Úvod > Články > Carrier IP Stream

Carrier IP Stream

Změny ve velkoobchodních nabídkách společnosti Telefónica O2 Czech Republic přináší nejen zrychlení u ADSL, ale také zcela novou a nově koncipovanou velkoobchodní služby Carrier IP Stream. Jakým způsobem tato služba řeší objemové limity a jak se staví k problematice agregace? A jaké jsou první reakce alternativních operátorů?

Společnost Telefónica O2 Czech Republic zveřejnila minulý týden hned dvě nové velkoobchodní nabídky, s platností od 1.4.2007. Jedna z nich je aktualizovanou verzí již dříve existující nabídky velkoobchodních služeb s názvem Carrier Broadband, zatímco druhá přináší zbrusu novou velkoobchodní službu Carrier IP Stream. Společné je pro ně to, že poprvé nabízí (na velkoobchodní úrovni) také technologii ADSL2+. S tím pak souvisí i zvýšení rychlosti přípojek, nabízených na velkoobchodní bázi společností TO2 CR, které se pohybuje od dvojnásobku po čtyřnásobek.

Dosavadní minimum představovala rychlost 512/128 kbit/s, zatímco nové minimum už bude 2048/128 kbit/s. Na downstreamu, neboli směrem ze sítě k uživateli, tedy je o čtyřnásobné zrychlení. Bohužel v opačném směru (na tzv. upstreamu) zůstává rychlost stále stejná, až na jednu výjimku – což nepotěší ty, kteří také něco častěji odesílají, místo aby jen stahovali. Naopak nejvyšší nabízená rychlost se (díky ADSL2+) posunula na dvojnásobek, z dosavadních 4096/512 kbit/s na 8192/512 kbit/s. Tedy opět se zachováním původní rychlosti na upstreamu. Vše ukazuje následující tabulka:

 

Rychlost dříve (jen Carrier Broadband)

Od 1.4.2007

Technologie (od 1.4.2007)

512/128 kbit/s

2048/128 kbit/

ADSL i ADSL2+

768/128 kbit/s

3072/128 Kbit/s

ADSL i ADSL2+

2048/256 kbit/s

4096/256 kbit/s

ADSL i ADSL2+

3072/256 kbit/s

6144/384 kbit/s

jen  ADSL2+

4096/512 kbit/s

8192/512 kbit/s

jen ADSL2+

Tabulka 1: Rychlosti velkoobchodních služeb Carrier Broadband a Carrier IP Stream

 

Na tyto ohlášené změny na velkoobchodní úrovni promptně navázala i první oznámení změn na úrovni maloobchodní, u služeb určených pro koncové uživatele. Sama Telefónica O2 Czech Republic ještě v pondělí 5.3. přispěchala s oznámením, že uvedené změny na velkoobchodní úrovni promítne i do své maloobchodní nabídky (s vynecháním rychlosti 768/128 kbit/s, zvýšené na 3072/128 Kbit/s, kterou TO2 CR ve své maloobchodní nabídce vůbec nemá). A s dodatkem, že

„Pro své koncové zákazníky zveřejníme detaily o navýšení rychlostí v průběhu měsíce března .."

Podobně zareagovala i o den později (v úterý 6.3.2007) i GTS Novera, když v „dopředné“ tiskové zprávě také oznámila zvýšení rychlostí, kopírující oznámené změny na velkoobchodní úrovní. A také s dodatkem, že podrobnosti zveřejní v průběhu března:

Celonárodní telekomunikační operátor GTS Novera od 1. dubna razantně zvýší rychlost připojení prostřednictvím technologie ADSL, a to až na 8 Mbit/s. Nejnižší rychlost pro stahování dat bude 2 Mbit/s. Navýšení rychlostí se bude týkat nových a postupně i stávajících zákazníků. Detailní nabídka bude zveřejněna do konce března.

