Úvod > Články > Umění na internetu

Umění na internetu

Zdá se, že s rozvojem nových, moderních, informačních technologií přichází také zásadní impuls pro uměleckou tvorbu. Z lidí se stávají filmaři na YouTube, amatérští spisovatelé, novináři, básnící, blogeři, fotografové a další "umělci".

Otázkou však je, zda to, že jsou schopni něco publikovat (což je díky internetu mimořádně snadné a rychlé), lze již nazývat uměním či nikoli. Zdá se totiž být čím dál těžší se v záplavě různě kvalitních produktů vyznat.

Poezie, próza a ti další

Díky snadné publikaci a otevřeným publikačním serverům již nemusí (nejen mladí a zamilovaní) lidé psát své básně do šuplíku. Existuje totiž nemalé množství serverů pro spisovatele amatéry. Nezáleží přitom ani na literárním žánru, formě či stylu, který vyznáváte, dokonce ani na kvalitě vašeho písemného projevu. Jsou otevřené pro každého, což s sebou nese celou řadu pozitiv i negativ - to, že může publikovat opravdu každý, poučit se z kritiky a umělecky vyzrát, je jistě pozitivní, stejně jako tvůrčí svoboda umělce a pro mnohé potřeba anonymity. Na druhou stranu je lidí bez talentu či jen s podprůměrnými jazykovými schopnostmi skutečně hodně a hledat kvalitní díla znamená hledat jehlu v kupce sena. Má zkušenost je dokonce taková, že pokud na sebe umělec neupozorní jinou formou (například fyzickým kontaktem se čtenářem, básní v lidových novinách apod.), je ho najít opravdu téměř nemožné. Pojďme si tedy představit alespoň tři nejznámější servery pro amatérské básníky a povídkáře a další spisovatele.

Písmák

Uvítání na tomto serveru je poměrně výstižné pro celou atmosféru v literárním světě, kde nehrají roli ani peníze, ani sláva, ale jen cit a víra v umění: "Milý autore, milý čtenáři,

buď vítán na stránkách literárního serveru podporujícího amatérské umění. Je-li ti literární svět blízký, doufáme, že najdeš chuť i motivaci coby čtenář, začínající autor či autor zavedený a zkušený sdílet své názory či tvorbu s ostatními návštěvníky našeho serveru. " Projekt existuje již od roku 1997, postupně nad ním převzala záštitu Literární akademie Josefa Škvoreckého, dnes stojí včele serveru Roman Plojhar. Nutno říci, že poslední dobou má server ale problémy s rychlostí.

Vše je laděno do modré barvy a naleznete zde vše, co byste od literárního serveru mohli očekávat - kromě možnosti číst cizí díla a publikovat svá je k dispozici také tvorba celých sbírek, členství či nepřátelství k literárním klubům, srazy autorů, tvorba seznamu oblíbených spisovatelů a mnoho dalšího. Ovládací menu nepatří mezi nejpřehlednější, ale na jeho používání si lze zvyknout.

K plnohodnotné práci je nutná registrace, ve které si zvolíte umělecké jméno, vlastní jméno, pohlaví, zadáte oblíbené autory, datum a místo narození, povolání a vztah k literatuře. Pak vám již nic nebrání  začít tvořit. Každé dílo by mělo, kromě názvu, být zařazeno do žánrové kategorie (výběr je opravdu široký - od aforismů po literární teorii), dále prolog, tedy jakési uvedení obsahu, a vlastní text. Editor textů nabízí poměrně pokročilé možnosti editace textu (pokud ovšem vaším oblíbeným útvarem nejsou kaligramy). Dále je možno také zvolit to, zda stojíte o kritiku či nikoli a jestli chcete dílo publikovat nebo uložit jako koncept.

