Úvod > Články > Evropské projekty rozvoje a podpory satelitní komunikace

Evropské projekty rozvoje a podpory satelitní komunikace

V miniseriálu věnovanému satelitní komunikaci nové generace, využitelné pro rychlý přístup k Internetu, pro hlasové i video služby, jsme se zatím věnovali technickým a komerčním novinkám. Dnes si představíme několik evropských projektů výzkumu a vývoje v této oblasti.

Na evropské půdě běží několik projektů, které se věnují (podpoře) výzkumu satelitní komunikace a nasazení satelitních služeb pro evropskou komunitu. Většinou patří do jednoho ze dvou strategických cílů 6. rámcového programu výzkumu a vývoje, v sekci Information Society Technologies (IST): Mobile and wireless systems beyond 3G nebo Broadband for All.

Čtyřmilionový projekt SatNEx sdružuje 22 partnerů z výzkumné a akademické sféry do výzkumné sítě (NoE, Network of Excellence). Jeho primárním cílem je zmapovat množství roztříštěných výzkumných úkolů v jednotlivých zemích EU, s cílem zefektivnit nejen výzkum a vývoj satelitní komunikace samotné, ale zejména využitelnost jeho výsledků. Jakožto zaštiťující projekt pro celou oblast satelitních technologií se zejména stará o výměnu výzkumníků, publikování výsledků školení. Z bývalého východního bloku se projektu účastní organizace z Maďarska a Slovinska.

Dalším z podpůrných projektů, tentokrát typu SSA (Specific Support Action) je MOSSA (ASMS-TF, Advanced Satellite Mobile Systems-Task Force). ASMS-TF je nezávislá průmyslová organizace, jejímž cílem je vývoj vyspělých satelitních mobilních systémů (MSS, Mobile Satellite System) a služeb. TF byla ustavena již v roce 2001, jako společná iniciativa EC a Evropské vesmírné agentury (ESA), pro koordinaci aktivit v oblasti výzkumu a vývoje satelitní komunikace v návaznosti na další odvětví výzkumu. Mezi její úkoly patří spolupráce s normalizačními organizacemi (ETSI, ITU, DVB, 3GPP, IETF) a regulátory (CEPT), zveřejňování výsledků evropského satelitního výzkumu a hlavně podpora nasazování těchto výsledků do praxe. Projekt zahájený na počátku roku 2004 potrvá do poloviny letošního roku. Jeho rozpočet je 1,5 milionů eur, z toho EU přispívá necelou polovinou (642 tisíc eur). Projektu se účastní pět organizací z Řecka, Itálie, Španělska a Francie.

Úzce zaměřeným běžícím výzkumným projektem (STREP, Specific Targeted Research Project) je SATLIFE (Satellite Access Technologies: Leading Improvements For Europe), který se zaměřuje na první multimediální procesor na družici (systém AMERHIS vyslaný na oběžnou dráhu společností HISPASAT) založený na DVB-RCS a DVB-S. Projekt navazuje na výsledky projektu IBIS, který definoval první multimediální procesorový systém pro satelit. Na projektu se podílí celá řada organizací, nejen z Evropy (Španělska, Francie, Norska, Velké Británie), ale i z Izraele či Brazílie. Projekt zahájený počátkem roku 2004 bude dokončen v červenci letošního roku. Na celkový rozpočet 8,4 milionů eur přispívá Unie 4,5 miliony.

Nejrozsáhlejším projektem (IP, Integrated Project) je MAESTRO (Mobile Applications & sErvices based on Satellite & Terrestrial inteRwOrking). Jeho úkolem bylo vyvinout nový koncept označovaný jako SDMB (Satellite Digital Multimedia Broadcast), který má podpořit konvergenci satelitních a pozemních sítí. Především jde o doplnění možností mobilních sítí o podporu vysílání (broadcast a multicast) pro efektivní distribuci služeb pro skupinu nebo všechny uživatele sítě. SDMB by tak mělo umožnit nasazení multimediálních služeb. Pod vedením Alcatel pracovalo konsorcium sestavené z hráčů okolo jak pozemních tak satelitních sítí, mj. BT, Ascom, SES Astra, Bouygues Telecom, Space Hellas, Agilent a Motorola Semiconducteurs. Projekt trval dva roky a byl ukončen s koncem roku 2005. Polovinu z celkového rozpočtu projektu (10 milionů eur) zaplatila EU.

Jedním z nejzajímavějších projektů je CAPANINA (Communications from Aerial Platform Networks delivering Broadband Communications for All), jehož úkolem je vývoj vzdušných platforem (HAP, High Altitude Platforms) poskytujících „satelitní“ komunikaci „na půl cestě“: přes balony, vzducholodě nebo neřízená letadla, využívající sluneční energii a umístěná přibližně 20 km nad zemským povrchem. Projekt navazuje na výsledky projektu HeliNet z předchozího programu.

HAP dokáží poskytovat přenosovou kapacitu stacionárním i mobilním uživatelům (do 500 km/h) až do 120 Mb/s a jedna platforma pokryje oblast o průměru 60 km. Pro jejich propojení se použije bezdrátová optika a bezdrátové technologie (milimetrové vlny). Projekt zahájený koncem roku 2003 potrvá do října letošního roku a bude stát 5,65 milionů eur (z toho 3 miliony z fondů EU). Mezi účastníky projektu najdeme několik organizací z Maďarska i zástupce Slovinska, vedle výzkumných institucí ze západní Evropy. Na projektu se také podílí jako jediný provozovatel BT.

Technologii HAP se budeme v nejbližší době věnovat podrobněji, protože nedávno provedené pilotní testy dopadly zajímavě.

25. 1. 2006

Autor: Ing. Rita Pužmanová, CSc., MBA

Témata

telekomunikace

Sdílejte

Přečtěte si také

 

Digi TV vysílá všechny kanály Nova v HD

Od úterý tohoto týdne mohou zákazníci Digi TV sledovat všechny kanály skupiny Nova ve vysokém rozlišení. Od...

 

T-Mobile je jako první připravený na eSIM

Už od zítřka můžete u T-Mobile objednávat nové modely iPhone XS a XS Max. Na model XR se pak můžete těšit od 26...

 

ČT přestane vysílat přes anténu (DVB-T)

Česká televize oznámila, že ke konci září ukončí distribuci svých HD kanálu ve standardu DVB-T. Souběžné vysílání...

Nejčtenější články

Vodafone zlevnil pevný LTE internet

 

Pokud k vám nevedou žádné kabely, ale i přesto byste si chtěli pořídit hezky stabilní internet, možná pro vás máme...

Víme, kde v říjnu 2018 došlo ke zrychlení DSL připojení

 

Shromáždili jsme pro vás cenná data tak, abyste se mohli v přehledných tabulkách přesvědčit o tom, že CETIN nelení a...

Německo s fúzí UPC a Vodafonu nesouhlasí

 

Vodafone a UPC (americká společnost Liberty Global) chtějí spojit síly. Pro Vodafone by to znamenalo, že pod něj...