Úvod > Články > Jak si vedou informační technologie a broadband

Jak si vedou informační technologie a broadband

S koncem roku přichází čas bilancování a zjišťování stavu věcí. Co se povedlo a co nikoli a kam spěje vývoj, na to se můžeme zeptat několika autoritativních zdrojů v oblasti analýz a průzkumů trhu, takže je čas na trochu statistik.

Nejprve přijdou na přetřes telekomunikační služby celkově, následně se podíváme na stav rychlého přístupu k internetu a situaci mezi provozovateli a jejich plány ohledně technologií a služeb. V druhé části se globálně podíváme na výhled rozvoje informačních a komunikačních technologií, a také jak situace v tomto sektoru vyhlíží ve velké Evropě.

Telekomunikační služby nabírají vítr do plachet

Podle předpovědí analytiků společnosti Insight Research mají dosáhnout příjmy z telekomunikačních služeb na konci příštího roku 1,3 biliónů (1012) dolarů. Zajímavější než toto nepředstavitelné číslo je ale vývoj skladby těchto služeb z hlediska generování zisků provozovatelů. Jak naznačuje následující tabulka, nejrychlejší růst zaznamenávají bezdrátové služby, a to samozřejmě širokopásmové. Do konce dekády je jim předpovězen velice perspektivní každoroční růst o téměř dvě třetiny.

Celosvětový příjmy v telekomunikačních službách,

předpověď na léta 2005-2010 (v miliónech $)


Sektor telekomunikací se po letech úpadku a stagnace konečně ozdravil a nabízí zajímavý růst. Hlasové služby ještě nějakou dobu povedou, ale IP služby již vystrkují růžky, i když příjmy z nich zatím nebudou nijak závratné. Mezi nejzajímavější technologie patří VoIP (Voice over Internet Protocol), WiFi a WiMax, FMC (Fixed-Mobile Convergence), IMS (IP Multimedia Subsystem), IPTV (Internet Protocol TeleVision) a streaming media, ale také grid computing a WDM (Wavelength Division Multiplexing) v oblasti optiky.

Rychlý přístup k internetu

DSL si připsalo další zářez na pažbě, když se této technologii v celosvětovém měřítku podařilo získat již dvě třetiny (173 miliónů) všech uživatelů rychlého přístupu k internetu (celkem 263 miliónů podle DSL Forum, na základě údajů zjištěných analytiky Point Topic).

Za sledovaný třetí kvartál letošního roku globálně přibylo 65 miliónů uživatelů, z čehož si přesně ¾ vybraly DSL. DSL tak má na trhu širokopásmových technologií podíl 65,6 %. Daleko za DSL jsou kabelové přípojky (24 %), které v posledních letech stále výrazněji ztrácejí (snad vyjma USA). Naproti tomu se daří optickým přípojkám, protože FTTx má již každý desátý uživatel na světě. Satelitní širokopásmové přípojky si udržují aspoň jednoprocentní okrajový trh.

Technologie    Počet přípojek    Podíl na trhu s rychlým přístupem (%)

DSL                173 083 131                     65,61

kabel                60 245 598                      22,84

FTTx                27 019 742                     10,24

Mezi zeměmi jsou v absolutních číslech na čele USA s 55 milióny uživateli, Čína s 49 milióny a Japonsko s 26 milióny rychlých přípojek. V USA již 78 % všech domácích uživatelů webu používá rychlou přípojku, což je o 13 % více než vloni (podle právě zveřejněné zprávy Nielsen/NetRatings). S rychlou přípojkou uživatelé stráví na internetu o třetinu více času (35 hodin týdně) než s vytáčeným spojením a tento čas využívají nejčastěji pro hry, instant messaging a e-mail.

Poskytovatelé přístupu a jejich přístup k širokopásmovým službám

Mezinárodní časopis Telecommunications provedl svůj exkluzivní průzkum mezi poskytovateli rychlého přístupu na internet Telecommunications ® Global Broadband Access Survey a z jeho výsledků vyplývá, že na rozvoj IT infrastruktury bude jen čtvrtina společností věnovat stejně prostředků v roce 2007 ve srovnání s letoškem, ostatní budou rozhodně investovat více financí. Důvody jsou celkem zřejmé: získat nové zákazníky, zvýšit příjem na zákazníka a úspěšně bojovat s konkurencí.