Pokud jsme se již zmínili o kritice, je nutno říci, že je suverénně nejkvalitnější a velice pohotová. Pokud tedy chcete růst, pak je tento server ten pravý, ale musíte počítat s tím, že pokud je to bída, tak vám to mnozí kritici dají silně znát. Nové kritiky se vám také vypisují hned po přihlášení, což je velice příjemné, obzvláště pokud máte uloženo několik desítek či stovek děl. Uživatelé také mohou užívat soukromé interní pošty a celý server je laděn mírně komunitně, což může někdo hodnotit jako pozitivum a druhý neocenit. Jak jsme již naznačili, naleznete zde také srazy jak jednotlivých literárních skupin, tak všech publikujících na Písmáku, k dispozici je také fotogalerie. Ale využívání těchto komunitních služeb záleží na vás.

Jestliže máme shrnout celou analýzu tohoto literárního serveru, bude hledat kdekoli v Česku konkurenci jen velice obtížně, pokud ovšem není vaší krevní skupinou, nevyhovuje vám systém menu či máte rádi fotografie, které byste rádi ke svým dílkům připojili, tak možná existuje alternativa.

Epika

Originální grafický malovaný design rámuje prostor pro tvorbu 1636 autorů, kteří se na tomto serveru věnují nejen epické, ale také lyrické tvorbě. Během registrace zadáte jméno, bydliště, osobní internetovou stránku e-mail, heslo, zaměstnání, pohlaví a spoustu dalších povětšinou nepovinných údajů (vložit můžete například i svou fotografii). Orientace na serveru je poměrně krkolomná, jsme zde již asi po dvacáté a stále mi trvá několik minut, než najdu možnost vložení nového příspěvku. Máte zde možnost zvolit téma a kategorii díla, dále samozřejmě název a tvořit samostatné dílo. Editor textu však není bohužel nic moc, neboť v podstatě neumožňuje žádné formátování textů (což se dá částečně vykompenzovat zformátováním v nějakém jiném textovém procesoru). Zajímavou možností je volba věnování, možnost vložit ilustrační obrázek či mp3 soubor. Právě díky těmto možnostem má Epika možnost nabídnout něco víc než výše uvedený Písmák.

Jedinečný je také systém bodů a kreditů, které dostáváte v případě kladné kritiky, nebo aktivní činnosti na serveru. Za ně si potom můžete koupit lobbing. Celý systém je velice rafinovaný a možná zbytečně složitý,  neboť pochybuji, že  umělec nemá nic lepšího na práci než číst dva dny cizí díla a psát k nim kritiku (která podle toho mnohdy vypadá), aby mohl provést lobbing za své dílo a někdo ho četl.

Na druhou stranu čas od času vyjde i kniha z děl místních autorů a snaha o komunitní činnost je zde celkem značná. Samozřejmostí jsou kluby, klany a další záležitosti, které si mezi sebou mohou vyměňovat názory a diskutovat o spoustě věcí. Pokud je vám navíc sympatická grafika a zvyknete si na poněkud složitý systém, pak může být epika tím pravým místem pro vás.

Fotografie

Digitální fotografie se stala fenoménem jako máloco před tím. Již téměř každý vlastní fotoaparát (ať již kompakt, zrcadlovku či ten na mobilním telefonu), a tak se naskýtá otázka co s fotografiemi, když si je nechceme nechat jen pro sebe. Pokud se chceme pochlubit světu, máme hned několik možností.

Vlastní web

Pokud vlastníte vlastní internetové stránky s Gogole page rank vyšším, než je pět, nebo má váš server desítky návštěvníků každý den, jistě to nemusí být špatná volba. Výhodou je fakt, že si na ně můžete umístit fotografie, jaké chcete, nikdo vás necenzuruje, nekontroluje, nijak neomezuje (snad jen občas velikostí diskového prostoru).

Pro tvorbu galerií pro web můžete použít některý ze spousty programů, které jsou povětšinou zdarma ke stažení a pro 95% případů jsou zcela dostatečné. Nabídka je vskutku široká – já mám v oblibě Web Album Generator (je jednoduchý, přehledný, generuje celkem rozumný HTML kód a vzhled můžete upravovat i dodatečně v CCS, nevýhodou je relativní pomalost generace alba). Další volbou může být třeba populární JAlbum (ten je česky, má široké možnosti designu alb, FTP klienta a je zřejmě špičkou ve svém oboru).

