Pracujte zadarmo – a radostně!

Pamatujete jeden z filmů o bláznivém italském účetním, kterého v jednom z dílů vyhodí z práce, a on pak zaměstnavateli platí za to, aby do práce mohl tajně chodit dál? Co dřív zavánělo absurditu – stejně jako nápad platit za vodu – je dnes realitou.

Internetových portálů je spousta. Na trhu se snaží prosadit za každou cenu a různým obsahem. V domnění, že nejvíce zabírá bulvár a porno (dnes už se o nějaké erotice nedá mluvit, nezlobte se na mne), se většina z nich zaměřuje na bulvár a porno.

Mnohé portály už ani nevědí, co za bulvár pořád někde objevovat, tak si nepokrytě vymýšlejí, nebo zapojí jako paparazzi své čtenáře. Viděli jste někde nějakou hvězdu, hvězdičku, celebritku? Šup, pošlete nám foto i se šťavnatým komentářem.

Na dříve docela seriózním portálu pro ženy se dnes dočtete testy na téma, co je to bukkake, snowballing, fisting, pissing... To už vážně není nic o erotice, ale jde o normální tvrdé porno.

Považujte mne za staromódního, ale v dobách mého mládí nás vzrušil odhalený kotník dívky nebo vzdušná sukně, která nechávala prostor pro fantazii. Dnes nikoho nevzruší ani snímky jako z gynekologické ordinace.

Vůbec mi přijde, že se fantazie vytratila i z jiných oblastí našeho života. A hlavně z časopisů a filmů pro děti. Animované seriály pro děti jsou o skupinkách japonských bojovníků v dětském věku, které se prokopou do dalšího levelu, ne o princeznách, jednorožcích nebo statečných Honzech hloupých jen naoko.

O tom však dnes nechci mluvit, to jen tak na okraj. V souvislosti s mnoha portály vzniká potřeba je nějak plnit. Dříve jste museli za články autorům platit. Dnes stačí stále dokola vydávat inzeráty tohoto typu:

„Hledáme nadšené mladé autory, kteří by psali články z oblasti té a té. Články nejsou honorovány, ale odměnou vám bude dobrý pocit, podpis pod článkem, potvrzení praxe.“

Tohle je normální vyděračství. Když napíšu článek na svůj blog, mám z toho také dobrý pocit. Podpis pod článkem je ze zákona samozřejmostí, vy jste autorem a chrání vás autorské právo. A potvrzení praxe? Dokážete si představit, že se pak jdete vážně ucházet o práci třeba v Lidových novinách nebo Mladé frontě, a máte v životopisu praxi z naprosto neznámých internetových časopisů, kde jste hráli druhé housle, a o nichž každý redaktor ví, že tam píše kdejaký grafoman zadarmo?

Chápu, že pro absolventy nebo studenty jde o zajímavou zkušenost, ale sami sobě podřezávají větev. Přijde chvíle, kdy je rodiče přestanou podporovat, a oni budou muset začít na sebe vydělávat. Když pak budou hledat placenou práci, narazí všude jen na inzeráty, kde se nabízí práce zadarmo.

Nebo dokonce vás budou tři měsíce tahat na vařené nudli, nechají vás psát tři měsíce osm článků měsíčně zadarmo, s tím, že po třech měsících budou platit – jenže oni vám po třech měsících z jakéhokoliv nejapného důvodu dají sbohem bez šátečku a najmou další naivky na tři měsíce, kteří budou psát zadarmo.

Je to začarovaný kruh. Dalším vedlejším efektem tohoto kruhu je, že když někdo píše z nadšení a nemá dostatek skutečných zkušeností a znalostí, zůstávají po něm pravopisné a faktické chyby. Firmy, provozující portály, nějaké chyby nezajímají. Hlavně že je hodně článků, vysoký traffic a inzerenti.

Všem je naprosto jedno, CO se na jejich webu objeví a JAK neprofesionálně to vypadá. Když to přitáhne čtenáře a rozvíří diskuzi, pohodička. Hloupé je, že podobné chyby už se nacházejí i na dříve renomovaných portálech iDnes, Lidovky.cz nebo Deniksport.cz. Screenshoty největších kopanců pak kolují na webu a na Facebooku, protože překvapivě stále existují lidé, kteří vědí, jak vypadá správný český pravopis, gramatika i stylistika.

Tihle lidé však nemohou v podobných časopisech ani internetových portálech pracovat. Protože znají tu tajnou nauku, nikoliv kabalu, ale pravopis, jsou pro firmy moc zkušení. Firmy potřebují šetřit, protože ty Alfy Romeo nebo Ferrari pana ředitele nejsou levná záležitost. Firmy nemají na zaplacení zkušených profesionálů, aby jejich prezentace nějak vypadala. A pak má ta česká ekonomika nějak vypadat, když kupní sílu tvoří jen ředitelé zajímající se o drahá auta.

Jinak, pokud byste někdy chtěli vidět podobné profíky v oboru češtiny a psaní skutečných článků, budete muset zajít do některých kaváren, kde dělají baristy, do restaurací, kde dělají číšníky nebo kuchaře, do nemocnic, kde pomáhají s vybavením nemocnic v Africe v rámci joint venture, někteří se dali na hudební dráhu a po garážích zkoušejí nahrávat demo snímky a prorazit na hudební scéně.

Otázkou zůstává, co se stane, až praxi internetových portálů převezmou i další firmy a společnosti. Až i práce číšníka a servírky a baristy a dealera atd. bude zadarmo. Za váš dobrý pocit a potvrzení praxe.   

3. 12. 2011

Autor: Jan Lipšanský