Úvod > Články > Přešlapování okolo zdravotnické informatiky

Přešlapování okolo zdravotnické informatiky

Zdravotnictví představuje nepochybně jednu z nejlukrativnějších oblastí, se kterými se lze v současném světě informatiky setkat. Přešlapuje kolem ní Google, Microsoft či IBM, ale všechny pokusy ukazují, že skutečný úspěch bude třeba lépe promyslet a spolupracovat s pojišťovnami či lékaři.

Pokud se zeptáme lidí na ulici, jakou hodnotu považují za nejdůležitější ve svém životě, s velkou pravděpodobností většina odpoví, že zdraví, což se odráží také v narozeninových přáních spolu s láskou.

Zatímco potenciál lásky je v oblasti technologií relativně obtížně uchopitelný, tak zdraví a zdravotnictví vůbec představuje zajímavou oblast, kde se technologie mohou v masovém měřítku prosadit a nejen zásadním způsobem přeměnit systém péče, ale také zlepšit život pacientům. Pomineme-li motivaci etickou či hodnotovou, zůstává přinejmenším podstatný ekonomický profit v podobě déle a lépe pracujících lidí s menšími nároky na zdravotní péči.

Přesto je to paradoxně zdravotnictví, které se jakémukoli zavádění informačních a komunikačních brání, a to jak u nás, tak také ve světě. To neznamená, že se současný lékař může bez počítače obejít, nebo že nemocnice nedisponují informačními systémy, ale že k technice je v této oblasti nedůvěra větší než kdekoli jinde, a to i přesto, že by většina lékařů označila medicínu za vědu, nikoli za formu umění, kde by odpor k technice byl pochopitelnější.

iZip a neschopenky v ČR

V českém prostředí lze tuto nedůvěru ilustrovat dvěma příklady. Tím prvním je iZip, což byl (alespoň v počátku) velice sympatický a ambiciózní projekt, který pracoval s myšlenkou, že veškeré zdravotnické záznamy budou uloženy v jednom registru, ke kterému bude mít jakýkoli oprávněný lékař přístup.

Díky tomu by nebylo nutné opakovat některá vyšetření, zabránilo by se ztrátě zdravotnické dokumentace a léčba by byla efektivnější, neboť by lékař měl k dispozici komplexnější informaci o pacientovi. Ten by také mohl kontrolovat, zda si na něj lékaři nevykazují zákroky, které neprovedli.

A zde někde začíná problém – nejen že nebyl projekt povinný pro všechny lékaře, takže ony zmíněné nevýhody byly jen velice omezeným výčtem, ale také netriviální část z nich správně usoudila, že by pro ně mohl být ekonomicky nevýhodný.

Z práce se systémem neplynul žádný bonus, zabíral jen čas a omezoval možnost vykazování neprovedených výsledků. Také možnosti nebyly takové, jak by si systém zasloužil, a jeho politický konec je všeobecně známý.

Neúspěchem končí každoročně také relativně triviální záležitost, jakou je komunikace s Českou správou sociálního zabezpečení. Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, zavedl povinnost elektronické komunikace pro zaměstnavatele, osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) a ošetřující lékaře. Tato povinnost je nicméně každý rok odkládána o jeden rok, nikoli z důvodů stížnosti zaměstnavatelů a OSVČ, že nemají datovou schránku nebo elektronický podpis, ale kvůli tlaku lékařů.

Paradoxní je především stále se opakující tvrzení, že dobrý lékař může léčit bez počítače. Faktem je, že v informační společnosti si lze dobrého vzdělaného lékaře bez přístupu k moderním datům a informacím představit jen velice obtížně a ekonomické problémy, které jsou s nezapojením ICT do zdravotnictví, jsou dosti podstatného charakteru.

Google a jeho pokusy

Google se do oblasti zdravotnické informatiky pustil již v roce 2008, kdy spustil projekt Health. Ten měl nabízet přístup ke zdravotnické informatice z druhé strany – měl sloužit především pacientům, kteří v něm mohli evidovat léky, chování anebo fyziologické projevy (například tlak). Z dat bylo možné dělat grafy, vyhodnocovat strategie chování atp.