Je potřeba dát pozor na to, aby nebyly výsledné galerie příliš velké a datově náročné (k čemuž některé šablony svádějí). Další nevýhodou je fakt, že okruh čtenářů osobních stránek je omezený stejně jako počet vašich obdivovatelů. Pokud máte zájem o širší (či alespoň různorodější) publikum, musíte zvolit často jinou cestu.

Fotíte dobře?

Zajímavou možností je nechat si své fotografie oznámkovat a zkritizovat, neboť to může pomoci vašemu fotografickému růstu. Příkladem může být DIGIarena. Její největší výhodou je množství fotografií a fotografů. Můžete tedy sami hodnotit ostatní galeristy a čekat na hodnocení vašich fotografií. Pro toto vše je nutná registrace. Pak máte možnost nahrávat každé tři dny jednu fotografii pouze do rozlišení 1024 × 768 pixelů, velikosti 1 MB a musí být ve formátu jpg, .jpeg nebo .png. Na jednu registraci máte k dispozici 20 MB prostoru (což je sice hodně málo, ale nikdo vás nedrží, abyste se nemohli zaregistrovat). Pokud mohu doporučit, vkládejte pouze fotografie ostré, dbejte na to, aby nebyly přeexponované či nakřivo. To jsou nedostatky, za které se ztrácí až neekvivalentně mnoho bodů.

Pokud rádi fotíte hlavně sebe, tak by vás mohl zaujmout třeba server ukaž se, kde mimo jiné hodnotíte obličejíky spousty lidí.  Takových serverů je spousta, ale myslím, že s fotografií jako uměním či řemeslem nemají mnoho společného. Ze zahraničních pak nemůžeme nezmínit Flicker, který patří i celosvětově k nejnavštěvovanějším webům a v současné době zde naleznete asi 2,2 miliónů fotografií z celého světa i s patřičnými komentáři, bohužel však v angličtině.

Alba na síti

Pokud máte zájem své fotografie jen vystavovat na internetu a nemáte vlastní dostatečně lukrativní internetové stránky, mohou vám posloužit internetová alba. K nim může mít přístup buď jen člověk s heslem (třeba kamarád či někdo z rodiny), nebo každý uživatel. Můžeme se podívat třeba na Rajče.net. (viz. Článek na lupa.cz) Po jednoduché registraci máte k dispozici neomezený prostor, vlastní adresu profilu s alby. Fotografie nahráváte pomocí programu rajce (je zdarma ke stažení na stejnojmenném serveru). Ovládání je jednoduché, rychlé a přehledné. Po instalaci vyplníte přihlašovací údaje a už jen tvoříte alba, vkládáte fotky a popisky… Důležité je, pokud máte zájem o návštěvníky, umístění ve správné kategorii.

Jinou volbou může být Foto Album CZ, které nabízí 200 MB místa, relativně hodně návštěvníků a také dobrou práci s kategoriemi, které jsou ale ve výsledné fázi celkem nic neříkající. Nebo služba VOLNY Album. Ten nabízí 40 MB zdarma, více za příplatek a navíc zobrazuje reklamu.

Jestliže plánujete své fotografie upravovat, pak můžete kromě osvědčených foto editorů sáhnout také po on-line editorech, o kterých jsme psali nedávno.

