Dnes již nastupují technologie zítřka

Pokud máte pocit, že pojmy jako je umělá inteligence, počítačové zpracování emocí nebo zpracování přirozeného jazyka, patří do sci-fi filmů, pak se mýlíte. Jde o technologie, které se stále více prosazují v našem běžném životě a jsou všude kolem nás.

Podle jedné z verzí Moorova zákona se každých 18 měsíců zdvojnásobí výkon počítače (nebo jeho cena klesne na polovinu). Jde o zajímavé tvrzení, které s mírnými modifikacemi platí již velice dlouho a současně nám umožňuje vystopovat, jak se bude svět kolem nás v nejbližších letech vyvíjet.

Ostatně není tomu tak dávno, co byly mikroprocesory, které dnes pohánějí běžné kalkulátory tak drahé, že si je téměř nikdo nemohl dovolit. Dnes jsou podobná zařízení běžně připojována k balíkům, aby bylo možné sledovat jejich aktuální polohu, jsou jimi vybaveny inteligentní klíče v hotelích atp.

To co se mohlo zdát ještě nedávno téměř jako divoký sen či inspirace pro dobrého romanopisce, se dnes stává běžnou záležitostí. Přitom je dobré si povšimnout toho, že ne vždy je k tomu potřeba nějaká převratná nová technologie, ale často stačí jen důmyslně kombinovat aplikace a technologie, které jsou již dobře etablované a známé.

V následujícím článku se stručně zaměříme na některé novinky, které jsou již dnes relativně běžně používané a často o nich vlastně ani příliš nepřemýšlíme.

Počítačové zpracování emocí

Dle mého soudu jedna z nejzajímavějších oblastí současné informatiky se týká počítačového zpracování a modelování emocí. Lidé mají často pocit, že na počítači by mělo vše probíhat čistě rozumově, ale neuvědomují si, že člověk sám je emocemi silně ovlivněn. Proto se této oblasti věnuje mimořádná pozornost a investují se do ní nemalé peníze.

Zřejmě nejznámější dnešní aplikací jsou senzory v osobních automobilech, které kontrolují, zda se řidiči nechce spát. Dříve se prosazovaly senzory, které měřily četnost a dobu mrkání, neměly však příliš dobré výsledky. Dnes jsou měřící systémy mnohem komplexnější – je možné sledovat změnu tepu, teploty či elektrického odporu kůže, takže má počítač daleko komplexnější informace také o tom, jak se vyvíjí únava řidiče. Díky GPS pak může snadno analyzovat, kdy je nejlepší udělat přestávku a řidiče k ní donutit. Pokud se podobné systémy více prosadí, mohou mít velice pozitivní vliv na snížení nehodovosti. Nejen, že nenechají řídit unaveného, ale ani podnapilého člověka.

Možnosti aplikací jsou ale mnohem širší – od přizpůsobení e-learningového kurzu podle toho, co studenta právě baví a jak se cítí, přes ovládání inteligentní domácnosti až třeba sledování a změnu pracovní náplně. Díky podobné analýze lze zajistit, aby zaměstnanec vykonával vždy takovou činnost, kterou může dělat nejefektivněji, nebo ukončit poradu, když poklesne pozornost pod určitou míru.

Jsou zde samozřejmě také různá rizika, které souvisejí s principem ochrany soukromí. V tomto kontextu lze říci, že je nejméně sporné právo zaměstnavatele znát emocionální stav svého zaměstnance bez toho, aby mu to on sám svěřil. Také dnes zkoušené experimenty s reklamou, která je založena na studiu emocí v hlasu při telefonování a následné úpravě nabídky zobrazených informací je více než problematická. Ač má tedy zpracování emocí celou řadu pozitivních dopadů, lze konstatovat, že potenciálních hrozeb a manipulací uživatelů je také velké množství a nelze je podceňovat.

Umělá inteligence

Umělá inteligence je velice zajímavý pojem, který nemá úplně přesné vymezení a každý jej chápe odlišně. Od určitého filosofického extrémismu, který zkoumá, zda je možné, aby mohly stroje skutečně svobodně myslet, až po krajní „strojařinu“ která vidí umělou inteligenci i za relativně jednoduchými senzorickými událostmi řízenými systémy.

Zřejmě vrcholem současné umělé inteligence jsou mobilní hlasový asistenti a dialogové systémy. Ať již jde o projekty Apple či Google, v obou případech hlasové ovládání telefonu funguje podobně – nejen že je možné na základě hlasu spouštět různé aplikace či nastavení, ale také lze vyhledávat informace, překládat diktovaný text a řadu dalších věcí. Zajímavé je, že také zde se projevuje zpracování emocí – systémy se snaží měnit intonaci hlasu „digitální sekretářky“ na základě témat či rozpoložení uživatele.

Dialogové systémy jsou dnes běžně užívány ke kontrole chyb v komunikaci na letištích, v NASA, ale i na mnohem obyčejnějších místech. Samozřejmě také umělá inteligence může mít celou řadu rizik, z nichž je možné vyzdvihnout především možnost manipulace s uživatelem, kterému dává takové informace, které ho povedou k činnosti, kterou systém vyžaduje.

Zpracování přirozeného jazyka

Další oblastí, o které se hodně mluví a píše je zpracování přirozeného jazyka (NPL). Jde o to, jak z běžného hovoru či textu poznat význam zdělení a případně ze zadaných dat vytvořit větu, která bude působit lidským dojmem. Je zřejmé, že spojení mezi zpracováním emocí a umělou inteligencí je zde velice těsné.

Asi nejlépe viditelné jsou opět výsledky na v oblasti hlasového ovládání telefonu, kdy je třeba, aby systém dokázal hlas převést na text, zpracovat jej a rozumným způsobem odpovědět. Každopádně jde o oblast, která má před sebou ještě velký kus cesty a je silně závislá na konkrétních jazycích. Nejen co se týče lexikálních jednotek, ale také přesnosti slovní vazby, složitosti skloňování, časování, přichylování atp.

Závěrem

Ač by se někomu mohlo zdát, že jsou podobné technologie stále relativně vzdálené od reality není to pravdou. Dnes se již hojně využívají, zvyšují bezpečnost, stimulují ekonomiku, ale také s sebou přinášejí nové problémy a hrozby. Lze říci, že hlavním tahounem oblasti jsou mobilní technologie, kde kombinace znalosti emocionálního stavu, polohy a dalších dat umožňuje uživatele dobře vmanévrovat do cílového obchodu či hospody, aby mohl zapít žal či koupit zapomenutý dárek k narozeninám. 

25. 7. 2012

Autor: