Úvod > Články > Navzdory technice text stále kraluje

Navzdory technice text stále kraluje

Proč je text stále dominujícím komunikačním prostředkem dneška? Multimediální a hypertextové revoluce se příliš nedotkly naší běžné či rutinní komunikace.

Futuristické vize téměř celé druhé poloviny dvacátého století přetékaly videotelefony. V 90. letech zase přišly masově do módy umělé 3D světy, virtuální realita, Matrix.  Přestože je obojí dnes technicky možné či poměrně snadné k realizování (např. u systémů na bázi PC) a alespoň ve firemním prostředí je občas výrazně protlačován videokonferencing, tato média stále v naší běžné komunikaci většinově nepřevažují. Dodnes na našich počítačích a mobilech kraluje obyčejný text. Když chceme někomu něco říci, nejčastěji sáhneme po osvědčených a jednoduchých textových prostředcích jako jsou SMS, textový chat nebo e-mail. Nebo použijeme sociální síť / diskusní server, kde se opět většina původní (nepřevzaté) komunikace odehrává v textové formě. Neposíláme si  ve větší míře audiomaily ani videomaily, natož ještě nějaké multimediálně rafinovanější zprávy. Skype vytahujeme jen tehdy, když pro to máme dobrý důvod a potřebujeme o něco intenzivnější kontakt s nějakou osobou. Co je toho příčinou?

Renesance textu patrně vzešla z mobilů a sociálních sítí

Technologické a multimediální vlny se přes nás skutečně přelévají jedna za druhou. Svět je stále propojenější a přenosové linky zvládají stále větší rychlosti výměny dat (přestože u nás jsme např. v  praktickém používání mobilních sítí 3. generace stále zhruba 10 let pozadu za vyspělými zeměmi východní Asie). Kniha jakožto základní symbol kultury byla shozena z piedestalu nejpozději někdy v osmdesátých letech, mj. díky revoluci videopůjčoven a videoklipů. Devadesátá léta přinesla hypertext, multimédia, 3D světy a web širokým vrstvám obyvatel (předzvěstí této vlny se stal např. už v r. 1990 přelomový dokument Hyperland z produkce BBC, jehož hlavním autorem byl známý spisovatel sci-fi Douglas Adams). Ovšem to všechno se odehrávalo prakticky jen v jednom směru - když pasivně konzumujeme z vnějšku dodávaný a speciálně připravený multimediální obsah. Vytvářet aktivně něco bohatšího než text je již mnohem složitější a není na to v rámci běžné komunikace tolik času.

“Nultá léta” 21. století (možná i proto) naopak přinesla rozvoj interaktivních zejména textových struktur typu webu 2.0 (sociálního webu). Sociální web se tak změnil v jednu obrovskou textovou platformu pro mnohostrannou spolupráci a komunikaci lidí bez ohledu na geografickou lokaci. Zažíváme tak vlastně zároveň obrovskou renesanci prostého textu, čehož příznačným symbolem je např. zbrusu nový seriál britské televize BBC - Sherlock .

Tato minisérie, v níž slavný detektiv Sherlock Holmes řeší kriminální záhady v současném, technologicky vyspělém Londýně, je organicky proložena používáním mobilních prostředků, zejména pro textovou komunikaci. V ději hrají velmi často přirozenou úlohu SMSky, které pro větší efekt dokonce jakoby plavou v prostoru vedle mobilního telefonu, čímž připomínají jistou aplikaci tzv.
rozšířené reality (česká televize v dabované verzi dokonce velmi pohotově i tyto plovoucí texty kompletně přeložila). Podobnou roli zde hrají i titulky z novinkových zdojů, které Sherlock Holmes pro svoji práci potřebuje. Prostý text, vznášející se v 3D prostoru, jako kdyby říkal do tváře všem fanouškům multimediální revoluce: “vidíte, veškeré to prostorové modelování, virtuální světy a rádobyefektní výboje počítačové grafiky nás opět vracejí na začátek cesty, ke zcela prostému textu”. Tedy k vynálezu, který stál už u vzniku prvních lidských civilizací v historii. Prostý text spojuje navzájem lidi a události i dnes, prostý text určuje nejčastěji dynamiku toho, co se děje v informační společnosti. A nejde jen o opoziční společenské pohyby, které vznikaly na Facebooku např. nedávno při občanských vzpourách v arabských zemích.