Fotobanky

Pokud si myslíte, že jste opravdu dobří, můžete zkusit své fotografie prodávat. Asi nejvýhodnější je snažit se své snímky nabídnout co největšímu množství fotobank, jelikož tak zvyšujete šanci, že si vaše snímky někdo koupí. Většinou je potřeba prodat relativně mnoho fotografii, abyste mohli dostat peníze (alespoň za 75–100 USD). Fotky musíte vždy zbavit šumu, jinak jsou celkem k ničemu a ani je nepřijmou. Nejprestižnější je Shutterstock, můžete zde nejvíce vydělat, ale je velice obtížné se sem dostat, potřebujete skutečně kvalitní fotky (lépe možná abstraktní grafiku či vektory, alespoň pro vstup) v počtu deseti kusů. Pravda o šumu zde platí dvojnásob. Platí 0,25 USD za stáhnutí a bonusy. Další možností je Dreamstime, je o mnoho snazší registrace a ani prodej není nejhorší, dostáváte polovinu z ceny fotografie (od 0,25 výš) a samozřejmě opět bonusy. Nebo můžete vyzkoušet Fotolia či iStockphoto. Z českých třeba Fotobanku.cz. Nejznámější česká je profimedia.cz, tam ale musíte být profesionál, neboť musíte mít po ruce 100 kvalitních, komerčně využitelných fotografii. Pokud se specializujete na focení jídla, tak mohu doporučit imagefood .

Výběr je skutečně široký, a pokud máte chuť, dobrý fotoaparát (minimálně 3 MPx) a trpělivost, nic vám nebrání v podnikání. Nezapomeňte, že jde především o komerci a ne o umění!

Rozhovor s Monikou Vaňkovou

O rozhovor jsem požádal mladou brněnskou umělkyni Moniku Vaňkovou. Myslím, že odpovědi na otázky naznačují a osvětlují mnohé otázky, které nás ve vztahu internet a umění napadá.

Jak hodnotíš internet jako médium pro umění? Je impulsem pro svobodnou a snadnou tvorbu, místem realizace umělců, nebo se umění ztrácí v záplavě „pseudouměleckého balastu“? 

Myslím, že internet je právě pro svou svobodu a otevřenost místem, kde umění lze najít, ale opravdu mnohem častěji se zde setkáváme s díly ne až zase tak kvalitními. Otázkou však zůstává, co umění vlastně je, neb každým z nás je vnímáno odlišně. To je velkým pozitivem internetu, že každý si tam může najít právě to, co jemu připadá jako umělecky hodnotné a povznáší ho to. Jen je důležité, abychom nesnižovali své nároky kvůli tomu, že nemůžeme najít to pravé.

Myslíš si, že může internet nahradit výstavní síně a koncerty (narážím na některé projekty v Second live), nebo je fyzický kontakt s uměleckým dílem a umělcem nezastupitelný?

Já myslím, že na tuto otázku se nedá odpovědět jednoznačně. Já osobně bych řekla, že tento fyzický kontakt je nepostradatelný, ale velmi to záleží na každém člověku zvlášť. I když by to bylo před pár desetiletími nepředstavitelné, dnes se velmi často stává, že chatování nahrazuje běžný rozhovor,  i když se v tomto případě lidé ochuzují o velké množství informací, které by vyčetli z řeči těla či tónu hlasu druhého člověka. Přesto je to způsob velice rozšířený. Proto si myslím, že je možné, že za chvíli bude běžné místo návštěvy koncertu sledovat jeho přímý přenos přes internet. Je to jistě škoda, ale dokud budou lidé, kteří budou mít o osobní kontakt s uměním zájem, tak zde myslím stále ta možnost bude, takže záleží na nás, pro který způsob se rozhodneme a budeme ho podporovat. 

V čem vidíš přínos internetu pro umění a v čem naopak nebezpečí? 

Pro mě osobně je velký přínos množství informací a inspirace. Ať už když potřebuji zjistit informace o konkrétním výtvarném postupu, nebo hledám například, kde mohu koupit výtvarné potřeby. Často také narazím na něco, co mě inspiruje k mé vlastní tvorbě a nemusí to být jen konkrétní návrh, jak něco pěkného vytvořit. Často je to třeba hudba či text, kterých je na internetu velké množství a mohou v člověku probudit chuť něco vytvořit, nějak ztvárnit pocit, který z nich načerpal.

