Úvod > Články > GTS Novera její strategie pro veřejnou správu

GTS Novera její strategie pro veřejnou správu

V předvečer zahájení konference ISSS (Internet ve státní správě a samosprávě) představila společnost GTS Novera svou strategii pro veřejnou správu. Zahrnuje mj. poskytování služeb v rámci KIVS, poradenství v oblasti financování z fondů EU a budování metropolitních sítí.

V pondělí 2. 4.2007 začíná v Hradci Králové v pořadí již desátý ročník konference ISSS, která je bezesporu největší tuzemskou akcí o IT a Internetu v celé oblasti veřejné správy (tj. státní správy a samosprávy). A tak není divu, že v předvečer této konference vrcholí četné související aktivity. Letos se k nim přidaly i aktivity na poli legislativním (jako například úspěšné třetí čtení návrhu zákona "o opatřeních souvisejících se zrušením ministerstva informatiky“) a vládním (usnesení vlády o zřízení Rady vlády pro informační společnost), či kroky v oblasti praktického naplňování eGovernmentu (mj. spuštění prvních CzechPointů).

Nové Rámcové dohody na KIVS

Dalším významným krokem, který se podařilo „stihnout“ ještě před zahájením konference ISSS, byl podpis nových Rámcovým smluv na poskytování služeb v rámci Komunikační infrastruktury veřejné správy (KIVS).  Zde je asi na místě upřesnit, že původní Rámcová smlouva, kterou český stát uzavřel 23. října 2001  ještě s Českým Telecomem, končila v říjnu 2006, a mohla být prodloužena nejvýše o 8 měsíců. To se také stalo, a tak definitivní původní smlouva definitivně vyprší 23.6.2007.

Ještě předchozí vedení MI ČR přitom včas vypsalo nové tendry na poskytování služeb v rámci KIVSu, jenže ještě podle staré právní úpravy (původního zákona o zadávání veřejných zakázek). A tak vítěz, se kterým stát následně uzavřel novou Rámcovou smlouvu, mohl být v každé oblasti jen jeden (výsledky). Právě to se ale s příchodem novelizované zákona o veřejných zakázkách změnilo, a výběrové  řízení může nyní mít více vítězů, s tím že Rámcová smlouva je uzavřena se všemi.

I nová Rámcová smlouva však stále definuje jen „hlavní mantinely“, včetně maximálních cen a minimálních záruk na kvalitu, dostupnost atd. – a s tím, že pro každý jednotlivý kontrakt je tak jako tak vypisováno ještě další (dílčí) výběrové řízení. Tedy jakýsi „minitendr“, kterého se už smí účastnit jen dodavatelé s podepsanou Rámcovou smlouvou, a svým zákazníkům mohou nabízet pouze lepší podmínky, než k jakým se zavázali v Rámcových smlouvách.

To je zásadní změna oproti původní koncepci Rámcové smlouvy, která fakticky dávala monopol jednomu dodavateli, a nijak jej nenutila snižovat ceny či jinak vycházet zákazníkovi vstříc (nad rámec toho, k čemu se zavázal v rámcové smlouvě a po celou dobu její platnosti). Nyní je „vybraných dodavatelů“ více, a žádný z nich nemá své jisté. Naopak, musí pokaždé soupeřit se svými konkurenty o přízeň zákazníka v minitendrech. Navíc má ruce svázané už tím, že nemůže jít „pod“ ceny a podmínky, ke kterým se zavázel v Rámcové smlouvě.

Takže nově koncipované Rámcové smlouvy, podepisované již podle nové verze zákona o veřejných zakázkách, jsou pro operátory v roli dodavatelů spíše jakousi vstupenkou do dalšího klání. Ta jim zaručuje víceméně jen to, že do tohoto klání nebude moci vstoupit žádný další subjekt, bez takovéto vstupenky (bez podepsané Rámcové smlouvy). Tedy například žádný malý místní provider.

Další změnou, která se Rámcových smluv také týká, je jejich závaznost pro všechny subjekty státní správy (konkrétně ministerstva a jimi zřízené subjekty). Dříve bylo vše postaveno na dobrovolnosti pro subjekty z celé veřejné správy, a tak kdo nechtěl, nemusel se existující Rámcovou smlouvou řídit a využívat ji. Dnes, díky rozhodnutí vlády, navazující na novou Koncepci rozvoje KIVS, je tedy využití Rámcových smluv povinné pro celou státní správu, zatímco pro samosprávy (mj. kraje a obce) je stále dobrovolné. To proto, že ani vláda nemůže samosprávě takovéto věci nařizovat.