Sci-fi a realita - text vs. audio a video


Snílci a technologičtí proroci hned po válce vnesli plno novátorských nápadů do oblasti populární kultury - tedy do comicsové, filmové a televizní tvorby. Zajímavým připadem byl comics a zároveň TV seriál
Dick Tracy. Jeho hlavní detektivní hrdina předvedl nejdříve náramkový mobilní telefon (1946) a posléze dokonce i náramkový videotelefon (1964). Zatímco první způsob komunikace je dnes samozřejmostí (v České republice bohužel stále dosti předraženou oproti většině evropských zemí), druhý způsob je stále spíše sporadický.

Jak je na tom co do multimediálního obsahu naše běžná komunikace? Do pořadu Hydepark na programu ČT 24 např. poměrně často volají i lidé pomocí Skypu a někdy vidíme i jejich tváře, snímané webkamerou, na televizní obrazovce (čímž se realizuje dnes nejběžnější případ videotelefonu). Nicméně, když se podíváme na běžnou denní komunikaci se svými známými, kamarády a blízkými, zjistíme, že její většina se stále odehrává v rovině strohého textu. Jistěže existují výjimky, ale těžko, když se nám ozývá kamarád, ihned spouštíme webkameru natož abychom si nasazovali helmu pro virtuální realitu, chápali se Kinectu a vysílali svého avatara do kyberprostoru, aby se zde setkal s avatarem protistrany. Také zpravidla asi rutinně nebrouzdáme po videochatroomech (Chatroulette) a mnozí patrně raději než komunikační prostředky one-to-many nebo many-to-many (typické pro sociální sítě) i dnes volí přehlednější dvojstrannou formu komunikace one-to-one - tedy mail nebo klasický telefon.

Samozřejmě, že se již několikrát v novějších mediálních dějinách stalo, že nějaký módní výstřelek zaujal na čas jistou část publika a následovaly pak jistá vlna a období, kdy se používal poměrně hodně. Po čase však nadšení pro novinku zpravidla opadlo, lidé se unavili a vrátili se nakonec opět ke strohým, konzervativním a lakonickým prostředkům, pokud jde o výměnu zcela vlastního, běžnými uživateli vytvářeného, obsahu (nepočítejme sem dnes velmi časté postování internetových linků, obrázků a jejich komentování, to již patří do trochu jiného žánru).

Co je psáno, to je dáno

Text doposud provázel většinu období naší civilizace, od nejstarších městských kultur až po dnešek. Možnost existence fixovaného sdělení v obecně srozumitelné, celistvě přehledné a dostatečně jednoznačné textové formě se podílela na uspořádání a efektivitě společnosti, dynamice a pokroku lidstva. Výhoda psaného textu je ostatně obsažena ve zkratce již v notoricky známém rčení “Co je psáno, to je dáno”. (Naproti tomu mluvené slovo po svém vyřčení zpravidla rychle v lidském vědomí odezní, v paměti netrvá a není k dispozici ve své celistvosti. Musí být někdy opakováno či čteno po částech, aby došlo k dokonalému přenosu informace.)

Akceleraci textové komunikační složky civilizace zabezpečil zejména v průběhu 19. století telegraf, který se během 20. století vyvinul v pokročilejší formy -
dálnopis a telex. V mnoha koutech zeměkoule se telex udržel až prakticky do r. 2000, než byl přeci jen kompletně nahrazen e-mailem. Avšak pokud hledáme kořen věci a nadčasovou kontinuitu, i dnešní Internet můžeme s jistou rezervou považovat za jakési “pokračování telegrafu jinými prostředky” (to je symbolizováno např. dodnes platným a používaným americkým standardem pro sedmibitové kódování textu ASCII. Tento standard vznikl již v r. 1963 při používání sedmidrátového dálnopisného systému. ASCII je dodnes jakousi klasikou počítačového kódování).

