Úvod > Články > Smrt na sociálních sítích: co se děje s daty?

Smrt na sociálních sítích: co se děje s daty?

Smrt je jednou z mála jistot i ve velice rychle se měnícím světě. Rozdíly mezi světem fyzickým a digitálním se stále zužují a aktuální téma je, co se stane s daty nejen na sociálních sítích po úmrtí majitele.

Sociální sítě jsou prostředím, kde řada lidí oznamuje své zásnuby, narození potomka a řadu dalších důležitých událostí. Název pro timeline na Facebooku je skutečně příznačný tím, že nabízí prostor pro zachycení života jako příběhu.

Ostatně automaticky generovaná videa s posledním rokem ve fotografiích nebo Graph search jsou ukázkou toho, v jakých kontextech se tato sociální síť používá. A jelikož smrt patří nepochybně mezi události, které v životě postihnou každého, je třeba, aby se jednotlivé služby postavily k problematice života dat po smrti jejich uživatele.

Právo být zapomenut

V evropském právním prostředí se aktuálně diskutuje téma práva být zapomenut. Člověk, který zemře, má mít – podle tohoto konceptu – lidské právo, které je zcela nezadatelné, aby s jeho daty nebylo dále nakládáno, respektive aby byla skartována. Existuje celá řada konceptů, které usilují o praktické implementace toho konstruktu, ale zatím nejsou kodifikovány a jsou ve fázi úvah.

Evropská komise, konkrétně Viviane Redingá, která je komisařkou zodpovědnou za spravedlnost, základní práva a občanství, nyní zahájila konzultační proces, který by měl zmapovat různé možnosti a efektivitu takových opatření. Případná legislativa by byla závazná pro všechny členy unie a její zásady by zřejmě přijali také velcí hráči jako Twitter, Facebook či Google.

Samotné právo na to být zapomenut je přitom nabízeno v širším než jen posmrtném kontextu. Má dát k dispozici uživatelům nástroj, který by umožnil smazání profilu, kdykoli o to uživatel sám požádá. Zvláště je pak myšleno na ochranu dětí, jejichž profily vytvářejí rodiče bez jejich vědomí, ale také na další situace, které mohou v informační společnosti vzniknout, především s ohledem na možné kriminální konsekvence.

Jednou z mála výjimek mají být databáze zdravotnické, dokumenty, které mají mít společenskou objektivní důležitost a materiály, které budou složit historikům, což je ale zatím oblast velice neurčitě pojatá.

Z hlediska českého práva existuje výklad UOOÚ, který nařizuje provozovatelům služeb zjišťovat, zda jejich zákazník či uživatel žije (forma ani četnost ale není specifikována), s tím, že po zjištění úmrtí by mělo dojít k odstranění údajů, hned jak nebudou pro účely služby nezbytně nutné.

Zároveň je zdůrazněno, že mrtvá osoba není subjektem práva podle občanského zákoníku, neboť není občanem. Formulace je ale natolik vágní, že ji lze jen těžko nějak systematicky vymáhat či její dodržování kontrolovat.

Facebook a jeho posmrtný business

Zajímavá diskuse se v poslední době točí okolo vztahu největší sociální sítě a mrtvými. John W. Berlin se relativně dlouho pokoušel Facebook přesvědčit, aby mu umožnil editovat profil jeho zemřelého syna. Myšlenka byla jednoduchá – nezanechal žádné své heslo a rodiče ze stránky chtěli vytvořit něco jako centrum vzpomínek či kondolenční nástěnku. Druhý rozměr, který je v tomto ohledu zajímavý, je skutečnost, že se Facebook velice neochotně odhodlává nějaké profily mazat.

Rodič nakonec uspěl a profil jeho syna odhalil business, který se síti zatím částečně vyhýbal. Jen málo co má tak silný emocionální náboj jako profily blízkých lidí, což může mít jak zajímavé komerční či marketingové využití, tak může také přinášet problémy s možným zneužíváním dat či krádežemi identit.

