Úvod > Články > Wikipedie: spása nebo mor

Wikipedie: spása nebo mor

Wikipedie není encyklopedie. Potud se mnou jistě budete souhlasit. Ale na hlavních důvodech pro toto tvrzení se již můžeme značně rozcházet. Podívejme se na to z té horší stránky.

K tomuto článku mě inspirovalo hned několik věcí: v první řadě samozřejmě vůbec existence internetové wikipedie ve všech možných jazycích světa a její současný stav, ale také článek „It's a Wiki, Wiki World“ (ač nejsem rodilý anglický mluvčí, hned mě napadla trochu zasloužená obměna tohoto titulku: „It's a Wiki, Wicked World“) a samozřejmě také příspěvky v diskusích k článkům na tomto serveru, které se občas odvolávají na wikipedii jako na základní zdroj informací.

Doba encyklopedií ještě neskončila

Encyklopedie je úžasná věc. Obracíme se k ní s respektem a očekáváním vždy, pokud si s nějakým pojmem nevíme rady, nejsme líní a předpokládáme, že by o něm mohla být zmínka. Jak se ovšem změnila situace ve vydavatelstvích a nakladatelstvích za posledních 17 let, tak se nejen s encyklopediemi různého druhu roztrhl pytel (samozřejmě za nemalé částky), ale také se úměrně obecné kvalitě vydávaných titulů poněkud snížil respekt vůči různým encyklopediím. Ony jsou sice slibně objemné, krásně barevné, plné obrázků a fotografií, ale bývají neúplné, nepřesné, s chybami obsahovými i jazykovými. Pokud nemáme dostatek referencí od jejich uživatelů, pak je velmi těžké vybrat si tak, aby investice skutečně přinesla odpovídající hodnotu za peníze.

A pak řada z nás má doma starší encyklopedie dodnes zvučných jmen, od Ottova slovníku naučného až po „odpovídající“ výdobytky socialistické doby. K posledně jmenovaným bylo tehdy i nyní třeba přistupovat s určitou nedůvěrou (samozřejmě některé pojmy v nich nejsou vůbec a některé zařazené položky jsou příslušně upravené – ať jde o dějinné události, osoby, ekonomiku, kulturu…).

Z výše uvedených důvodů je jistě mnoho uživatelů internetu spokojeno, že se o spoustě věcí mohou dozvědět přímo na síti. Vyhledávače mohou být ale únavnou a přitom neúplnou cestou dopídit se kýžené informace. Takže existenci wikipedie jistě každý vítá: rychlý zdroj informací, které by měly být encyklopedické (ostatně předpona wiki- byla zvolena z havajského slova, které znamená rychlý). Vedle globální všeobjímající wikipedie (v daném jazyce) dnes již existuje celá řada specializovanějších rychlých zdrojů informací, ovšem jen ve vymezeném oboru. Ale ani wikipedie není samospasitelná a nedá se na ni spolehnout.

Důvěryhodnost obsahu wikipedie

Wikipedie nemůže být rozhodně považovaná za autoritativní zdroj informací. Jednotlivé záznamy, jak známo, tvoří lidé, kteří mají zájem o daném pojmu něco napsat. Pokud chce někdo něco následně připsat či změnit, může. Zdálo by se, že kolektivní práce nemá chybu: pokud někdo chybu v popisu udělá, někdo jiný ji přece napraví. Chyba lávky! V okamžiku, kdy se na danou stránku wikipedie díváte vy, nemáte absolutně žádnou představu o tom, jak kvalitní „editoři“ na ní pracovali. U starších záznamů by se sice dalo předpokládat, že už byly přežvýkány více uživateli, ale opět to neříká nic o výsledné kvalitě textu a výběru dalších odkazů.

Řada uživatelů internetu je jistě ochotna podílet se na kolektivní moudrosti wikipedie, ale za prvé jsou omezeni jazykově (pokud někdo spokojeně využívá wikipedii v angličtině, která je jeho druhým cizím jazykem, bude se chtít ještě potýkat s obdobnými články ve svém rodném jazyce?). Za druhé nemusí mít chuť a zejména čas upravovat objevené chyby v daném článku. Stačí se podívat do pokynů Jak editovat stránku české wikipedie: „Patří k etice Wikipedie nemazat nic z cizího textu, vhodné je pouze přidávat a doplňovat. Pokud se vám nelíbí původní text, je dobré se s autorem textu dohodnout o změně.“ Takže opravy hrubých či méně významných, ale přesto omylů, nejsou zase tak triviální. Boj o čas a o dohodu s autorem jinak pilný a byť ve věci zkušenější uživatel často vzdá předem. Čas vůbec hraje významnou roli: je velký rozdíl jen zrakem zkušeného editora přelétnout text dané stránky a odhalit hlavní problémy, ale mnohem více času si vyžaduje pečlivé vážení každého slova a obratu, a zejména zjištění, co ještě k dobrému vysvětlení daného pojmu nezbytně patří…a doplnit to v objektivním a souvisejícím duchu.