Uživatelské preference ohledně různých druhů chatu

Autor tohoto článku položil na Facebooku svým přátelům otázku, zda nejraději (na Internetu či jinde) používají textový chat, audiochat, videochat nebo jiné formy komunikace. Výsledky byly zajímavé, i když v podstatě splnily očekávání (celkem tak bylo získáno asi 140 hlasů):

60 hlasů nejvíce preferovalo textový chat (podle očekávání). 30 hlasů a jejich nositelů by nejradši se svými protějšky hovořilo přímo osobně, např. v restauračním zařízení. 20 hlasů preferovalo audiochat čili internetovou telefonii typu Skype (bez použití kamery). Pěkných 10 hlasů se však již kupodivu vyslovilo “progresivně” pro videotelefonii či videochat (např. Skype s webkamerou) jako svoji hlavní preferenci. Deseti lidem naproti tomu stačily asynchronní textové prostředky na Internetu, čili e-maily nebo statusy a komentáře na Facebooku či jiných sociálních sítích a diskusních serverech. Zbytek (cca 10 hlasů) nechtěl chatovat vůbec nebo zvolil nějakou exotickou či zcela žertovnou a nereálnou variantu komunikace.

  Pokud chceme odhadnout, jaké formy převládají kvantitativně v reálné praxi, musíme si uvědomit, že pokud si chtějí popovídat dva lidé, kteří preferují odlišný způsob komunikace, musejí se nějak shodnout na jednom z možných způsobů a zpravidla asi vyhraje ta jednodušší či na prostředky a okolnosti méně náročná forma komunikace. Ve skutečnosti bude tedy percentuální zastoupení textového chatu a audio chatu ještě o něco větší, než by odpovídalo uživatelským preferencím. Koneckonců, na psaní a telefonování jsme asi nejvíce zvyklí, na videotelefon zatím moc ne.

Výhody, nevýhody a jiné vlastnosti textové komunikace

PRO:
- vyžaduje minimální technické prostředky, není třeba provádět žádné zvláštní softwarové ani hardwarové úpravy
- minimální nároky na přenosovou rychlost
- nevyžaduje přípravu uživatelů, odesílat text můžeme odkudkoliv a prakticky v jakémkoliv stavu, aniž by došlo k narušení našeho soukromí či současného provádění jiných úkolů
- většinou existuje automaticky fixovaná podoba zprávy - přehlednost
- dostatek času pro vyjádření obsahu, pro jeho maximální přesnost
- uživatelé často nemusejí být online ve stejném čase (možnost asynchronní komunikace, i když díky např. Facebooku se dnes stírá rozdíl mezi synchronní a asynchronní komunikací)


PROTI:
- pomalost a pracnost - nehodí se tudíž pro delší rozhovory. Psaní na klávesnici se pak stává únavným a zdlouhavým, přeci jen mnohem rychleji větu vyřkneme, než ji napíšeme. Tuto nevýhodu lze v budoucnu odstranit např. systémem pro automatické rozeznávání řeči, tedy převodem mluveného slova do textu. Text pak budeme moci do PC či mobilu jednoduše diktovat.

Příště se krátce podíváme na historii videotelefonů a videochatu a na jejich současné možnosti.
 

2. 8. 2011

Autor: Redakce ADSL.cz

Sdílejte

Přečtěte si také

 

Mapy.cz představují novinku

Seznam.cz přišel s novinkou pro turisty. Společnost přidala novou funkci do portálu Mapy.cz. Jedná se o možnost...

 

Windows 9: nač ten spěch?

Stále více hlasů ze zasvěcených kruhů mluví o tom, že Microsoft hodlá v srpnu představit svůj nejnovější operační...

 

Google nakupuje analytické nástroje: po Emu získal také JetPac

Google se ve svých akvizicích zaměřuje na firmy, které pracují s umělou inteligencí a pokročilou analýzou dat...

Nejčtenější články

První nabízí VDSL s rychlostí 80 Mb/s Český bezdrát

 

CETIN nabízí vyšší rychlost VDSL internetu. Doposud bylo maximum 40/4 Mb/s, nyní by se měla rychlost vyšplhat až na...

Windows 10 můžete stále instalovat zdarma

 

Tak dlouho jste otáleli, až jste prošvihli bezplatný upgrade na Windows 10 a teď toho litujete? Máme pro vás dobrou...

Velká aktualizace pro Windows 10 je tady!

 

V úterý Microsoft uvolnil velkou aktualizaci pro Windows 10. Majitelé desítek ji mohou stahovat zdarma.