Když už si chcete něco zapamatovat, mělo by to alespoň být vaše vlastní heslo. Protože heslo je tajné. Ale poradíme vám, jak jej uchránit před zapomněním.

Paměť lidská není neomezená. Bohužel nelze prostě provést výmaz a všechno nepotřebné vysypat, aby bylo místo na další věci. Nejsme přece stroje! A tak si vytváříme strategie, jak si zapamatovat a uchovat všechna ta hesla, která se na nás valí. Protože zaheslované musí být všechno. Pravda, za pár let už snad konečně bude všechno na otisk prstu či sítnice, ale do té doby musíme cvičit paměť – nu, alespoň nezblbneme. Ještě chvíli.

Hesla jsou nutná. Nechceme, aby si v našich věcech četl šéf, přítelkyně, děti nebo snad i váš pes, který nemluví jen proto, aby nemusel chodit do práce. Ale e-maily vám přes rameno čte. Zaručeně, přistihli jsme ho! A tak je potřeba heslo. Musí to být takové heslo, aby ho nikdo neuhádl. Rozhodně proto nedoporučujeme jako heslo jméno vašeho psa. Bude to totiž to první, které tlapou vyťuká na klávesnici, jen se hnete z domu. Ale nedivte se, je to hlídací pes, a tak chce vědět, co že to tropíte celou tu dobu, co se mu nevěnujete.

Takže tudy cesta nevede. Ani jména vašich blízkých nejsou zrovna nejvhodnější. Nedoporučujeme ani zadávat jako heslo jméno vaší první lásky, největší lásky či nedej bože milenky. U těch prvních – pokud manželka ví, jak se jmenovaly – skončíte s tichou domácností, u té poslední i s počítačem právě v jejím bytě. A budete muset měnit heslo, protože by to zase bylo jméno někoho, koho máte doma. A na tom pochopitelně není nic tajného.

Jméno vaší oblíbené románové postavy není k zahození a můžeme jej potažmo dokončit. Případně nějakou jeho kombinaci. Třeba takové Sandokan007Sherlock je už hodně dobré heslo, na které nepřijdou ani ti, kteří dobře znají váš literární vkus – nebo nevkus, když na to přijde. Jenže i tato metoda má svoje mouchy. Například jsou tu dozajista tací, kdož nečtou. Ne že by neuměli, ale nečtou, a jediný jejich hrdina by se tak mohl jmenovat C++ a ten je na heslo poměrně krátký.

Výhodu mají nepochybně ti, kteří trpí nějakou jedinečnou a vzácnou chorobou. Její název nikoho ani nenapadne, a když, tak to stejně nikdo ani dobře nevysloví, natož napíše. Nemáte-li chorobu, tak byste mohli zkusit nějaké hezké slovo z cizího oboru, které se dobře pamatuje. Takový pneumotorax je pro heslo naprosto vhodný. Předně je dlouhý. Pak se v něm také vyskytuje písmeno X, které je samo o sobě tajemné. Jako křížek na pirátské mapě, který označuje poklad. Písmeno X je proto pro tvorbu hesla velmi vhodné. Daleko lepší než třeba zavináč, na kterém nic tajemného není. A pak si také vezměte, co je to za slovo pneumotor@?

Ještě větší výhodu ale mají ti, kteří mají nějakého koníčka, k němuž jsou nezbytná latinská dvouslovná pojmenování. Pokud jste akvarista, botanik či entomolog, je prakticky jisté, že zadáte-li jako heslo předmět vašich nejtajnějších sběratelských tužeb, zůstane neodhalen do vaší nejdelší smrti. Tedy za předpokladu, že se do vašeho počítače nebude snažit dostat váš ďábelský konkurent, který se vás snaží znemožnit ve vědeckém světě a zná vás a vaši práci do nejmenších detailů. Pokud bude hrozit jeho útok, doporučujeme změnit heslo na jméno vašeho psa. Něco tak prachobyčejného by váš nepřítel nikdy nepředpokládal. Psa doporučujeme poslat na prázdniny na venkov, aby prohnal babičce slepice a přestal myslet na internet.

Po všech těchto skvělých radách nezbývá než poradit vám, jak si heslo zapamatovat. Nejlépe je zapsat za uši, ale vzhledem k tomu, kolik IT specialistů s sebou nosí zrcátko, tento postup nedoporučujeme. Dobrý postup je uložit heslo do souboru s hesly, který pak zaheslujete. Pokud se obáváte, že byste mohli heslo k heslům zapomenout, doporučujeme zaheslovat i zaheslovaný soubor. V takovém případě je totiž pravděpodobnější, že zapomenete ono druhé heslo k vašim heslům a to první už vám bude moci být šumafuk.

Unikátní a jedinečné řešení nabízí varianta Stařenky Oggové, která má v království Lancre tajnou palírnu. Jedná se o velké tajemství, které střeží všichni obyvatelé království, kteří pochopitelně všichni „neví“, kde se palírna nalézá. Pokud chcete jejího příkladu následovat, není nic snazšího, než nové heslo napsat na Facebook s poznámkou, že jste zvědaví, jak dlouho si budete nové heslo pamatovat. Pro přesnost tam ono šílené slovo uvedete v plném znění, aby jej viděli všichni vaši kamarádi. Když potom heslo skutečně zapomenete, nebude již nic snazšího, než se zeptat na Facebooku, jestli náhodou někdo nezná vaše heslo.

Děkovné dopisy zasílejte na adresu redakce DSL.cz! 

15. 1. 2011

Autor: Richard Klíčník

Sdílejte

Přečtěte si také

 

Technika s lidskou povahou

O prázdninách převážím notebook mezi domovem a návštěvami s dětmi u babiček a dědů. Pokaždé, když jej pak zapojuji...

 

Furt něco mažu

Používám dvě e-mailové adresy. Jednu soukromou, jednu pracovní, vlastně firemní. Na soukromou mi chodí hromady...

 

5 zajímavých pivních webů

O prázdninách, v parném létě, přijde dobré pivečko vhod. Měl jsem štěstí i na nová piva jako Rampušák, a chtěl jsem...

Nejčtenější články

Proč se na pořádný fotbal nepodíváte ani na ČT?

 

Britskou Premier League, Sky Bet Championship a španělskou ligu mohou čeští diváci sledovat pouze na Nové Digi TV a...

DSL internet nabídne rychlost připojení až 250 Mb/s

 

Společnost Česká telekomunikační infrastruktura (CETIN) zavádí technologii VDSL3, díky které nabídne v květnu vyšší...

Rychlosti Wi-Fi internetu na DSL.cz v říjnu 2016

 

I v desátém měsíci roku 2016 jsme pro vás připravili zajímavé statistiky zaměřené na Wi-Fi providery. Z našeho...