V současnosti se většině poskytovatelů jeví jako optimální rychlost do 2 Mbit/s (43 % dotázaných) nebo do 10 Mbit/s (34 %), ostatní sázejí již dnes na vyšší rychlosti (včetně 2 %, pro něž je optimální kapacita nad 100 Mbit/s!). Do tří let bude ale situace zcela jiná: pouze 5 % si dovolí považovat za ideální rychlost do 2 Mbit/s a přes polovinu dotázaných společností půjde cestou nabídky kapacit nad 25 Mbit/s.

Zajímavé jsou odpovědi na technologické řešení přístupové sítě: DSL dnes používá skoro 90 % dotázaných provozovatelů, přičemž 52 % ještě ADSL a 35 % již ADSL2+. Optiku ovšem také v infrastruktuře již má přes polovinu dotázaných: FTTN (Fibre-To-The-Node, včetně VDSL) používá 26 % a 29 % již nabízí FTTH (Fibre-To-The-Home). Do budoucna z těchto pevných technologií sází  provozovatelé nejvíce na optiku a pak na ADSL2+. Z bezdrátových technologií se dotázaní mohli vyjádřit pouze k WiMAX: pětina jej již implementuje a zvažuje jej skoro polovina dotázaných společností. Zajímavostí bylo, že celých 6 % provozovatelů již nabízí technologii rychlého přenosu dat po elektrické síti, tedy přístup po rozvodech nízkého/středního napětí a tuto technologii zvažuje 15 % dotázaných (ovšem třetina společností o této technologii neuvažuje vůbec).

Z hlediska nabídky služeb sází poskytovatelé na IPTV, což zahrnuje VoD (Video on Demand), placenou TV, interaktivní služby, digitální TV programy, videokonference. Téměř desetina dotázaných ale IPTV ještě neimplementuje. Provozovatelé nejčastěji považují pro úspěch IPTV za nutné, aby si tyto služby předplatilo nejméně 15-35 % zákazníků. Téměř pětina poskytuje již dnes balíček služeb tzv. quadruple play (hlas, data, video plus mobilní služby, třetina tuto nabídku chystá během roku a další pětina do dvou let. Za největší překážky při nabídce takto komplexních služeb považují poskytovatelé (většinou z řad dominantních provozovatelů) zabezpečení obsahu a škálovatelnost technologie pro IPTV/VoD.

Výhled do budoucnosti informačních technologií

Nedávno vydaná obsáhlá studie OECD Information Technology Outlook 2006 se již tradičně zabývá inovacemi, vývojem trhu s informačními a komunikačními technologiemi (ICT) a jejich vlivem na ekonomiku a společnost. Obsáhlá analýza se dotýká nejen technologií samotných, ale souvisejících otázek zahrnujících témata globalizace sektoru ICT, rostoucí vliv Číny a Indie, digitálního obsahu v příbuzných odvětvích průmyslu v souvislosti se vzrůstající dostupností širokopásmového přístupu k internetu, zaměstnanosti i národním strategiím rozvoje ICT. 

Podle Information Technology Outlook 2006 patří mezi velmi perspektivní technologie tzv. všudypřítomné sítě (ubiquitous networks), které díky využití miniaturních koncových zařízení (senzorů a rádiových identifikátorů, RFID) umožňují sledovat prostředí i objekty a ukládat, odesílat, případně vyhodnocovat sledované informace v reálném čase. Mezi související trendové technologie patří zprostředkování služeb určování polohy a navigaci. V této souvislosti zpráva hodnotí i vývoj konvergence ICT, nanotechnologií i biotechnologií, protože senzorové sítě typu body area network, které jsou základem celé škály zařízení, technologií a služeb zahrnutých pod wearable computing patří mezi nesledovanější oblasti vývoje.

Podle studie se na letošek předpokládá celosvětový růst sektoru informačních technologií o 6 %. Z hlediska efektivní aplikace moderních technologií je důležité zjištění, že kolem 20 % pracovníků vykonává takové úkoly, které mohou být realizovány prostřednictvím ICT odkudkoli. Teleworking tak bude patřit mezi jasné trendy v příštích letech.

Postavení ICT v Evropě

V listopadu vydala EU ICT Task Force (mezi víc jak dvacítkou členů této skupiny najdeme zástupce SAP, Cisco Systems, Alcatel, T-Mobile, BT, Siemens a Microsoft) nepříliš dlouhou zprávu Fostering the Competitiveness of Europe's ICT Industry. Nepřekvapí důrazem kladeným na rozvoj sektoru ICT pro budoucnost Evropy zejména s ohledem na její konkurenceschopnost vůči jiným částem světa, kde jsou mnohem rychlejší a efektivnější v uplatňování i vývoji ICT. Pokles produktivity práce, zaznamenávaný v Evropě od poloviny 90. let, je přičítán nedostatku investic a nedostatečné implementaci ICT v různých segmentech ekonomiky. Evropská produktivita a konkurenceschopnost ve srovnání se světem přitom bude stále více závislá na efektivní aplikaci technologií a zejména jejich využívání pracovní silou i běžnými občany, zejména v souvislosti se stárnoucí populací a zmenšování podílu produktivní síly.

