Úvod > Články > E-graffiti

E-graffiti

Jakkoli nejsem Pražan, žiju v moderním, rozvinutém městě. Svědčí o tom řada indicií: Máme vlastního bezdomovce, osmkrát týdně u nás hraje kino a především je polovina všech domů ve městě postříkaná sprejery. Fenomén graffiti nás z provinčního městečka jednoznačně povýšil na city.

Z větší části se jedná o pitomoučké nápisy plné pravopisných chyb, tak jak to lze od členů této subkultury očekávat. Myslím dokonce, že se naši sprejeři mohou mírou své prostomyslnosti směle měřit se sprejery těch největších evropských měst. Jsme na to samozřejmě právem hrdí, nemůžeme ovšem nevidět druhou stranu této lichotivé mince, totiž že město vypadá naprosto obludně. Tak obludně, že situací se dokonce začalo zabývat zastupitelstvo, které se k podobným krokům uchyluje jen v naprosto mezních případech.

Vedoucí komise pro mládež na úvod zasedání napadl přítomného urbanistu z opoziční strany za to, že ve městě je málo vhodných betonových ploch. Frustrovaná mládež, halekal tribun mladých do stříbřitého plnovousu, nemá kde projevit svou kreativitu. Nezbývá jí tedy, než svůj generační manifest nastříkat na týden starou fasádu zámku.

Urbanista se zeptal, zda má Makarenkův pohrobek na mysli ten nápis, že místostarostka je štětka a na radnici se prosouložila (řekl to jinak, ale to by mi redakce DSL neotiskla), nebo spíše karikaturu velitele městské policie, kterak se notně podroušený vrací z baru Ve Stoce. Na to reagoval další, doposud pospávající zástupce lidu, který vyjádřil překvapení nad tím, že malůvka je pokládána za karikaturu..

Z trapné situace vypomohl všem přítomným starosta, který si snadno spočítal, že při větších plochách pro sprejery by mohlo dojít i na opozici, a nechal radu odhlasovat, že se naději národa vyjde vstříc. Urbanista si začal okamžitě dělat prvotní náčrty plánů dvoumetrové betonové zdi pro graffity. Za nejvhodnější řešení pokládal vést ji napříč celým katastrem města, a neprodyšně tak oddělit zbohatlickou vilovou čtvrť, kde bydlel, od zbylé zástavby. Plány na klidné stáří mu překazil předseda komise pro menšiny, který připomněl neblahý případ z Matiční. Nejen tamní obyvatelé, ale dokonce ani ombudsman přínos zdi pro umělecký rozvoj mládeže tenkrát naprosto nedocenili.

Když se zápis ze schůze objevil v místním zpravodaji, upřímně mě rozhořčil. Chceme-li podpořit mládež, měli bychom jít s dobou, říkal jsem si. Žijeme v době vesmírné turistiky, a přitom čekáme, že naše děti budou primitivně stříkat sprejem na zeď? Vždyť za pár let by takové zaostalosti nikdo ani neuvěřil! Proč tedy nebýt pionýry nové éry graffiti?!

Jakožto společensky angažovaný občan jsem proto radnici okamžitě zaslal svůj návrh na řešení celé situace. Po celém městě rozestavme velkoplošné dotekové obrazovky, interaktivní tabule a podobné výdobytky techniky. Software bude ovšem třeba omezit pouze na microsoftí Malování, v němž se navíc potlačí dostupnost všech nástrojů kromě „spreje“. Proškolení mladých vandalů v ovládání jakékoli složitější aplikace jsem realisticky vyhodnotil jako časově i finančně mimořádně nákladný podnik.

Za hlavní výhody navrhovaného řešení jsem pak označoval snadné zalogování jednotlivých sprejerů pod přiděleným jménem a heslem a dále možnost všechna díla v podstatě neomezeně archivovat a při využití vhodného prezentačního programu je ve vymezeném čase v pětiminutových intervalech promítat. K dispozici by přirozeně byla i elektronická tužka, aby mohly znepřátelené gangy výtvory svých konkurentů ničit on-line. Dobrodiní by tato technologie znamenala i pro starší občany a vůbec lidi se zrakovými problémy, kteří by si podle osobní potřeby mohli měnit rozlišení.

Z plošné elektronizace jsem připouštěl jedinou výjimku, totiž vísku Brázdov, která byla nedávno správně připojena k našemu městu. Nemá od té doby nejen vodovod, elektřinu, prodejnu, školu, poštu, kostel a hřbitov, ale už ani obecní úřad. I tady se sice s graffiti potýkají, celý fenomén ovšem zatím prochází spíše ranými stádii. Zuřící válka tamních gangů, z nichž jeden používá vodovky a tempery, zatímco druhý řádí na fasádě kravína voskovkami a křídou, by se samozřejmě neměla podceňovat. Je to nade vší pochybnost cenný krok směrem k nezávislému umění. Současně by ale bylo chybou uměle vývoj ogarů urychlovat.

Jakkoli byla tahle myšlenka progresivní a několik vlivných lidí ve městě se mi po čtvrtém pivě přiznalo, že oni osobně ji naprosto podporují, zastupitelstvo se jí odmítlo zabývat. Při zaostalosti našich radních se tomu v podstatě nedivím, přesto mě to trošku mrzí. Alespoň jednou jsme se mohli v oblastí technologií skutečně proslavit. A obávám se, že poslední krok radnice v této kauze, totiž natření brázdovského kravína speciálním lakem, na kterém nedrží tempera, voskovka ani tuš, nás do televizních novin nedostane.

20. 1. 2007

Autor: Petr Kukal

Sdílejte

Přečtěte si také

 

Technika s lidskou povahou

O prázdninách převážím notebook mezi domovem a návštěvami s dětmi u babiček a dědů. Pokaždé, když jej pak zapojuji...

 

Furt něco mažu

Používám dvě e-mailové adresy. Jednu soukromou, jednu pracovní, vlastně firemní. Na soukromou mi chodí hromady...

 

5 zajímavých pivních webů

O prázdninách, v parném létě, přijde dobré pivečko vhod. Měl jsem štěstí i na nová piva jako Rampušák, a chtěl jsem...

Nejčtenější články

DSL internet nabídne rychlost připojení až 250 Mb/s

 

Společnost Česká telekomunikační infrastruktura (CETIN) zavádí technologii VDSL3, díky které nabídne v květnu vyšší...

Proč se na pořádný fotbal nepodíváte ani na ČT?

 

Britskou Premier League, Sky Bet Championship a španělskou ligu mohou čeští diváci sledovat pouze na Nové Digi TV a...

Rychlosti Wi-Fi internetu na DSL.cz v říjnu 2016

 

I v desátém měsíci roku 2016 jsme pro vás připravili zajímavé statistiky zaměřené na Wi-Fi providery. Z našeho...