Současně s tím GTS Novera přislíbila spustit v brzké době i své ADSL2+, byť ho explicitně nezmínila. Ovšem z kontextu (ze zmínky  maximální rychlosti na downstreamu) je zřejmé, že půjde právě o tuto technologii:

Další výrazné zrychlení je plánováno v průběhu nejbližších měsíců, kdy společnost spustí technologii, která zákazníkům připojeným do její infrastruktury umožní stahovat data o rychlosti blížící se úrovni 24 Mbit/s.

Dovolím si předpokládat, že stejným způsobem zareagují na aktualizovanou velkoobchodní nabídku služby Carrier Broadband všichni alternativní operátoři, kteří ji už dnes využívají k poskytování „přeprodávného“ ADSL. Tedy že zvýší rychlosti svých přípojek tak, jak je aktualizované velkoobchodní nabídka upravila. Ostatně, jinou možnost ani nemají.

Ale jak tomu bude s druhou velkoobchodní nabídkou, která je úplně nová a na náš trh přináší novou a také nově koncipovanou velkoobchodní službu Carrier IP Stream? První reakce alternativních operátorů, které se mi podařilo získat, naznačují že budou potřebovat více času k jejímu „vstřebání“, a také bližší vysvětlení některých nepříliš jasných pasáží nové nabídky. Takže zde si budeme muset počkat o něco déle, než  se dozvíme zda „do toho“ alternativci vůbec půjdou, a také co z toho vlastně vzejde.

Co je ale na nové velkoobchodní službě Carrier IP Stream tak nového, převratného a potenciálně nejasného, že alternativci potřebují delší čas a další informace na její vyhodnocení?

Regulátor požaduje změny

Začněme nejprve tím, proč vůbec nějaká nová velkoobchodní nabídka vlastně vznikla. Vynutil si ji regulátor, v rámci nápravných opatření po provedení analýzy relevantního trhu č. 12 (s velkoobchodním broadbandem), kde zjistil že tento trh není dostatečně konkurenční a působí na něm subjekt s významnou tržní silou (kterým je právě Telefónica O2 Czech Republic). A tak regulátor určil tzv. nápravná opatření (anglicky: remedies), svým rozhodnutím REM/12/10.2006-69.

V rámci nápravných opatření si nevyžádal ani cenovou regulaci, ani zavedení tzv. bitstreamu. Přikázal ale zveřejnění takové velkoobchodní nabídky, která by vytvořila alternativním operátorům větší prostor pro odlišení jejich služeb. Konkrétně aby:

·        zavedla souhrnné objemové limity („na operátora“), místo dosavadních individuálních („na zákazníka“)

·        umožnila alternativním operátorům „dynamicky řídit agregaci v rámci jím poskytovaných služeb“,

·        umožnila alternativním operátorům získat garance v podobě smluv SLA (Service Level Agreement).

No a nynější nová velkoobchodní nabídka, na službu Carrier IP Stream, je právě reakcí na tento požadavek regulátora.

Způsob splnění posledního požadavku, na garanci kvality služeb, je poměrně přímočarý a snad nepotřebuje podrobnější vysvětlení. Je realizován nabídkou služby „Zvýšená servisní podpora“, která už byla dostupná (od prosince loňského roku) i pro dosavadní služby Carrier Broadband. Nabízí dvě úrovně zvýšené servisní podpory, a to:

·        NBD18 (Next Business Day, 18), kdy porucha bude odstraněna následující pracovní den po jejím nahlášení, do 18 hodin tohoto dne

·        NBD12 (Next Business Day, 12), obdobně ale do 12 hodin tohoto dne.

To vše za příplatek 299 Kč měsíčně na jednu přípojku, resp. 499 Kč měsíčně.

Souhrnné objemové limity

Pojďme nyní ke zbývajícím dvěma požadavkům regulátora, jejichž naplnění už bylo složitější, a zřejmě právě ono je důvodem, proč alternativci dosud nemají ve věci jasno a potřebují čas a další upřesnění.

