Služby, které na internetu neuspěly

Na internetu existují veleúspěšné projekty, které využívají miliony lidí a těší se všeobecné oblibě. Tyto portály obvykle přinášejí také nemalé zisky svým provozovatelům. V kyberprostoru byly ale také služby, které se i přes veliké ambice neujaly a skončily na pohřebišti internetových dějin. A právě na takové v dnešním článku zavzpomínáme.

Elektronické město eCity

Pokud jste pamětníky českého internetu, pak si možná ještě rozpomenete na doby, kdy jsme se k internetu připojovali skrze vytáčeného připojení a modemu s rychlostí 33,6 resp. 56 kbps. Za každou minutu se platily nemalé peníze a pojem virtualita byl stejně abstraktní, jako je dnes konkrétní. Psal se rok 1999, kdy se dohodli tehdejší velcí hráči Expandia Banka, SPT Telecom a RadioMobil na založení projektu virtuálního města, tzv. eCity. V každém případě lze říci, že eCity bylo svým způsobem revolučním počinem. V době, kdy se u nás elektronické obchodování rozjíždělo jen velmi pomalu, přišel konečně někdo s projektem, jak odstranit jednu z největších bariér e-commerce, totiž strach zákazníků.

Po registraci a vstupu do města, získal návštěvník svůj virtuální účet v eKorunách. Za tuto měnu pak mohl nakupovat ve virtuálním obchodě Psion, mohl skupovat pozemky a poté vybírat nájemné. Dále bylo možné získávat body za plnění vypsaných úkolů. Dle získaných bodů každý stoupal na virtuálním společenském žebříčku a fungoval i systém placení daní, přičemž platilo pravidlo, že čím vyšší plat, tím vyšší daně. A nad tím vším bděl správce města zvaný eMan. V zásadě šlo o obdobu sociální hry, na které v dnešní době vydělává Zynga na Facebooku miliardy.

V pozadí celé služby byl ale poměrně chytrý marketing. Projekt eCity měl v době svého spuštění především naučit lidi používat internetové bankovnictví. Lidé objevili novou možnost, jak ze svého účtu online platit u obchodníků, a kromě toho si mohli i hrát - vyzkoušet virtuální život. Hlavním cílem bylo upozornit na tehdy ojedinělou možnost obsluhy účtů přes internet, nechat klienty vyzkoušet novou službu a ukázat, co vše internetové bankovnictví umí. V dobách největší slávy eCity využívalo téměř 70 tisíc lidí a většina z nich je klienty eBanky dodnes. eCity časem opouštěli obyvatelé a tak se jej provozovatelé rozhodli v roce 2003 uzavřít.

Komunitní centrum Mageo

Mageo je nejstarší český diskuzní server, nástupce MaMedií, jednoho z prvních serverů v prostoru českého internetu vůbec. Od roku 1994 poskytuje svým obyvatelům kontinuální možnost on-line komunikace, prostřednictvím tematicky zaměřených auditorií (neboli vláken), které si obyvatele Magea zakládají sami. Dále podporuje interní poštu a v dnešní době směšnou 300 kB webovou stránku. Portál byl již před delší dobou zakonzervován a je stále provozován stejně jako před léty, se stejnou funkčností a stejnou, z dnešního pohledu značně archaickou grafikou.

Hlavní sláva Magea započala zhruba od roku 1997 až do roku 2002. Poté již zájem ustával a server používali jen věrní. Delší čas byl server mimo provoz. V raných dobách internetu bylo Mageo jakýmsi záchytným bodem. Diskuse pod články byla v plenkách, lidé se k diskusím scházeli právě na komunitních serverech, kde dlouhé hodiny klábosili o nejrůznějších tématech. Mageo je pomníček a vzpomínka na nejeden večer, kdy jsem si coby student odpustil posezení u piva a chatoval se známými i neznámými lidmi se skvělým pocitem, že mi je tato komunikace dovolena. O nějakém Facebooku či Twitteru jsem si mohl nechat jenom zdát.

Xko a Xchat – úspěch na přelomu tisíciletí

Oba dva jmenované servery patřily do skupiny průkopníků chatovací mánie v ČR. Úsměvný je zejména vývoj, který oba portály provázel. Na začátku všeho byl Xchat, ve své době největší chatovací server v ČR. V roce 2000 se provozovatel Xchatu dohodl s portálem Centrum na odprodeji celého projektu. Tento odprodej byl realizován, ale prakticky týž den původní provozovatelé Xchatu založili Xko. Smlouva tehdy byla patrně postavena tak, že tento počin nijak nezakazovala.

Portály tak fungovaly paralelně, ale většina uživatelů využívala Xko z důvodů vřelejšímu vztahu k původnímu provozovateli. Vývoj obou serverů tak ukončila doba, která již chatovacím portálům příliš nepřála. Jednak se více rozmáhalo ICQ či Jabber a dále zde byly prvopočátky sociálních portálů v podobě serverů LíbímSeTi nebo Lidé.cz. Přiznejme si, že oba portály jsou dnes již tak trochu také na odstřel, neboť jejich funkci přebírá do značné míry Facebook a Twitter. Xchat ještě nějakým způsobem funguje v rámci portálu Centrum, ale Xko od 1.10.2009 postihlo ukončení provozu.

Co bylo před Aukrem

Pokud se dnes podíváme na byznys elektronických aukcí běžných uživatelů internetu, je každému jasné, že v ČR a blízkém okolí kraluje Aukro resp. jeho mutace Allegro apod. Ještě před pěti lety nebylo Aukro zdaleka tak rozšířené jako je tomu nyní. Významný podíl na trhu s aukcemi měl server Aukce.cz. Před masivním útokem Aukra šlo o největší český aukční portál. Výhodou bylo, že bylo možné prodávat i nakupovat bez placení provizí provozovateli. Ten svůj zisk tvořil prodejem reklamní plochy. A možná právě tento postup se stal serveru osudný.

Hlavní důvod úpadku celé služby spatřuji v nulových inovacích a omezené funkčnosti proti tehdejší konkurenci. Ostatní se rozvíjeli, ale server Aukce.cz byl stále stejný, beze změn, bez vylepšeného designu a bez dostatečných záruk pro kupující i prodejce. To vše zapříčinilo, že již od roku 2008 není portál ve své původní podobě funkční a nynější vlastník plánuje na dané adrese zprovoznit nový aukční portál. V konkurenci s Aukrem ale bude mít co dělat. I kdyby nabídl nulové poplatky a dobré služby, získat obstojnou návštěvnost bude složité a vyžádá si to jistě nemalou investici do marketingu.

Závěrem

Dnes zmíněné služby jsou jen špičkou ledovce. Jistě by vás napadly i další podobné příklady. Ale jak se říká, tam kde něco končí, něco jiného začíná a tak tento trend není ničím překvapivým. Kdoví kde budou za čas dnes moderní slevové servery? Již nyní je u nich citelný úpadek zájmu uživatelů o pseudo-slevy. 

7. 4. 2011

Autor: David Procházka