Úvod > Články > O čtení ze zdi a jiné magii

O čtení ze zdi a jiné magii

Doba řečníků typu Marka Tullia Cicera je podle všeho pryč. Jednak proto, že kdyby dnes někdo zahájil svou prezentaci s plnou pusou kamení, což byl Cicerův mediálně nejvděčnější kousek, posluchači by ho patrně vypískali.

Pokud by se ovšem nedomnívali, že hovoří anglicky. V takovém případě by seděli tiše jako pěny a tvářili se, že rozumějí každému slovu. Ti nejdrsnější matadoři mezinárodních konferencí by si na půl sálu mumlali něco o yorskhirském dialektu. Věřte zkušenému.

Druhý důvod, proč je dnes řečnictví antického typu anachronismem, je ovšem daleko zásadnější. Jmenuje se PowerPoint. Dnes se bez plátna za sebou a dataprojektoru před ním už neobejde jediný přednášející. Zrovna tuhle jsem měl na jednom semináři možnost znovu si uvědomit, jak technologie řečnické umění posouvají. Kolikrát i dopředu.

PowerPointová prezentace například umožňuje řečníkům demonstrovat řadu obdivuhodných dovedností, které by bez této podpory zůstaly publiku utajeny. Například čtení ze zdi. Nelze si to ale představovat jako čtení z kávové sedliny nebo z čajových lístků, ačkoli by to bylo jistě pěkné. Přímo to vidím: Řečník se mírně zaklání a zpod přivřených víček sleduje strukturu omítky. Pak se dramaticky otáčí do sálu a pronáší temně nějaké proroctví. Třeba: Podraží vejce.

Jenže to jsem neměl na mysli. Chlapík, co o něm mluvím, nedemonstroval své okultní schopnosti, leč svou gramotnost. Co chvíli promítl na zeď nějaká písmenka a pak je všechna přečetl. Nespletl se ani jednou. Ze všeho nejvíc to připomínalo nějaký hodně intelektuální film pro neslyšící opatřený titulky.

Tato dovednost mnoho posluchačů viditelně zaujala – oba projevovali po celou dobu mimořádné soustředění. Zbývajících 78 bohužel zlomyslně poukazovalo na to, že pracovní tými se píší s tvrdým „y“ po „m“ a budapešť zase s velkým B, nemá-li řečník na mysli tu odpornou pomazánku. A to podle všeho neměl.

Ti, kteří nepočítali gramatické chyby, uzavírali sázky na to, z které strany se na snímek přiřítí další věta. Na přílet zprava byl kurs 2:1, na nacouvání zleva 2,5:1, na vyvzlínání zespodu 3:1 a na pád shora 1,5:1. Na pád shora se saltem pak černí bookmakeři nasadili parádních 5:1 a na pád shora se saltem a změnou barvy dokonce 6:1! Teď je mi zpětně líto, že jsem se držel tak při zdi. Ale i tak musím říct, že jsem si přišel na pěknou sumičku (což by redakci DSL rozhodně nemělo motivovat k jakýmkoli úvahám o snížení honoráře!).

Bohužel nejen pravopisná norma, ale také fyziologie spánku se ukázaly být mimo rámec znalostí přednášejícího. Jinak by těžko mohl nakládat se zvuky v prezentaci tak amatérsky, jak to činil. Je to přitom škoda, protože nezačal vůbec špatně – svou přednášku si správně rozvrhl na 90 minut s přestávkou po první pětačtyřicetiminutovce. To plně koresponduje s moderními poznatky vědy o délce kompletního spánkového cyklu (90 – 110 minut).

První fáze spánku, tzv. non-REM 1, v níž lze bezpečně spát v sedě na židli bez rizika zhroucení, je mimo jiné charakterizována snadnou probuditelností. Trvá něco kolem čtvrt hodiny a řečník by se měl v této době zařazování jakýchkoli zvuků do své prezentace rozhodně vyvarovat. Také otázky do publika jsou krajně nevhodné. Zmíněný přednášející se dopustil obojího a nevrlé pomlaskávání a mručení bylo jen logickou reakcí na jeho diletantství.

Druhá a zejména třetí a čtvrtá non-REM fáze jsou naopak pro zařazování akustických efektů do prezentací bezpečné – riziko probuzení je malé, spánek bývá hluboký a klidný. Přestože řečník to zjevně netušil a zvuky zařazoval náhodně, byla střední část prezentace díky tomu poměrně klidná.

Kritická situace nastává zhruba po 70 – 90 minutách spánku, kdy nastupuje klíčová fáze REM. Pokud přednášející dělá po první pětačtyřicetiminutovce patnáctiminutovou přestávku a současně ví, že posluchači usnuli někdy kolem páté minuty, musí za kritických pokládat plných 20 minut před koncem prezentace. Zařazování akustických efektů v této fázi je třeba pokládat už přímo za bezohlednost. Právě v této fázi totiž dochází k regeneraci buněk mozku, což je proces, který by měl proběhnout v klidu. Jen tak se mohou účastníci konferencí vrátit do svých mateřských institucí posíleni na duchu a být jim tam co platní.

Je prostě jasné, že být dnes prezentátor čehokoli předpokládá hluboké znalosti řady vědních oborů. Prezentace je prostě věda. Mimochodem na to děláme u nás ve firmě bezva kurs. Můžu vám závazně slíbit klidnou non-REM fázi a na pád shora se saltem a změnou barvy jsme vypsali kurs 7:1!

18. 2. 2006

Autor: Petr Kukal

Sdílejte

Přečtěte si také

 

Technika s lidskou povahou

O prázdninách převážím notebook mezi domovem a návštěvami s dětmi u babiček a dědů. Pokaždé, když jej pak zapojuji...

 

Furt něco mažu

Používám dvě e-mailové adresy. Jednu soukromou, jednu pracovní, vlastně firemní. Na soukromou mi chodí hromady...

 

5 zajímavých pivních webů

O prázdninách, v parném létě, přijde dobré pivečko vhod. Měl jsem štěstí i na nová piva jako Rampušák, a chtěl jsem...

Nejčtenější články

Revoluce LTE internetu. O2 nabízí neomezená data.

 

Od 1. února společnost O2 začala nabízet za 499 Kč novou možnost připojení k internetu pomocí LTE technologie...

Naměřené rychlosti internetu na DSL.cz v lednu 2017

 

Rychlost mobilního LTE internetu byla v lednu nejvyšší opět u operátora Vodafone. V síti 3G je stále nejrychlejší...

Jaká bude velká aktualizace pro Windows 10?

 

Velké aktualizace pro operační systém Windows 10 se blíží. Na jaké nové funkce se uživatelé mohou na jaře těšit?