Dosud, resp. ještě u velkoobchodní služby Carrier Broadband, funguje vše tak, že objemové limity jsou individuální, vztažené ke každé jednotlivé přípojce, a také tak jsou vyhodnocovány a placeny. Takže když devět zákazníků téhož alternativce nevyčerpá svůj limit, a desátý naopak přečerpá, musí alternativní operátor na velkoobchodní úrovni za nadlimitní data svého desátého zákazníka zaplatit. To, že ostatních devět limity nedočerpalo, zde nehraje roli, resp. jde k dobru poskytovatele velkoobchodní služby (tj. TO2 CR).

Myšlenka souhrnných limitů by toto měla obrátit: rozhodoval by součet objemů dat, přenesených všemi deseti uživateli (v daném případě), a teprve tento součet datových toků by se posuzoval oproti jednomu společnému limitu, který je stanoven pro alternativního operátora jako takového. Pokud by souhrnný datový tok (od všech zákazníků daného alternativního operátora) překročil souhrnný limit, platil by alternativní operátor za nadlimitní data.

Možnosti, jak přistoupit k implementaci právě naznačených souhrnných limitů, vztažených k alternativním operátorům jako takovým, mne napadají dvě:

·        stanovit pro každého koncového zákazníka individuální limit, a souhrnný limit určit jako prostý aritmetický součet individuálních limitů.

·        nestanovovat  žádné individuální limity „na zákazníka“, ale až konkrétní souhrnný limit na alternativního operátora.

Obě tyto varianty mají své výhody i nevýhody: první je asi lépe škálovatelná, zatímco druhá dává větší volnost alternativnímu operátorovi: ten si nasmlouvá a zaplatí určitý objemový limit (resp. přenosovou kapacitu), a je pak jen na něm, jak vše rozdělí mezi své zákazníky.

Nová velkoobchodní nabídka, resp. nová velkoobchodní služba Carrier IP Stream, zvolila první variantu. Stále zavádí individuální objemové limity, vztažené na jednotlivé zákazníky. Dokonce identické s limity, které platí u dosavadní služby Carrier Broadband. Jen jim už neříká „limity“, resp. „objemové limity“, ale „Základní množství nezpoplatněných přenesených dat pro Přístup“. Viz následující tabulka:

Varianta Přístupu Carrier IP DSL CA 

Základní množství nezpoplatněných přenesených dat pro Přístup

2048/128 kbit/

4 GB / měsíc

3072/128 Kbit/s

6 GB / měsíc

4096/256 kbit/s

15 GB / měsíc

6144/384 kbit/s

25 GB / měsíc

8192/512 kbit/s

35 GB / měsíc

Vedle toho definuje tzv. souhrnný objemový limit, který by měl být prostým součtem těchto „základních množství“. Jeho definice však stále pracuje s pojmem „limit“:

Souhrnný datový limit je stanoven jako matematický součet všech příslušných jednotlivých limitů poskytovaných Přístupů Poskytovatele v daném kalendářním měsíci. Tento součet limitů všech příslušných Přístupů tvoří základ pro určení objemu nadlimitně přenesených dat Poskytovatele.

I tak by ale z této formulace mělo vyplývat, že nadlimitní data představuje až ta část celkového datového toku, která překročí součet individuálních limitů, alias souhrnný datový limit.  To by bylo plně v souladu s předchozí představou souhrnných limitů. Jenže s takovouto interpretací mi poněkud neladí jiná pasáž, která je nadepsána „Účel Souhrnného datového limitu“, a která říká že

Pro každý jednotlivý Přístup Carrier IP DSL CA je stanoveno níže uvedené základní množství nezpoplatněných přenesených dat. Pravidlo Souhrnného datového limitu určuje způsob zpoplatnění přenesených dat Účastníků nezahrnutých v těchto limitech součtem těchto dat pro všechny Přístupy Poskytovatele ….

