádně svou povinnost zmínky o tomto tématu splnil. Ještě že západní svět má dnes starost, kolik spotřebuje energie jeden počítač, a ne, kolik jídla musí jeho uživatel sehnat pro rodinu, aby přežila. 

Posledními dvěma zmíněnými trendy jsou automobilové technologie a cloud & virtualizace.

“Sofistikované technologie fungující jako centrální nervová soustava dnešních vozidel přitahují obrovský zájem, ať už kvůli novým zábavním funkcím, hlasovému ovládání chytrých telefonů, jiným bezpečnostním technologiím nebo funkcím automatického řízení.”

S Intelem zde musíme souhlasit, protože posun od “hloupých” aut, jejichž cílem bylo lidi vozit z místa A na místo B, k “chytrým” autům, jež jsou zábavními kolotoči napojenými na družice, je více než zřejmý.

Poslední bod, cloud a virtualizace, jsou ovšem patrně to nejdůležitější, co nás v IT odvětví v roce 2011 a rocích následujících čeká. Cloud computing je buzzword nové éry a data létající v oblacích jsou všudepřítomná. Ze vzdálených datových center si nestahujeme jen naše data, ale na cizích serverech si spouštíme i aplikace, které jsme donedávna mohli spouštět jen z lokálních pevných disků. Propletení desktopu a webu je dnes už tak dost úzké, ale bude ještě užší. Připomeňme si třeba operační systém Googlu, Chrome OS, který na cloudu a jeho službách staví – právě v roce 2011 se přístroje s tímto OS dostanou na trh. A bude to docela důležitý experiment na uživatelích.

30. 12. 2010

Autor: Oldřich Klimánek

Sdílejte

Přečtěte si také

 

Mafra posiluje své postavení na realitním trhu

Vydavatelství Mafra rozšířilo své portfolio o společnost AdInternet. Česká firma se specializuje na prodej realit...

 

Elop končí v Microsoftu, co s ním bude teď?

Dvaapadesátiletý Stephen Elop opustil pozici výkonného viceprezidenta Devices & Services ve společnosti Microsoft...

 

Hlídejte si své účty před kyberútoky

Kyberloupeže a útoky na účty klientů bank v České republice během posledního roku rapidně stouply. Banky posilují...

Nejčtenější články

Víte jak správně nabíjet telefon?

 

Existuje řada mýtů, které jsou spojené s nabíjením akumulátorů mobilních telefonů. Co platilo pro starší typy...

Naměřené rychlosti internetu na DSL.cz v srpnu 2016

 

Rychlost mobilního internetu u Vodafone opět přesáhla 30 Mb/s. Co se týče pevných sítích, kabelové připojení v srpnu...

Zkontrolujte mapu pokryti ČR rychlým internetem

 

Ministerstvo průmyslu a obchodu získalo od Českého telekomunikačního úřadu údaje ohledně pokrytí ČR...