Kdo uspěl

Výběrové řízení na poskytování služeb pro KIVS, již podle nových (výše popsaných) pravidel, vypsalo nové vedení Ministerstva informatiky ještě v samém závěru loňského roku, a to pro dvě oblasti:

·        (pevné) hlasové služby KIVS, v ceně do 5,5 miliardy Kč (bez DPH) za 4 roky

·        datové služby KIVS, v ceně do 6 miliard Kč (bez DPH) za 4 roky

V termínu (který byl jednou prodloužen) doručily své nabídky tyto subjekty:

·        Telefónica O2 Czech Republic (pro pevné i pro datové služby)

·        GTS Novera (pro pevné i datové služby)

·        konsorcium společností ČD-Telematika, a.s. / T-Systems PragoNet, a.s. (jen pro datové služby) 

·        T-Systems PragoNet, a.s. (jen pro hlasové služby)

No a jak se dalo očekávat, i vzhledem k zájmu zadavatele vybrat více dodavatelů, uspěli všichni zájemci, a o „koláč“ v hodnotě 11,5 miliard (na 4 roky) se tedy rozdělí právě oni. Ovšem v jakém poměru, už bude na jejich vzájemném souboji o přízeň zákazníka.

Ve středu 28. 3. mohli všichni úspěšní zájemci podepsat příslušné Rámcové smlouvy. A to ještě s Ministerstvem informatiky jako zástupcem státu, byť dny tohoto resortu se již zdají být sečteny.

Sama GTS Novera se při oznamování svého podpisu vyjádřila takto:

„Podepsání rámcových smluv s více operátory představuje velký průlom v oblasti dodávání telekomunikačních služeb veřejné správě. Končí tak více jak pětileté nezdravě monopolní období, kdy stát preferoval dominantního operátora. Veřejný sektor nyní může naplno profitovat z nabídky více operátorů, protože vstup konkurence přinese pestřejších nabídku služeb za výhodnějších podmínek,“ říká Tomáš Budník, ředitel komerční divize společnosti GTS Novera.

K tomu je vhodné dodat, že v „mezikole“ (při předchozím výběrovém řízení, ještě podle „starého“ zákona o zadávání veřejných zakázek, viz výše), GTS Novera svou nabídku nepodala, a celou soutěž naopak napadla. A u ÚOHS dokonce zprvu uspěla, když ten v předběžném opatření zastavil naplňování příslušných Rámcových smluv. Definitivní verdikt ÚOHS ale dal za pravdu zadavatelům a umožnil jim pokračovat v naplňování tehdejších Rámcových smluv. A GTS Novera se proti definitivnímu rozhodnutí ÚOHS rozhodla odvolat (podat proti němu rozklad, podrobněji). Argumentem, kterým tehdy GTS Novera operovala, bylo diskriminační stanovení podmínek tendru, které prý zvýhodňovalo dosavadního poskytovatele (Český Telecom, resp. dnes TO2).

Zajímavý je dnes také další osud předchozích výběrových řízení, z července 2006  (podrobněji). Ty totiž nebyly nijak formálně zrušeny, a  příslušné Rámcové smlouvy by tak měly být stále platné. A zadavateli zřejmě dávají právo, a nikoli povinnost, něco skutečně poptat a odebrat. Navíc subjekty, které v nich vyhrály (3x Telefónica O2 Czech Republic, 1x ČD Telematika) uspěly i v nynějším novém výběrovém řízení, byť již neexkluzivním. Takže si dovolím předpokládat, že fakticky naplňovány budou nové Rámcové smlouvy, a ty předchozí zůstanou jednoduše nevyužity.

Podíl GTS Novery

Zpět ale ke GTS Novele a její včera představené strategii pro veřejnou správu. Poskytování služeb v rámci KIVS, na základě právě podepsaných Rámcových smluv, je samozřejmě významnou součástí, ne-li přímo základem této strategie.

Představitelé GTS Novery přitom včera deklarovali, že jejich firma by chtěla do roku 2010 zvýšit „tržní podíl ve veřejném sektoru“ ve výši 20% (oproti současnému podílu ve výši 11%). To nutně znamená zvýšení zejména na úkor inkumbenta (TO2 CR), který je ve veřejné správě „zaháčkován“ asi nejvíce, mj. právě díky první Rámcové smlouvě.

Nicméně ani dnes zdaleka neplatí rovnítko mezi službami pro KIVS a celým trhem pro veřejný sektor, resp. veřejnou správu. KIVS je pouze podmnožinou tohoto trhu. Například kvůli tomu, že ne všechny nakupované služby spadají pod KIVS a Rámcovou smlouvu(smlouvy), a ne všechny subjekty ze státní správy či samosprávy je využívají (díky dosavadnímu principu dobrovolnosti).

O velikosti této podmnožiny si lze udělat představu z plánovaného objemu nynějších výběrových řízení na hlasové a datové služby KIVS, ve výši 11,5 miliardy Kč na 4 roky (a to stále ještě nejde o všechny služby). Vzhledem k tomu mi odhad ve výši 2 až 3 miliard pro celý veřejný sektor (za rok), který včera zazněl při prezentaci Novery, přijde spíše skromnější než nadnesený.

Nicméně i tato čísla naznačují, jak velká část celkových ročních výnosů GTS Novery (odhadovaných, resp. plánovaných na cca  6 miliard), pochází z veřejného sektoru. Je to rozhodně méně jak polovina, a tak největší podíl nutně musí mít privátní sektor. Tedy hlavně firmy, na které se GTS Novera zaměřuje.