Této formulaci bych zase rozuměl tak, že rozhodující jsou jednotlivá „přečerpání individuální limitů“ („přenesená data Účastníků nezahrnutá v těchto limitech“), která se sečtou („součtem pro všechny Přístupy Poskytovatele“) a pak se společně zpoplatní. To by zase odpovídalo původnímu modelu, kdy jsou zpoplatněna všechna individuální překročení individuálních limitů. Ale možná jde jen o nešikovnou formulaci, a autor chtěl napsat spíše něco jako:

Pravidlo Souhrnného datového limitu určuje způsob zpoplatnění součtu přenesených dat Účastníků pro všechny Přístupy Poskytovatele, nezahrnutého do Souhrnného datového limitu ….

Dynamické řízení agregace

Nová velkoobchodní služba Carrier  IP Stream má dvě nové (a povinné) dílčí služby, nazvané Carrier IP DSL CA a Carrier IP VPN, a jednu staronovou dílčí službu (Carrier IP Access). S využitím dosavadní terminologie je lze vymezit tak, že:

·        Carrier IP DSL CA je individuální část přípojky, od koncového uživatele (zákazníka), přes DSLAM až po agregační bod (BRAS). Na této části přípojky jsou definovány výše zmiňované individuální limity („Základní množství nezpoplatněných přenesených dat pro Přístup“). Tato část přípojky je plně vyhrazená pro příslušného uživatele (zákazníka), a není tedy  nijak agregována.

·        Carrier IP VPN je „kolektivní částí“, sloužící přenosu dat z více přípojek současně a vedoucí mezi hlavním agregačním bodem (BRAS) a rozhraním mezi sítí TO2 CR a AO. Má charakter sítě VPN (virtuální privátní sítě), resp. samostatných virtuálních privátní cest, z nichž každá „svádí“ určitý datový tok z konkrétního agregačního bodu do jednoho společného „předávacího“ bodu, kde si vše přebírá alternativní operátor.  Vzhledem k tomu, že těmito virtuálními cestami prochází data příslušející více individuálním přípojkám, musí zde být příslušné toky nutně nějak sloučeny (agregovány).

·        Carrier IP Access slouží k předávání provozu mezi sítí TO2 CR a sítí AO, na jejich rozhraní.

Nová terminologie, zavedená novou velkoobchodní nabídkou, však už nehovoří o agregaci a agregačních bodech. Místo nich hovoří o „oblastních sdružujících bodech“ (v tom smyslu, že se v nich sdružují individuální části přípojek, realizované v rámci služby Carrier IP DSL CA). Takovýchto bodů, odpovídajících  dosavadním agregačním bodům, je po celé ČR více, v různých lokalitách.

 

Obr:: Představa realizace služby Carrier IP Stream

 

Virtuální privátní cesty, které se z jednotlivých oblastních sdružujících bodů sbíhají v jedné centrální lokalitě (s tzv. hraničním směrovačem, kde si provoz přebírá alternativní operátor, skrze služby Carrier IP Access), mají charakter přenosových cest s vyhrazenou přenosovou kapacitou. Díky tomu provoz  v jedné virtuální privátní cestě neovlivňuje provoz v jiné virtuální privátní cestě, a to ani takové, která vede ze stejného oblastního sdružujícího bodu.

Alternativní operátor přitom sám rozhoduje o kapacitním dimenzování každé takovéto virtuální privátní cesty, čímž fakticky rozhoduje o tom, jak v ní budou jednotlivé dílčí toky „sdruženy“ (podle tradiční terminologie: agregovány).

Důležité ale je, že to není tak, že by si alternativní operátor objednal mezi zvoleným oblastním sdružujícím bodem a hraničním směrovačem virtuální privátní cestu o takové kapacitě, jakou uzná za vhodné (a jakou ekonomicky „unese“), a zcela sám pak rozhodoval o tom, jak do ní sdruží jednotlivé datové toku. Pokud by tomu tak bylo, pak by skutečně platilo, že agregaci si alternativní operátor volí sám, byť jen v rámci daného „oblastního sdružujícího bodu“.

