Úvod > Články > Když FBI a CIA upravuje Wikipedii a média z toho blázní

Když FBI a CIA upravuje Wikipedii a média z toho blázní

Před nedávnem internetem proběhly zprávy, že americké tajné služby editují obsah internetové encyklopedie Wikipedia. Pro okurkovou sezónu zpráva jak dělaná. Páchne nejen krásnou konspirací o manipulaci informacemi tajnými službami (no nezní vám to krásně?), ale škarohlídům se dostaly další argumenty proti Wikipedii. Tak co se tedy děje?

Na počátku byl projekt mladého studenta

Za všemi senzačními zprávami stál projekt mladého amerického programátora. V zásadě jde o jednoduchou webovou aplikaci, pomocí níž lze zjistit, kdo editoval daná hesla v encyklopedii Wikipedia. Chcete-li vidět, co se editovalo z počítačů například nějakého českého ministerstva, můžete to pomocí této aplikace zjistit. Vložte jen klíčové slovo „ministerstvo“ a vyjede vám seznam upravených hesel. Vyhledávat můžete i podle IP adresy nebo z nabídky institucí. (Aplikaci si sami můžete vyzkoušet zde.) Mimochodem, s českými „senzačními“ editacemi moc nepochodíte.

Program WikiScanner vyvinul čtyřiadvacetiletý Virgil Griffith, v současnosti zaměstnanec Institutu v Santa Fe a student Caltechu (Kalifornského technického institutu). Jakmile jej umístil na webovou stránku, krátce na to byla zahlcena pod náporem vyhledávání zvědavých návštěvníků. Toť vše! Jakmile se totiž zjistilo, že hesla editoval někdo z počítačů tajných služeb, státních organizací a všemožných ministerstev, senzace byla na světě. Vždyť posuďte sami, o jak překrásný scénář jde: Mladý geniální programátor najde způsob, jak vystopovat agenty FBI. A opravdu se zjistí, že editují svobodnou encyklopedii, kterou si tvoří lidé pro sebe navzájem. A co víc, zjistí se, že byly upraveny informace o válce v Iráku, o věznici v Guantamanu nebo o íránském prezidentovi. Snad ještě šílenější a konspirací nabitý námět, než jaký se objevil ve filmovém snímku Elita (Antitrust)...

Co proběhlo médii

Jak už bylo řečeno, mimo jiné se pomocí WikiScanneru zjistilo, že CIA editovala příspěvky o válce v Iráku, kdežto co se týče FBI, jako zpráva dne byla vybrána informace, že z počítačů této tajné služby bylo editováno heslo o věznici v Guantanamu. Válka v Iráku stejně jako věznice v Guantanamu je přitom stále žhavé a ožehavé téma, které hýbe světovým zpravodajstvím.

Ale jdeme dále. CIA bylo přišito i to, že upravila profil íránského prezidenta Ahmadínežáda. A opět a zase: otázka Íránu je v současnosti taky aktuální. Vždyť se už nějakou dobu spekuluje i o americkém vojenském zásahu proti touto státu. Kromě toho se tato problematika přímo dotýká i naší české kotliny. Chystaný americký radar na našem území totiž má podle americké vlády sloužit zejména k ochraně před případným útokem mířeným z Íránu. Souběžně se zprávami o editaci Wikipedie americkými tajnými službami se vyrojily informace, že stejně tak hesla upravuje sám Vatikán.

Běžnému čtenáři tyto krátké zprávy stačí k tomu, aby nabyl dojmu, že Wikipedie trpí cenzurou ze strany „velkých zvířat“. Když se řekne Vatikán a cenzura, někoho možná hned napadne, že Vatikán upravil něco, co se týče problému homosexuality uvnitř církve nebo případů zneužívání mladých chlapců. Jsou to určitě jedny z těch problémů, se kterými se církev potýká a které zároveň nenechávají chladnými obyčejné lidi. O FBI či CIA toho bylo v rámci konspiračních teorií napsáno taky více než dost. Nadpis či perex článku že „CIA a FBI editují/cenzurují Wikipedii“ je pro někoho dostatečně výmluvný, aby si udělal vlastní obrázek, jak se věci mají, třebaže článek samotný si čtenář už nepřečte. A když se do toho ještě přimíchá Irák a Írán, věc je hotova...

Co se opravdu upravovalo

Kdo chce, může si historii editací Wikipedie z počítačů FBI nebo CIA prolistovat sám. Práce to je jistě namáhavá, ale aspoň se člověk dozví, co se opravdu dělo. Nicméně ze strany těchto tajných služeb šlo o víceméně kosmetické úpravy, třeba dodatečné poznámky o invazi amerických vojsk do Iráku (ohledně počtu obětí) nebo o smazání leteckých a satelitních snímků věznic Guantanamo (což vzhledem k otázce bezpečnosti je i pochopitelné). Tedy nic konspiračního, žádné překrucování informací nebo nějaká zásadní cenzura. A co bylo s Íránem? Tahle editace byla poněkud úsměvnějšího charakteru, protože nějaký vtipálek ze CIA přidal před odstavec o plánech prezidenta Ahmadínažáda výkřik "Wahhhhhh!“. Ale hlavně, že na světě byla žhavá zpráva o editaci profilu o hlavě Íránu ze strany CIA.