Fondové poradenství

Další významnou součástí strategie GTS Novery pro veřejný sektor je pomoc zákazníkům se získáváním prostředků z evropských fondů. Novera nabízí služby svého týmu specialistů:

„V současné době je zajištění těchto prostředků snadné, navíc náš celoplošný tým specialistů nabízí subjektům místní správy  pomoc při vyřizování všech potřebných formalit,“ říká Dušan Lehotský, ředitel úseku pro nekomerční sektor společnosti GTS Novera.

Sama GTS Novera přitom vychází z předpokladu, že šancí na získání peněz z fondů je dost: že pro roky 2007 až 2013 je pro ČR alokováno v unijních fondech (strukturálních fondech, fondech soudržnosti) na 31 miliard €. A další peníze jsou v 17 operačních programech (včetně dvou samostatných pro Prahu), a 7 programech přeshraniční a mezinárodní spolupráce. A podle vlastních odhadů Novery, vycházejících z dosavadních zkušeností, mají šanci na získání dokonce nadpoloviční části z těchto peněz municipality:

·        MPS (včetně podnikatelů a dorbných podniků): 13 %

·        velké podniky: 5 %

·        municipality: 53 %

·        příspěvkové organizace: 8 %

·        státem řízené organizace: 18 %

·        ostatní (NNO, rozpočtové organizace, VŠ atd.): 3 %

Metropolitní sítě

Příkladem oblasti, kde by se spolupráce GTS Novery a municipalit mohla odehrávat, jsou metropolitní (či: městské, municipální) sítě. Právě zde se GTS Novera prezentovala řadou zkušeností a referencí, v roli toho kdo metropolitní síť vybuduje, a případně i zajišťuje  její provoz – a také toho, kdo pomůže se získáním dotací.

Například ve Vsetíně, kde vloni GTS Novera vybudovala a letos zajišťuje provoz bezdrátové sítě, jejíž vybudování stálo 7,4 mil. Kč – a z toho 75 % bylo financováno dotacemi z Evropské unie, a 10 % ze státního rozpočtu. Podobně třeba v Plzni, v mikroregionu Bílovicko, v Uherském Brodě či ve Valaškém Meziříčí. Nikoli ale v Praze, kde se GTS Novera  do projektu na magistrátní bezdrátovou síť nezapojila, a naopak se připojila k protestu dalších velkých operátorů proti tomuto projektu.

Argumentem proti pražskému projektu bylo u operátorů (a to všech, nikoli jen  u Novery) to, že „veřejné peníze“ jsou použity tam, kde už existuje nabídka komerčního připojení - a navíc způsobem, který ovlivňuje soutěž operátorů (někomu dává konkurenční výhodu díky využití dotací, zatímco jiný musí podnikat jen “za své“). Pravdou je, že projekt pražského magistrátu chtěl nabízet lidem připojení  k Internetu nejprve zdarma, a pak dokonce za peníze - a tím konkurovat ostatním operátorům. Dnes už hovoří jen o přístupu ke službám veřejné správy (podrobněji).

Jenže i metropolitní síť ve Vsetíně, kterou GTS Novera uvádí jako svou hlavní referenci v oblasti metropolitních sítí (a se 75% nákladů krytých z dotací), nabízí přístup k Internetu také občanům města:

Podstatou projektu bylo vybudování páteřní internetové sítě tvořené sedmi Wi-Fi vysílači, kterou jsou nyní propojeny všechny úřady a školy ve městě. Tuto síť však ocení i koncoví uživatelé. „Za příznivých finančních podmínek se na ni mohou připojit také domácnosti,“ informoval místostarosta Lubomír Gajdušek

Tedy za peníze, viz ceník. Přitom Vsetín také určitě není místem, kde by až dosud nebyla žádná jiná nabídka přístupu k Internetu na komerční bázi.

30. 3. 2007

Autor: Jiří Peterka

Témata

telekomunikace

Sdílejte

Přečtěte si také

 

T-Mobile testuje videohovory v LTE

Po hlasových hovorech v LTE síti začal T-Mobile testovat Video over LTE. Technologie umožní kvalitní videohovory...

 

O2 vyplatí dividendu za rok 2015, 16 korun za akcii

Akcionáři schválili dividendu 16 korun na akcii před zdaněním. Celkem tak bude na dividendách za loňský rok...

 

O2 spouští novou kampaň na O2 TV

O2 přichází s novu kampaní na populární O2 TV. Novým zákazníkům chce ukázat všechny unikátní funkce své digitální...

Nejčtenější články

Proč se na pořádný fotbal nepodíváte ani na ČT?

 

Britskou Premier League, Sky Bet Championship a španělskou ligu mohou čeští diváci sledovat pouze na Nové Digi TV a...

DSL internet nabídne rychlost připojení až 250 Mb/s

 

Společnost Česká telekomunikační infrastruktura (CETIN) zavádí technologii VDSL3, díky které nabídne v květnu vyšší...

Rychlosti Wi-Fi internetu na DSL.cz v říjnu 2016

 

I v desátém měsíci roku 2016 jsme pro vás připravili zajímavé statistiky zaměřené na Wi-Fi providery. Z našeho...