To si ovšem žádá značné investice, na což rozhodně nestačí státní (a evropské) prostředky. Bude potřeba značný podíl soukromého kapitálu a větší míra spolehnutí na kombinaci veřejných a privátních zdrojů plynoucích do inovací, výzkumu a vývoje. Stále platí nepříjemná skutečnost, že Evropa investuje menší podíl HDP do výzkumu a vývoje než USA nebo Japonsko, a do konce dekády nás má předstihnout v poměru těchto investic ku HDP také Čína. Lisabonská strategie EU nastíněná na přelomu nového tisíciletí a zrevidovaná v loňském roce ukládá členským zemím, aby do roku 2010 investovali minimálně 3,6 % HDP do výzkumu a vývoje, ale jen velmi málo zemí se tomuto cíli skutečně blíží.

Rozvoj ICT už dávno tedy není samostatnou kapitolou, protože na něm závisí již všechny ostatní sektory ekonomiky. Ale nejen to, protože ICT je třeba maximálně využít i pro (re)generaci pracovní síly prostřednictvím digitální zainteresovanosti (digital inclusion) směřované nejen k miliónům nekvalifikovaných pracovníků (6 miliónů žáků opouští školy předčasně a 20 miliónů lidí je dlouhodobě nezaměstnaných). Sám sektor ICT představuje zajímavý potenciál pro pracovní uplatnění, i když v roce 2003 (ještě v původní EU-15) zaměstnával pouhá 3 % pracovních sil.

Zejména problematické je v Evropě uplatnění ICT v menších podnicích (SME). Přitom význam SME z mnoha hledisek je pro EU jasný: 99 % podniků patří mezi SME a stávajících 23 miliónů malých a středních podniků zaměstnává na 75 miliónů lidí. V některých průmyslových odvětvích představují dokonce 80 % pracovních příležitostí. Přes logicky očekávaný podnikatelský duch a schopnost rozvoje u SME se malé evropské podniky v oblasti ICT zrovna podnikatelskými schopnostmi příliš chlubit nemohou, což má vliv na jejich schopnost všestranného rozvoje, včetně možnosti expandovat na nové i mimoevropské trhy.

Inovace je pojem, který lze v souvislosti s budoucností Evropy slýchat snad nejčastěji. I když si Evropa stále udržuje určité vedoucí postavení ve výrobě ICT zařízení a služeb, nedostatečné inovace poněkud tuto pozici podkopávají. Stále se nedostává zájmu, možností a zejména prostředků pro inovace v samotných podnicích, zejména v návaznosti na trendy specifikované na strategické úrovni EU.

27. 12. 2006

Autor: Ing. Rita Pužmanová, CSc., MBA

Témata

telekomunikace

Sdílejte

Přečtěte si také

 

T-Mobile testuje videohovory v LTE

Po hlasových hovorech v LTE síti začal T-Mobile testovat Video over LTE. Technologie umožní kvalitní videohovory...

 

O2 vyplatí dividendu za rok 2015, 16 korun za akcii

Akcionáři schválili dividendu 16 korun na akcii před zdaněním. Celkem tak bude na dividendách za loňský rok...

 

O2 spouští novou kampaň na O2 TV

O2 přichází s novu kampaní na populární O2 TV. Novým zákazníkům chce ukázat všechny unikátní funkce své digitální...

Nejčtenější články

Víme, kde v říjnu došlo ke zrychlení DSL připojení!

 

CETIN v posledních měsících intenzivně zrychluje DSL připojení. Přinášíme vám seznam 30 obcí, kde se v říjnu...

Proč se na pořádný fotbal nepodíváte ani na ČT?

 

Britskou Premier League, Sky Bet Championship a španělskou ligu mohou čeští diváci sledovat pouze na Nové Digi TV a...

Naměřené rychlosti internetu na DSL.cz v říjnu 2016

 

Rychlost mobilního LTE internetu byla v říjnu nejvyšší u operátora O2. V síti 3G je nejrychlejší T-Mobile. Co se...