Ve skutečnosti má alternativní operátor v rámci služby Carrier IP Stream k dispozici pouze 17 předdefinovaných variant (kategorií) takovýchto cest, s kapacitou závislou na počtu přípojek a vynásobenou pevně nastavenou „řídící hodnotou koeficientu varianty predikované Kategorie dané Virtuální privátní cesty“ (v tradiční terminologii: s pevně danou agregací).  Příslušné hodnoty tohoto koeficientu, který je vlastně převrácenou hodnotou agregačního poměru, se pohybují od 0,5 do 0,1 (což odpovídá poměru od 20:1 do 100:1), a to v 17 krocích.

Pokud chce alternativní operátor sám nějak ovlivnit skutečnou míru agregace (dokonce dynamicky, jak znělo zadání regulátora), může tak činit tím, že si vybere jinou ze 17 předdefinovaných „kategorií“. To může činit častěji a průběžně, a stejně tak si může ze stejného „oblastního sdružujícího bodu“ nechat zřídit více takovýchto cest, s různou kategorií (fakticky: agregací). Jenže vždy jen ve vztahu ke konkrétnímu oblastnímu sdružujícímu bodu (dříve: agregačnímu bodu) a pro zákazníky, připojené přes tento bod, a nikoli jednotně pro všechny své zákazníky.

Pokud by alternativní operátor chtěl dosáhnout nějaké jiné agregace, než jaké jsou v rámci služby Carrier IP VPN předdefinovány (ve formě variant, resp. kategorií) – nejspíše nižší agregace, například 10:1 či 5:1 – může toho dosáhnout snad jen obdobným trikem, jaký již delší dobu používá společnost Český bezdrát (a popisuje zde). I nové virtuální privátní cesty v rámci služby Carrier IP VPN totiž vykazují stejnou nelinearitu jako původní agregační mechanismy, a lineárními se stávají až po dosažení počtu 200  uživatelů, resp. přípojek. Celý trik pak spočívá v udržení počtu uživatelů dostatečně pod touto hranicí, aby faktická agregace díky nelinearitě vycházela příznivěji.

Koncové zákazníky však ani tak nezajímá míra agregace, jako spíše skutečně dosahovaná (efektivní) přenosová rychlost. To jsou dvě různé věci. Ideální stav je pochopitelně takový, kdy zvolená míra agregace nijak výrazněji nesnižuje skutečně dosahovanou přenosovou rychlost, díky tomu že zákazníci své přípojky zatěžují pouze v takové míře, která zvolené agregaci odpovídá. Ovšem přinutit k tomu zákazníky, kteří mají tendenci se chovat jinak, není jednoduché. V praxi k tomu slouží pravidla FUP (Fair Use Policy), pro jejichž vymáhání nabízí služba Carrier IP Stream dvě prioritní fronty v rámci oblastního sdružujícího bodu (dříve: agregačního bodu), mezi směrovači PTA a PE, viz výše uvedený obrázek. Fronta s vyšší prioritou má úplnou přednost před frontou s prioritou nižší, ve které se data přenášejí jen tehdy, pokud je fronta s vyšší prioritou momentálně prázdná.

Přeřazením z prioritní fronty do fronty s nižší prioritou pak může alternativní operátor, v rámci své FUP, zpomalit přenosy těch zákazníků, kteří překročili jím stanovené objemové limity. Nezpomalí je ovšem na konkrétní nižší rychlost, jako to dělá u svých služeb TO2 CR, ale na takovou rychlost, jaká  je dána momentálním vytížením sítě (a může se pohybovat od původní rychlosti až po skutečnou nulu).

Jak vše hodnotí alternativní operátoři?

Jak už jsem psal v úvodu, alternativní operátoři zatím moc nespěchají s hodnocením nové velkoobchodní nabídky. Možná i proto, že ji mají sami v ruce jen velmi krátce, teprve ji studují a zjišťují, jaké informace jim ještě chybí. Naznačuje to i jedna z mála reakcí,kterou se mi podařilo získat, od společnosti GTS Novera. Ta mj. upozorňuje na absenci podrobnějších informací o migraci stávajících zákazníků u služby Carrier Broadband:

Nová velkoobchodní nabídka (RAO) vychází ze současné velkoobchodní nabídky a v principu ji pouze aktualizuje. Vyjma vyšších rychlostí není nabídka v ničem nová. Z pohledu migrací stávajících zákazníků  nedává nová nabídka RAO žádné informace (Údajně je připravován nějaký dokument, který popisuje migrace stávajících zákazníků, ale v tuto chvíli nemáme v ruce naprosto nic).