I v případě, že by měli uživatelé sledující daný článek dostatek času a energie pro vylepšení jeho obsahu, není zde ani špetka jistoty, že jsou to právě ti, kteří k obsahu mají přispět. Jinými slovy, kde je záruka expertízy, zkušenosti a znalosti těchto pisatelů v daném oboru, pro daný pojem? Co když se všichni vzácně ve svém chybném pojetí shodují a svůj omyl kolektivně vydají za pravdu? Může se to stát, a to zřejmě nejen hloupou náhodou, ale třeba i záměrně. Takhle si můžete vymyslit pojem, který nic neznamená, ale přidělit mu zamýšlený význam. Můžete zmást čtenáře pojmem, který je podobný nebo evokuje pojem jiný a vykládat nesmysly. Ve výsledku jsou pomýleni všichni…

Výlet do terminologie

V angličtině se jazykozpytní uživatelé celkem šikovně vypořádali s termíny, které se k wikipedii, jejímu obsahu a jejím tvůrcům váží. Ty mají napovědět jazykově sice jemné, ale v důsledku dost podstatné rozdíly od encyklopedií a encyklopedistů. Jednak se tvůrci obsahu wikipedie neříká wikipedista, jak by se snad dalo očekávat po vzoru encyklopedisty, ale wikipedián, což zní i našemu českému uchu o chlup hůř (ne-li podezřeleji).

Dohoda na obsahu ještě neznamená odraz reality, ale tzv. wikiality, tedy realita na základě konsenzu v rámci světa wikipedie. To již naznačuje, že není realita jako realita. Svět wikipedie umožňuje přesvědčit uživatele prakticky o jakémkoli faktu, byť by byl velmi vzdálen realitě. Angličtina v této souvislosti vykopala zapomenuté slovo truthiness, trvání na pravdivosti faktu bez ohledu na důkazy či logiku. Články wikipedie pak ale mohou být velice nebezpečnou zbraní v rukou demagogů, ideologů, nebo těch, kteří mají poněkud pokřivený smysl pro humor.

Proces dosahování konsenzu na obsahu se označuje jako crowdsourcing (po vzoru nám známějšího a i u nás nepřekládaného pojmu outsourcing). Na rozdíl od outsourcingu, kde se předpokládá, že se práce svěřuje profesionálům ale crowdsourcing využívá pracovní sílu a znalosti amatérů, nebo podřadně placené síly (davu). Ostatně přípona –ian v označení wikipedian znamená příslušnost k nebo zainteresovanost na něčem, což přesně charakterizuje tvůrce obsahu wikipedie. Zde by se jistě hodila vsuvka na téma individualismus versus dav, ale na něj se píší samostatná díla a sem se prostě tento námět ani nehodí ani nevejde.

Wikipedie neposkytuje žádné záruky správnosti

Slovy v podtitulku začíná tzv. vyloučení odpovědnosti české wikipedie. V něm se mj. praví: „je třeba upozornit, že nic, co zde naleznete, nemuselo být zkontrolováno a nemusí obsahovat úplné, přesné či spolehlivé informace… je třeba si uvědomit, že Wikipedie nemůže žádným způsobem ručit za přesnost informací v ní uvedených.“ Potud se s tím dá souhlasit, ale osobně se mi již nezdá pokračování: „Nikdo z autorů, přispěvatelů, sponzorů, správců, ani kdokoli jiný spojený s Wikipedií nemůže být zodpovědný za jakékoli nepřesné či zavádějící informace uvedené na těchto stránkách či na stránkách z nich odkazovaných.“ U sponzorů a správců bych ani takovou odpovědnost neočekávala, ale u autorů a přispěvatelů ano. Autor je vždy zodpovědný za své dílo, ať je jakéhokoli charakteru, a v případě díla literárního z něj nesejme zodpovědnost ani armáda odborných recenzentů a jazykových korektorů.

I když aktivní autoři a přispěvatelé wikipedie se mnou mohou nesouhlasit, ráda bych upozornila, že jednak neposuzuji nějakou konkrétní wikipedii, ale hovořím obecně (a jen jako uživatel – do zákulisí nevidím a nepovažuji to ani za relevantní), a jednak jsem z principu odpovědná za informace v tomto článku. Názory mohu v budoucnu změnit, ale pro tuto chvíli přistupuji k wikipediím velice obezřetně, ostatně přesně podle návodu v české wikipedii. Rozhodně se nejedná o autoritativní zdroj informací; na ty by neměl chybět u dobře zpracovaných pojmů odkaz.

9. 1. 2007

Autor: Ing. Rita Pužmanová, CSc., MBA

Témata

telekomunikace

Sdílejte

Přečtěte si také

 

T-Mobile testuje videohovory v LTE

Po hlasových hovorech v LTE síti začal T-Mobile testovat Video over LTE. Technologie umožní kvalitní videohovory...

 

O2 vyplatí dividendu za rok 2015, 16 korun za akcii

Akcionáři schválili dividendu 16 korun na akcii před zdaněním. Celkem tak bude na dividendách za loňský rok...

 

O2 spouští novou kampaň na O2 TV

O2 přichází s novu kampaní na populární O2 TV. Novým zákazníkům chce ukázat všechny unikátní funkce své digitální...

Nejčtenější články

Víme, kde v říjnu došlo ke zrychlení DSL připojení!

 

CETIN v posledních měsících intenzivně zrychluje DSL připojení. Přinášíme vám seznam 30 obcí, kde se v říjnu...

Proč se na pořádný fotbal nepodíváte ani na ČT?

 

Britskou Premier League, Sky Bet Championship a španělskou ligu mohou čeští diváci sledovat pouze na Nové Digi TV a...

Naměřené rychlosti internetu na DSL.cz v říjnu 2016

 

Rychlost mobilního LTE internetu byla v říjnu nejvyšší u operátora O2. V síti 3G je nejrychlejší T-Mobile. Co se...