Cílem bylo, aby se lidé, kterým záleží na svém zdraví, mohli optimálně rozhodnout, jakým způsobem mají konzumovat léky, co mají jíst atp. To vše pak mělo sloužit jako podklad pro lékaře, kteří měli vše s pacientem konzultovat. Systém ale nedošel většího rozšíření – lékaři se na něj dívali většinou skepticky a ani uživatelský zájem nebyl dostatečný. Roku 2012 tak byl ukončen a data si mohli uživatelé přenést jinam.

Ono jinam může označovat především podobný projekt Microsoftu HealthVault, který je dostupný také v češtině. Také on slouží především pacientům, kteří zde mohou spravovat své údaje a lépe se tak připravit na prohlídky u lékaře, nebo jen pečovat efektivněji o své zdraví. Aktivita projektu se zvýšila především po tom, co Google oznámil, že v této oblasti končí.

Vyhledávací jednička se nyní orientuje na chytrá zařízení a zdá se, že má spadeno především na kontaktní čočky. Podle jednoho patentu bude schopná měřit hladinu cukru v slzách a o údajích informovat na mobilním telefonu, což může být velice dobrý nástroj pro diabetiky, kteří se mohou vyhnout jak hypo-, tak také hyperglykémii.

Další patent, který zatím není zcela jasně technicky řešený, se týká integrace kamery do kontaktní čočky. Využití může být různé, dnes se nejvíce hovoří o možnosti podpory slabozrakých (identifikace obličejů, upozornění na automobil přijíždějící k přechodu nebo třeba samotné nalezení a navigace k vhodnému místu pro přejití), nebo o konceptu sběru dat pro rozšířenou realitu.

Jinou cestu pak ukazuje IBM, které svůj systém Watson používá pro analýzu léčebných postupů. Systém tohoto počítače umožňuje komparaci léčebných přístupů u různých pacientů a umožňuje pojišťovně stanovovat preferované modely léčby nebo odhalovat nepoctivé lékaře. Právě spojení ICT a pojišťoven bude klíčové, neboť právě ony drží klíče od financování celého zdravotnictví.

Na Havaji

Příkladem státu, kde systém zdravotnictví, může fungovat jinak, je překvapivě Havaj. Jednak je tento stát USA zapojený do systému telemedicíny s okolními státy, který umožňuje rychlou a efektivní spolupráci především v případě katastrof či jiných rozsáhlých problémů.

Druhou experimentální funkcí je telemedicína přímo v ordinaci – pacient navštíví praktika, který může o vyšetření požádat odborníka – to probíhá on-line v reálném čase na obrazovce – odborník může vidět dokumentaci, vše konzultovat s praktikem, který má o pacientovi optimální přehled a neexistují problémy se zpožděními mezi různými testy.

Takový model začínají prosazovat tamní pojišťovny, a to ze zcela zištných důvodů – je to levnější, je třeba méně lékařů a pacienti jsou rychleji zdraví, což je důležité jak pro ně samotné, tak také pro jejich zaměstnavatele.

Dočkáme se něčeho takového také u nás?

23. 4. 2014

Autor:

Sdílejte

Přečtěte si také

 

Digitální Česko 2.0: přešlapování na místě

Vláda vzala na vědomí zprávu o plnění agendy Digitální Česko 2.0 s tím, že je splněno 14 bodů ze 17. Bližší pohled...

 

Open source se ve státní správě daří

Open source postupně překonává předsudky o nespolehlivých a špatně použitelných řešeních. Plně jej podporuje...

 

Estonsko jako vzor v eGovernmentu

Estonsko je země s téměř 1,4 milióny obyvatel, která jako první prošla rozsáhlým kybernetickým útokem. A je také je...

Nejčtenější články

Víme, kde v říjnu došlo ke zrychlení DSL připojení!

 

CETIN v posledních měsících intenzivně zrychluje DSL připojení. Přinášíme vám seznam 30 obcí, kde se v říjnu...

Proč se na pořádný fotbal nepodíváte ani na ČT?

 

Britskou Premier League, Sky Bet Championship a španělskou ligu mohou čeští diváci sledovat pouze na Nové Digi TV a...

Naměřené rychlosti internetu na DSL.cz v říjnu 2016

 

Rychlost mobilního LTE internetu byla v říjnu nejvyšší u operátora O2. V síti 3G je nejrychlejší T-Mobile. Co se...