Facebook má v tomto ohledu již unifikovanou strategii. Po zaslání úmrtního oznámení dojde k přeměně profilu na kondolenční list a současně se zafixuje pravidlo o dostupnosti tak, jak jej nastavil nebožtík. 

Společnost argumentuje tím, že reflektuje přání klientů, kteří by své dosavadní chování jistě interpolovali až za hrob, s tím, že se jich na to ale neptá. Problém, o kterém se nemluví, mohou být také změněné obchodní podmínky nebo celkový kontext služby, takže samotná představa interpolace je velice problematická. Cíle jsou tak zřejmě především ekonomické, nikoli etické.

Zajímavé problémy jsou s posíláním úmrtního oznámení. Facebook není schopen analyzovat jejich pravdivost, takže nechat zemřít váš profil může prakticky kdokoli, kdo zná datum vašeho narození, což je v praxi poměrně velký okruh osob.

A jelikož technická podpora nepatří mezi personalizované služby, je „resuscitace“ profilu prakticky nemožná. Lze si velice snadno představit, jak podobné funkce mohou být v řadě případů zneužity.

Deadsoci.al jde ještě dále, když umožňuje zasílat zprávy na sociální sítě až po smrti (tu zjišťuje ptaním se e-mailem), v představě, že člověk za živa ví, co bude chtít sdělit. Opět se lze jen pozastavit nad etičností takového obchodního modelu, který využívá nedostatečných schopností chápání informační společnosti jednotlivými uživateli.

Závěrem

Například Google, který stejně jako Facebook hlasitě vystupuje, proti legislativnímu ošetření práva být zapomenut, nabízí celé spektrum toho, co se s účtem má stát po smrti uživatele – data tak lze například dědit nebo smazat.

Problematická pak může být tato funkce v návaznosti na Google Apps, kde k rozměrům osobních dat či profilů (například na Google plus vystupuje jako soukromá osoba, a ne jako instituce) přichází rozměr ekonomický či organizační. V českém prostředí je pak běžné, že po šesti měsících nepoužívání nějaké služby dojde k jejímu pozastavení a později i smazání.

Činnost Facebooku v oblasti posmrtných aktivit má ještě jeden zajímavý efekt. Zatímco před třemi či čtyřmi lety začaly být populární speciální weby pro mrtvé, tedy on-line hřbitovy, dnes jejich popularita klesá.

Člověk evidentně své blízké nechává raději digitálně pohřbít tam, kde se něco děje, tedy na Facebooku. Zdá se, že je jen otázkou času, kdy služba začne interpolovat také chování svých mrtvých uživatelů, kteří „vždy dávali like postům od XY.“ V tomto ohledu je právo být zapomenut zřejmě rozumným řešením.

13. 3. 2014

Autor:

Sdílejte

Přečtěte si také

 

Mapy.cz představují novinku

Seznam.cz přišel s novinkou pro turisty. Společnost přidala novou funkci do portálu Mapy.cz. Jedná se o možnost...

 

Windows 9: nač ten spěch?

Stále více hlasů ze zasvěcených kruhů mluví o tom, že Microsoft hodlá v srpnu představit svůj nejnovější operační...

 

Google nakupuje analytické nástroje: po Emu získal také JetPac

Google se ve svých akvizicích zaměřuje na firmy, které pracují s umělou inteligencí a pokročilou analýzou dat...

Nejčtenější články

Víme, kde v říjnu došlo ke zrychlení DSL připojení!

 

CETIN v posledních měsících intenzivně zrychluje DSL připojení. Přinášíme vám seznam 30 obcí, kde se v říjnu...

Proč se na pořádný fotbal nepodíváte ani na ČT?

 

Britskou Premier League, Sky Bet Championship a španělskou ligu mohou čeští diváci sledovat pouze na Nové Digi TV a...

Naměřené rychlosti internetu na DSL.cz v říjnu 2016

 

Rychlost mobilního LTE internetu byla v říjnu nejvyšší u operátora O2. V síti 3G je nejrychlejší T-Mobile. Co se...