Úvod > Články > Bez hluchých by nebyl internet

Bez hluchých by nebyl internet

Někdy člověka až zarazí dějinné souvislosti. Dnes si popovídáme o jistém Grahamu Bellovi a o tom, že stačilo málo, třeba aby neměl za snoubenku hluchou dívku, a byli bychom bez internetu.

Graham Bell se narodil ve Skotsku a jako každý Skot oplýval tvrdohlavou povahou. Když se do něčeho pustil, potřeboval dovést projekt do konce. Jeho otec i děd se zabývali poruchami řeči, fyziologií orgánů řeči, přičemž Bellova maminka byla hluchá.

Společně se svým otcem začal brzy vyučovat na škole pro neslyšící a společně pak byli pozváni vyučovat i v Americe, tedy v USA. Zde se seznámil mladý Bell s jednou velmi zajímavou žačkou.

Mabel Hubbard ve svých pěti letech po spále přišla o sluch. Přesto jí rodiče zaplatili výuku tehdy neobvyklého odezírání ze rtů, a to dokonce v několika jazycích, a také se naučila mluvit.

Její otec byl právník a snažil se také prorazit v oblasti tehdy se rozvíjejícího telegrafu.

Mladý Graham Bell se mu docela hodil do krámu. Byl zkušený a vyznal se i ve fyzice, takže mohl pracovat na inovaci telegrafu. A protože se Grahamovi Mabel moc líbila a on jí, otec souhlasil se sňatkem, pokud Graham Bell dovede svou inovaci do konce.

Bella však zaujala při výzkumu jiná věc – ucho funguje na principu membrány. Ve škole zkoušeli fonograf Leona Scotta, který zaznamenával chvění vzduchu způsobené hovorem.

Šlo by něco podobného využít třeba v přenosu hlasu na dálku? Nejspíše tušil nebo i věděl, že podobné pokusy už prováděl Italoameričan Antonio Meucci, nejspíše ve Western Union Telegraph Company, kam přišel pro rady, uviděl i Meucciho prototyp.

Od té doby se traduje jistí nevraživost mezi Bellem a Elishou Grayem z Western Union, který vynalezl tónový telegraf, z něhož Bell při svých pokusech rovněž vycházel.

Bell brzy zjistil, a kupodivu náhodou, že bude nutné využít ještě magnetů a jazýčků, kromě membrány. Jeho potenciální tchán však byl nespokojen s Bellovou prací. Měl přece vylepšovat princip telegrafu, ne vymýšlet nějaký nový přístroj.

A tak Bell přes den pracoval na vylepšení telegrafu, přes noc na svém nápadu – to víte, tvrdohlavý Skot. K dalšímu střetu s Grayem došlo, když Bellovi někdo vykradl jeho pracovnu a ukradl poznámky k telefonu. Tehdy i tchán pochopil, že jde možná o vážnější věc, a hned zašel vynález telefonu zaregistrovat u patentového úřadu.

Jenže chudák úředník, zjistil, že se stala nevídaná věc, sešly se mu dvě žádosti na patent na stejnou věc v jeden den! Ano, druhá žádost pocházela od Graye. Nakonec patent dostal Bell, protože jeho tchán předložil i technickou dokumentaci, zatímco Gray jen předběžnou žádost na možný budoucí vynález.

Teprve ale měsíc po přiznání patentu (v březnu 1876) se povedlo spojení s asistentem v laboratoři, čímž vznikl první Bellův funkční telefon. Bell dosáhl svého a ztratil o telefon zájem. Jenže jeho hluchá manželka ho přemluvila, aby se toho roku s telefonem zúčastnil světové výstavy ve Filadelfii.

Bell se tedy na výstavu vypravil, ale vše vypadalo na katastrofální neúspěch. Zájem vzbudily vynálezy jeho konkurenta Graye. Až se na výstavě objevil v doprovodu hlavních představitelů výstavy brazilský císař.

Ten rovněž jevil velký zájem o Grayovy vynálezy. Málem už odešel, když si všiml Bella. Jaká to náhoda! Brazilský císař totiž před časem navštívil školu pro hluchoněmé, kde Bell vyučoval, a s Bellem se tehdy seznámil a vedli spolu rozhovor.

Zastavil se tedy i u telefonu. Bell mu jej předvedl, ale císař nevěřil, že nejde o trika a podvod. Teprve když Bell odrecitoval na ředitele výstavy větu ze Shakespeara, užasli všichni nad tímto vynálezem – a Bell obdržel zlatou medaili.

Rozšíření telefonu sice ještě málem zabránil soud, kdy Western Union žalovala Bella, ale ten svými deníky a dopisy přátelům zrekonstruoval pro porotu chronologicky vznik telefonu a při vyhrál. Jeho a tchánově společnosti nestálo nic v cestě. Rovněž svatbě s Mabel již tchán nebránil.

Telefonní linky obepnuly nejprve Severní Ameriku, v roce 1878 jižní Austrálii, v srpnu 1879 část Anglie (z Londýna do Manchesteru) a v roce 1915 pak byl položen první transkontinentální kabel. Je asi zbytečné připomínat, že bez těchto kabelů mezi světadíly bychom dnes neměli internet. Nebýt hluchých, nemuselo k tomu dojít a mohli jsme dodnes používat nějakou vylepšenou formu telegrafu.

Douška na závěr. Nedávno vědci vyzkoušeli v laboratorních podmínkách Bellův první telefon a porovnali jeho přenosové vlastnosti s mobilními telefony. Ke svému překvapení zjistili, že Bellův přístroj často vykazoval lepší kvalitu přenosu, než současné mobilní telefony.

16. 11. 2013

Autor: Jan Lipšanský

Sdílejte

Přečtěte si také

 

Technika s lidskou povahou

O prázdninách převážím notebook mezi domovem a návštěvami s dětmi u babiček a dědů. Pokaždé, když jej pak zapojuji...

 

Furt něco mažu

Používám dvě e-mailové adresy. Jednu soukromou, jednu pracovní, vlastně firemní. Na soukromou mi chodí hromady...

 

5 zajímavých pivních webů

O prázdninách, v parném létě, přijde dobré pivečko vhod. Měl jsem štěstí i na nová piva jako Rampušák, a chtěl jsem...

Nejčtenější články

Revoluce LTE internetu. O2 nabízí neomezená data.

 

Od 1. února společnost O2 začala nabízet za 499 Kč novou možnost připojení k internetu pomocí LTE technologie...

Naměřené rychlosti internetu na DSL.cz v lednu 2017

 

Rychlost mobilního LTE internetu byla v lednu nejvyšší opět u operátora Vodafone. V síti 3G je stále nejrychlejší...

Jaká bude velká aktualizace pro Windows 10?

 

Velké aktualizace pro operační systém Windows 10 se blíží. Na jaké nové funkce se uživatelé mohou na jaře těšit?