Svět bez reklam

Všechny televize slibují na Vánoce, že budou vysílat bez reklam. Nepočítají sem však znělky a sponzorské vzkazy, takže je to stejně nakonec jedno.

Kdysi dávno se dalo na doporučení. „Ta koňská mast, to je síla!“ řekl jeden a čtyři další si ji šli koupit. Švejk se mazal opodeldokem, a šup, našli se další, kteří měli revma a zkusili tuto mast také.

Dnes také najdete na různých diskuzních fórech nebo v komentářích spoustu doporučení. Jediný rozdíl je v tom, že rady neudělují zkušení uživatelé vychvalovaných produktů, ale placené stádo, jemuž je jedno, co vychvaluje. Hlavně že odvede požadované množství komentářů a sebere peníze na ruku.

Taková televizní reklama stojí někdy i několik miliónů (z nichž jeden jde na účet hlavního herce nebo herečky), zaplacení reklamního prostoru v televizi několik desítek i set tisíc. Tyto náklady se samozřejmě projeví ve zvýšené ceně produktu. A protože dnes lidé více šetří, koupí si něco levnějšího, nikoliv reklamovaný produkt. A tak se rozvine nová spirála, je nutno znovu protočit peníze v reklamě – a opět o to zvýšit cenu produktu. Ejhle, reklamní perpetuum mobile!

Reklama útočí odevšad. Tuhle jsem přijel zase domů, kde táta nechal přeinstalovat počítač a pro internetové brouzdání používal MSIE (s úvodní stránkou na Seznamu, jistě). Doma používám Operu a Chrome, a u obou používám AdBlock, tedy blokování reklamy.

Proto jsem se poněkud vyděsil, protože některé používané stránky jsem nepoznával. MSIE žádnou funkci na blokování reklam nemá, a tak na mne vtrhly s plnou silou. Horní bannery přes třetinu strany bych ještě zkousnul. I ty boční reklamy odshora dolů v pásech by se daly nějak přežít.

Ale chtěl jsem si třeba přečíst něco o nějakém novém filmu, a na ČSFD se na mne najednou vyroloval celostránkový banner, který mi zakryl čtený text a otrávil mne natolik, že jsem šel informace hledat raději na IMDb.

Netušil jsem však, že existují i rafinovanější formy. Videa, která se sama spustí a zaberou půlku šířky pásma. Flashe, na něž najedete náhodně myší, a ony začnou mluvit, řvát nebo povykovat. Nebo se vysune další celostránkový banner a už od začátku mi do sluchátek vyřvává hudbu nebo nějaký úžasný slogan.

Zjistil jsem, že internet s reklamou je nepoužitelný. Než se člověk k něčemu prokliká, umře stářím. Beru nějakou normální reklamu, bannery, animované a němé GIFy. Ale proč mi má reklama zakrývat aktuální a požadovanou stránku, a ještě na mne řvát?

Nedivím se, že množství lidí pracuje na zablokování reklam na stránkách internetu. Otci jsem nakonec vnutil Firefox s doplňkem na blokování reklamy a spokojenost byla na obou stranách. Dokonce jsem mu nastavil jako domovskou stránku ten jeho Seznam.

Jen jsem si uvědomil, jak reklamní manažeři si už nevidí ani na špičku nosu. V současnosti se hodně probírá, že antibiotika ztratila účinnost v boji proti bakteriím. Tak moc se nasazovala antibiotika, a to i ve zcela zbytečných případech, tak často se antibiotiky krmila zvířata, až si na ně bakterie v klídku stihly vypěstovat odolnost.

Podobně lidé začínají být imunní vůči reklamám. Reklamy se líbí maximálně dětem, ale moje žena a její máma při televizní reklamě plynule přepnou někam, kde reklama není. Pak se buď vrátí, anebo taky ne.

A řekněte mi, když jedete do práce nebo školy, určitě míjíte hromadu billboardů. Vybavíte si snad jediný, o němž byste s určitostí řekli, na jakou firmu nebo produkt byl? Já tedy ne.

Občas mi zavolají z průzkumu trhu. Hodně je udiví, že netuším, na jaké produkty ty které slogany jsou. Neutkví mi v paměti, jsou mi jedno. A nejen mně.  U hodně reklam si s manželkou vybavíme nějaký ten vtípek, neuvěřitelnou situaci, ale nejsme schopni se domluvit, jestli šlo o reklamu na mobilního operátora, nebo pojištění.

Protože se standardní reklama míjí účinkem, vymýšlejí se nové formy. Např. virální reklama, kdy se vymyslí nějaká pseudokauza a marketingoví manažeři doufají, že se o této kauze bude psát a diskutovat a propagovaná značka tak lépe vstoupí do podvědomí.

Podřezávají si větev. Jediným důsledkem je, že lidé nevěří už ničemu. Natož reklamě. Hloupé ale je, že lidé nevěří už ani sami sobě. Co když je můj soused či kamarád placený reklamní agent? O práci je dnes nouze. A není nic horšího, než když vám dlouholetý kamarád vnucuje vynikající vysavač / pojistku / jakýkoliv jiný výrobek či službu.

Protože pak reklama narušuje i běžné lidské vztahy. Ničí přátelství. A potažmo ničí i tu vánoční pohodu, protože každý (neupřímný) sponzor vánočního pořadu je jedním z těch, kteří zneužívají obyčejné lidské city pro svůj mrzký zisk. AdBlock na ně!

22. 12. 2012

Autor: Jan Lipšanský