Úvod > Články > Evropské projekty rozvoje a podpory satelitní komunikace

Evropské projekty rozvoje a podpory satelitní komunikace

V miniseriálu věnovanému satelitní komunikaci nové generace, využitelné pro rychlý přístup k Internetu, pro hlasové i video služby, jsme se zatím věnovali technickým a komerčním novinkám. Dnes si představíme několik evropských projektů výzkumu a vývoje v této oblasti.

Na evropské půdě běží několik projektů, které se věnují (podpoře) výzkumu satelitní komunikace a nasazení satelitních služeb pro evropskou komunitu. Většinou patří do jednoho ze dvou strategických cílů 6. rámcového programu výzkumu a vývoje, v sekci Information Society Technologies (IST): Mobile and wireless systems beyond 3G nebo Broadband for All.

Čtyřmilionový projekt SatNEx sdružuje 22 partnerů z výzkumné a akademické sféry do výzkumné sítě (NoE, Network of Excellence). Jeho primárním cílem je zmapovat množství roztříštěných výzkumných úkolů v jednotlivých zemích EU, s cílem zefektivnit nejen výzkum a vývoj satelitní komunikace samotné, ale zejména využitelnost jeho výsledků. Jakožto zaštiťující projekt pro celou oblast satelitních technologií se zejména stará o výměnu výzkumníků, publikování výsledků školení. Z bývalého východního bloku se projektu účastní organizace z Maďarska a Slovinska.

Dalším z podpůrných projektů, tentokrát typu SSA (Specific Support Action) je MOSSA (ASMS-TF, Advanced Satellite Mobile Systems-Task Force). ASMS-TF je nezávislá průmyslová organizace, jejímž cílem je vývoj vyspělých satelitních mobilních systémů (MSS, Mobile Satellite System) a služeb. TF byla ustavena již v roce 2001, jako společná iniciativa EC a Evropské vesmírné agentury (ESA), pro koordinaci aktivit v oblasti výzkumu a vývoje satelitní komunikace v návaznosti na další odvětví výzkumu. Mezi její úkoly patří spolupráce s normalizačními organizacemi (ETSI, ITU, DVB, 3GPP, IETF) a regulátory (CEPT), zveřejňování výsledků evropského satelitního výzkumu a hlavně podpora nasazování těchto výsledků do praxe. Projekt zahájený na počátku roku 2004 potrvá do poloviny letošního roku. Jeho rozpočet je 1,5 milionů eur, z toho EU přispívá necelou polovinou (642 tisíc eur). Projektu se účastní pět organizací z Řecka, Itálie, Španělska a Francie.

Úzce zaměřeným běžícím výzkumným projektem (STREP, Specific Targeted Research Project) je SATLIFE (Satellite Access Technologies: Leading Improvements For Europe), který se zaměřuje na první multimediální procesor na družici (systém AMERHIS vyslaný na oběžnou dráhu společností HISPASAT) založený na DVB-RCS a DVB-S. Projekt navazuje na výsledky projektu IBIS, který definoval první multimediální procesorový systém pro satelit. Na projektu se podílí celá řada organizací, nejen z Evropy (Španělska, Francie, Norska, Velké Británie), ale i z Izraele či Brazílie. Projekt zahájený počátkem roku 2004 bude dokončen v červenci letošního roku. Na celkový rozpočet 8,4 milionů eur přispívá Unie 4,5 miliony.

Nejrozsáhlejším projektem (IP, Integrated Project) je MAESTRO (Mobile Applications & sErvices based on Satellite & Terrestrial inteRwOrking). Jeho úkolem bylo vyvinout nový koncept označovaný jako SDMB (Satellite Digital Multimedia Broadcast), který má podpořit konvergenci satelitních a pozemních sítí. Především jde o doplnění možností mobilních sítí o podporu vysílání (broadcast a multicast) pro efektivní distribuci služeb pro skupinu nebo všechny uživatele sítě. SDMB by tak mělo umožnit nasazení multimediálních služeb. Pod vedením Alcatel pracovalo konsorcium sestavené z hráčů okolo jak pozemních tak satelitních sítí, mj. BT, Ascom, SES Astra, Bouygues Telecom, Space Hellas, Agilent a Motorola Semiconducteurs. Projekt trval dva roky a byl ukončen s koncem roku 2005. Polovinu z celkového rozpočtu projektu (10 milionů eur) zaplatila EU.

Jedním z nejzajímavějších projektů je CAPANINA (Communications from Aerial Platform Networks delivering Broadband Communications for All), jehož úkolem je vývoj vzdušných platforem (HAP, High Altitude Platforms) poskytujících „satelitní“ komunikaci „na půl cestě“: přes balony, vzducholodě nebo neřízená letadla, využívající sluneční energii a umístěná přibližně 20 km nad zemským povrchem. Projekt navazuje na výsledky projektu HeliNet z předchozího programu.

HAP dokáží poskytovat přenosovou kapacitu stacionárním i mobilním uživatelům (do 500 km/h) až do 120 Mb/s a jedna platforma pokryje oblast o průměru 60 km. Pro jejich propojení se použije bezdrátová optika a bezdrátové technologie (milimetrové vlny). Projekt zahájený koncem roku 2003 potrvá do října letošního roku a bude stát 5,65 milionů eur (z toho 3 miliony z fondů EU). Mezi účastníky projektu najdeme několik organizací z Maďarska i zástupce Slovinska, vedle výzkumných institucí ze západní Evropy. Na projektu se také podílí jako jediný provozovatel BT.

Technologii HAP se budeme v nejbližší době věnovat podrobněji, protože nedávno provedené pilotní testy dopadly zajímavě.

25. 1. 2006

Autor: Ing. Rita Pužmanová, CSc., MBA

Témata

telekomunikace

Sdílejte

Přečtěte si také

 

Facebook: Chceme do virtuální reality vzít bilion lidí!

Facebook pokračuje v úsilí stát se hlavním tahounem ve světě virtuální reality. Vyvíjí proto vlastní headset Oculus...

 

Levnější tarify nebudou! Operátoři se odmítli zúčastnit aukce Licitu

Operátoři opět odmítli požadavek na levnější mobilní tarify. Sdružení Licit čítá skoro 80 tisíc žadatelů, přesto je...

 

Vodafone jako první v ČR aktivoval NB-IoT síť

Jako první v ČR a jeden z prvních na světě dokončil Vodafone pokrytí sítí úzkopásmového internetu neboli NB-IoT pro...

Nejčtenější články

Recenze: O2 Smart Box pod drobnohledem

 

O2 poctivě monitorovalo výtky, dotazy a stížnosti svých zákazníků na pevný internet tak dlouho, až díky tomu...

Rozhovor: Zeptali jsme se, co je to Internet HD

 

Máte představu, co je Internet HD? Zajímá vás, proč vlastně vznikl Smart Box? A co je pro O2 při zvyšování rychlosti...

5 holek v tuktuku: Nabíjíme, kde se dá!

 

Neustále provázíme 5 holek v tuktuku a tentokrát nás zajímalo následující: jakou techniku s sebou tato skupinka...