Co by mohlo být pro umění nebezpečné, to nevím, osobně mě nic nenapadá, neboť umění zůstává uměním a nemyslím si, že by mohlo být ohroženo internetem. Co může být ohroženo, je pohled lidí na umění, který může být mnohdy zkreslený a ovlivněný špatnou recenzí či názorem, nebo mohou být přehlceni právě obrovským množstvím informací, které tam mohou čerpat. Myslím, že to souvisí celkově s životním stylem dnešní společnosti, který je hektický a uspěchaný, k čemuž jistě přispívá i internet, kdy pak už nezbývá na vnímání umění potřebný čas a klid.

Myslíš, že snadné publikování či vystavování děl může pomoci k celkovému zlepšení vnímání umění u širší veřejnosti, popřípadě přivést mladé lidi k umění jako takovému (když například místo psaní do šuplíku mají rychlou zpětnou vazbu se čtenáři)? 

Konkrétně u literatury může být internet obrovským přínosem právě pro tyto začínající autory a i pro společnost, která se tak lépe seznámí s jejich tvorbou. I pro další (nejen mladé) umělce může být internet bránou k jisté popularitě. Stále je ale potřeba nad uměním se zamýšlet a nepřijímat vše, co je nám předkládáno. Celkově si ale myslím, že internet může mít pozitivní vliv. Momentálně mi však nepřipadá, že by ovlivňoval nějak přímo vnímání umění v naší společnosti.

A ti další?

Na internetu se rozvíjí i další formy umění - asi nejmarkantnější je nástup amatérských krátkých videí. Podle serveru alexa.com je YouTube třetím nejnavštěvovanějším serverem světového internetu a o moc hůře si nevedou ani další, podobně zaměřené servery, zpravidla integrované do vyhledávacích portálů. Samostatně vznikající skupinou jsou pak ultra-short, tedy filmy, které lze přehrát na mobilním telefonu a dokonce začínají vznikat filmové festivaly věnované právě těmto (zpravidla humorným) snímkům.
Jak je vidět, internet se stal silným nosičem a stimulem tvorby umění, otázka ale je, zdali může existovat umění, které by vznikalo jen pro internet, nebo jestli je internet pouze sekundárním stimulem a stále toužíme vydávat knihy a dělat autorská čtení či výstavy v reálném světě. Zajímavou odpověď poskytuje P.A. Bílek: Je zajímavé sledovat i nový typ beletrie psané primárně pro hypertextové prostředí, anebo adaptace klasických textů do tohoto prostředí. A o dostupnosti odborné literatury už ani nemluvě." Pokračuje slovy: "Nová média prostě asi povedou k novému typu senzitivity, ale jestli to bude horší nebo lepší, to se teprve uvidí."

11. 12. 2007

Autor:

Sdílejte

Přečtěte si také

 

Mapy.cz představují novinku

Seznam.cz přišel s novinkou pro turisty. Společnost přidala novou funkci do portálu Mapy.cz. Jedná se o možnost...

 

Windows 9: nač ten spěch?

Stále více hlasů ze zasvěcených kruhů mluví o tom, že Microsoft hodlá v srpnu představit svůj nejnovější operační...

 

Google nakupuje analytické nástroje: po Emu získal také JetPac

Google se ve svých akvizicích zaměřuje na firmy, které pracují s umělou inteligencí a pokročilou analýzou dat...

Nejčtenější články

Víme, kde v říjnu došlo ke zrychlení DSL připojení!

 

CETIN v posledních měsících intenzivně zrychluje DSL připojení. Přinášíme vám seznam 30 obcí, kde se v říjnu...

Proč se na pořádný fotbal nepodíváte ani na ČT?

 

Britskou Premier League, Sky Bet Championship a španělskou ligu mohou čeští diváci sledovat pouze na Nové Digi TV a...

Naměřené rychlosti internetu na DSL.cz v říjnu 2016

 

Rychlost mobilního LTE internetu byla v říjnu nejvyšší u operátora O2. V síti 3G je nejrychlejší T-Mobile. Co se...