U zásahu Vatikánu to zas až taková maličkost nebyla, neboť došlo k úpravě profilu Gerryho Adamse, hlavy -irské radikální katolické strany Sinn Fein (jež bývala označována za politické křídlo teroristické organizace IRA). Konkrétně šlo o vymazání části textu, v němž se objevila pasáž s odkazem na novinové články, ve kterých se psalo, že Adamsovy otisky prstů našla policie na automobilu, který byl použit k dvojnásobné vraždě z roku 1971.

Další případy

Editací ze stran zainteresovaných organizací je mnoho. Mediálně známým příkladem je třeba profil amerického prezidenta George Bushe. Zjistilo se totiž, že z počítače agentury Reuters někdo do profilu napsal, že je masový vrah. Politické rozbroje a pře v „názvosloví“ se odrážejí třeba i v editaci zmíněného hesla o válce v Iráku: američtí republikáni totiž slovo „okupace“pozměnili za „osvobození“. „Editační války“ pak probíhají rovněž na poli obchodu ― tu a tam zaměstnanec jedné firmy pozmění text produktu firmy konkurenční. Nějaký pracovník Fordu třeba Hondu Fit přejmenoval na Hondu Loser („Honda Propadák“). Podobných případů je opravdu mnoho, na ukázky zde již ale není místo.

Povyk povyk

Když odbočíme od obecných médií, která se na těchto rádoby senzačních zprávách napásla, dostaneme se i k obecným otázkám fungování Wikipedie. Wikipedia je „free“, tj. jak „svobodná“, tak i „zdarma“. To, že je svobodná, znamená, že do ní může přispívat každý. A když se řekne každý, myslí se tím opravdu každý. Proč povyk nad editací z počítačů FBI? Na druhou stranu, kdyby FBI nebo CIA chtěly upravovat informace závažnějšího charakteru, neudělají to méně nápadně? A co „domácí“ IP adresy? Jak si někdo může být jist, že takový agent Wikipedii neupravuje z domu, kde jeho IP adresa není nijak „senzační“?

Ano, Wikipedia je i zdarma. Nedává vám žádné záruky, že uvedené informace jsou správné. Od toho jsou ostatní uživatelé, aby je upravovali ― ale zase, nikdo vám nezaručí, že provedená úprava bude mít pravdivý charakter. Tato internetová encyklopedie má hodně příznivců, ale i hodně odpůrců. Dá se ale podobný „free“ projekt udržet v rámci objektivity a odbornosti? Nikdo totiž nemůže vědět, zda jste objektivní, když píšete nějaké heslo. Někdo vás může opravit, ale co on? Pokud jde o méně známá hesla, hesla více odborná, kdo opraví je? Wikipedia také mnohokráte posloužila i jako nástroj pomsty ― někoho nemáte rádi, napíšete o něm vcelku lživý příspěvek. Už se ozvaly i hlasy z řad některých wikipedistů a blogerů― v souvislosti s případy editací ze strany FBI/CIA ―, aby Wikipedie nebyla „příliš otevřená“, aby došlo k úpravě pravidel. Ovšem tím by vlastně celý projekt zanikl. Když se to vezme kolem a kolem, není stejně onen povyk kolem ní zbytečný? Wikipeide má možná až příliš uměle vyvolanou důležitost, za což sama vlastně ani nemůže. Každý kdo chce informace, musí čerpat z více zdrojů ― proto by Wikipedii neměla přeceňovat ani média a ani samé uživatelé. Pak se možná vyhneme podobným rádoby senzačním zprávám o tom, jak tajné služby překrucují informace a nastolují cenzuru.

12. 9. 2007

Autor: Oldřich Klimánek

Sdílejte

Přečtěte si také

 

Mapy.cz představují novinku

Seznam.cz přišel s novinkou pro turisty. Společnost přidala novou funkci do portálu Mapy.cz. Jedná se o možnost...

 

Windows 9: nač ten spěch?

Stále více hlasů ze zasvěcených kruhů mluví o tom, že Microsoft hodlá v srpnu představit svůj nejnovější operační...

 

Google nakupuje analytické nástroje: po Emu získal také JetPac

Google se ve svých akvizicích zaměřuje na firmy, které pracují s umělou inteligencí a pokročilou analýzou dat...

Nejčtenější články

Proč se na pořádný fotbal nepodíváte ani na ČT?

 

Britskou Premier League, Sky Bet Championship a španělskou ligu mohou čeští diváci sledovat pouze na Nové Digi TV a...

DSL internet nabídne rychlost připojení až 250 Mb/s

 

Společnost Česká telekomunikační infrastruktura (CETIN) zavádí technologii VDSL3, díky které nabídne v květnu vyšší...

Rychlosti Wi-Fi internetu na DSL.cz v říjnu 2016

 

I v desátém měsíci roku 2016 jsme pro vás připravili zajímavé statistiky zaměřené na Wi-Fi providery. Z našeho...