Nová velkoobchodní nabídka (Carrier IP Stream) přináší do velkoobchodního ADSL nový rozměr. Operátor může nastavovat svoji vlastní agregaci, ale opět je omezen přednastavením kategorií od TO2. Kategorií je 17, přičemž nejnižší kategorie představuje agregaci „pouze“ 1:20. Další nevýhodou je skutečnost, že agregace je uplatňována na agregační oblasti a nikoliv na operátora. Přínosem této nabídky oproti nabídce nového RAO je to, ze datový limit je počítán na poskytovatele, nikoliv na přípojku zákazníka. Nabídka Carrier IP Stream nabízí taktéž vyšší kapacity.

Tiscali se vyjádřilo podobně, byť jen k aktualizované nabídce služby Carrier Broadband:

Velkoobchodní nabídku , kterou Telefónica O2 ČR k 1.4.2007 upravuje navyšování rychlostí vysokorychlostního přístupu k internetu prostřednictvím technologie ADSL, byla poskytnuta alternativním operátorům teprve před několika málo dny. TISCALI, ve své klasické roli alternativního operátora, tuto nabídku v podstatě bude muset akceptovat.

TISCALI samozřejmě zvažuje navýšení rychlostí ADSL služeb podle výše zmíněné velkoobchodní nabídky. Budeme se snažit zachovat koncové ceny pro naše zákazníky tak, aby měla nová nabídka pozitivní dopad na všechny nové i stávající zákazníky. Modelovým případem pro nás bude zákazník, který při současné rychlosti 512/128 kb/s, jemuž bude posléze navýšena služba na rychlost 2048/128 kb/s, zaplatí však původní poplatek za využívání služby ADSL (tedy 512/128 kb/s).

Zajímavá odpověď mi přišla také od Českého bezdrátu, který prý hodlá i nadále používat své řešení, využívající nelinearity agregačních mechanismů v síti TO2 CR (viz výše), a na své straně technologii NetEnforcer AC-802 od izraelské společnosti ALLOT. Díky tomu dokáže nabízet ADSL s agregací i 15:1, 8:1 či 4:1, na které nepamatuje ani nová služba Carrier IP Stream.

7. 3. 2007

Autor: Jiří Peterka

Témata

rychlost internetu

Sdílejte

Přečtěte si také

 

Víme, kde v říjnu T-Mobile rozšířil LTE síť!

Operátor T-Mobile stále pokračuje v pokrývání nejrychlejším mobilním internetem LTE. V říjnu operátor nově pokryl...

 

Rychlosti mobilního internetu na DSL.cz v říjnu 2016

Přinášíme vám podrobnou statistiku o měření rychlosti mobilního internetu za říjen 2016. Celkově měl nejrychlejší...

 

Rychlosti Wi-Fi internetu na DSL.cz v říjnu 2016

I v desátém měsíci roku 2016 jsme pro vás připravili zajímavé statistiky zaměřené na Wi-Fi providery. Z našeho...

Nejčtenější články

Víme, kde v říjnu došlo ke zrychlení DSL připojení!

 

CETIN v posledních měsících intenzivně zrychluje DSL připojení. Přinášíme vám seznam 30 obcí, kde se v říjnu...

Proč se na pořádný fotbal nepodíváte ani na ČT?

 

Britskou Premier League, Sky Bet Championship a španělskou ligu mohou čeští diváci sledovat pouze na Nové Digi TV a...

Naměřené rychlosti internetu na DSL.cz v říjnu 2016

 

Rychlost mobilního LTE internetu byla v říjnu nejvyšší u operátora O2. V síti 3G je nejrychlejší T-Mobile. Co se...