Taky se vám ekluje Timeline?

Už došlo i na pár zarytých staromilců a Facebook, tedy lidé za ním, jim změnil starý vzhled stránek na ten moderní, nový, timelinový. Ať chtěli, nebo ne.

Hodně mých známých se v poslední době na Facebooku podivilo, proč jim někdo zapíná profil Timeline, když oni ho nechtějí. Navíc se jim nelíbí. Profil Timeline se nelíbí i více lidem, kteří ho nějaký ten pátek mají. Minimálně jim přijde nepřehledný.

Samozřejmě se všude v komentářích dočtete moudré rady, že není důvod se rozčilovat – majitel Facebooku na to má právo, je to jeho web, navíc je to celé zadarmo, tak člověk nemá co držkovat, a pokud se vám to nelíbí, běžte jinam. Třeba do Twitteru, do Google Plus nebo do Pelhřimova podívat se na krematorium. Nebo si pořiďte starofacebookovský plugin do Chrome, ale všichni vaši známí si ho musí pořídit taky.

Je fakt, že hodně uživatelů si na nový profil zvyklo. Nakolik díky závislosti na této sociální síti, to je jiná otázka. Ono zvyknout se dá na ledacos. V 70. a 80. letech jsme si zvykli na fronty na jídlo a zakonzervovaný duch normalizace. Nyní jsme si zvykli, že jsme okrádáni vládními činiteli, kteří se chovají jako obyčejní gauneři a zloději, ale my jen zanadáváme doma, u pivka či v komentářích, ale jinak se nic neděje a klíčemi se nezvoní.

Jenže celá ta věc s Timelinem má ještě jednu stranu. Podobnou té, kterou nám léta nabízejí vyčůraní čeští mobilní operátoři, kteří nás dřou až do mrtě a jejichž neustále nové tarify jsou pro srandu králíkům, protože v podstatě se nikdy nic nezmění a jedna sleva je vyvážena zdražením jinde.

Jde totiž o princip toho, že ne zákazník diktuje, co chce, ale že firmy nutí zákazníky, aby se jim líbilo to, co oni jim nutí. Představte si, že půjdete do krámu pro svíčkovou, ale dostanete kus kližky. Asi se spravedlivě rozhořčíte.

A přitom u toho Timelinu to mnoha lidem nevadí. Vždyť bychom i u toho řezníka mohli argumentovat tím, že jako majitel si může nabídnout zákazníkům, co chce. Jenže ti se seberou a půjdou k jinému řezníkovi.

Zuckerberg počítá s tím, že když dnes každá stránka obsahuje odkazy na facebookové komentáře nebo se dá přihlásit přes facebookovský účet na mnoho zcela jiných stránek, že nikdo jen tak vale Facebooku nedá. Navíc měl film v kinech, a do ruky mu hrají sociologické průzkumy, podle kterých kdo nemá Facebook, tak je divný.

Jistě zde velkou roli hraje závislost – sice se dá odejít jinam, na jinou sociální síť, ale lidé jsou už závislí na Facebooku, jako sádelníci na McDonaldu. Nebo na kližce místo svíčkové.

Ale nezlobte se na mne, stejně mi to přijde na hlavu postavené.

Ony stačí už reklamy, které nám doslova cpou různé produkty div ne do chřtánu (ženám při jejich dnech samozřejmě jinam), stejně jako ony reklamy, jež mají vypadat přirozeně, když se jako udělá chyba a lidé o ní mluví a tím pádem i o reklamované značce. Případně se reklama nenápadně vsune do nějakého diskuzního fóra jako rada nějaké znalé uživatelky.

A stejně jako mne překvapilo, že stále existují lidé, kterým vadí, že jim někdo něco cpe proti jejich vůli, protože oni Timeline nechtěli a chtít nikdy nebudou, o to víc mne překvapilo, že existují lidé, kteří takové vnucování dokáží obhajovat. A to dokonce, aniž by za to byli placeni!

Protože jedním ze základních práv každého uživatele nebo spotřebitele je právo nebýt spokojen s nabízenými službami a chtít náhradu nebo narovnání. Mít na výběr.

Ale pokud bude jen jedna možnost, a to držet klapačku a krok a podřídit se diktátu nějakého monopolu, pak jsme zpět v levičáckých vodách divokého komunismu. A můžeme jen čekat, kdy nás pro odlišný názor, třeba že nechceme používat Facebook, začnou zavírat.

Když budeme mít štěstí, tak jen do blázince. 

25. 8. 2012

Autor: Jan Lipšanský