Komunikátory

David (26.6.2010 05:46:43)

Úplný souhlas. Všichni strašně komunikují, ale sami ani neví proč to dělají. Hlavně asi proto, aby se nenudili. Vždycky mě baví, jak mi jeden známý volá vždy když jede v autě. Strčí mobil do HF sady a aby se nenudil, tak volá mě. To je mi ale podivná doba.

a (26.6.2010 08:57:33)

Tyto víkendové zamyšlení mě baví číst. Díky za článek. I když né že bych s tímto článkem na 100% souhlasil. Je to prostě vývoj a nevidím na tom nic špatného, když třeba někdo bydlí někde daleko a potřebujete mu něco sdělit. Nebo potřebujete přes icq, skype s něčím pomoct, poradit, poslat úkoly do školy atd. Samozřejmě čeho je moc, toho je moc...

garfield (26.6.2010 17:07:22)

1. čím víc máš známých, tím víc utužuješ "sociální kapitál". Sociální kapitál ti může například zajistit rychle nové pracovní místo (jako se to konkrétně stalo mně s mou současnou šéfkou) 2. je to forma "omluvy vlastního sobectví". Jak se lidé vzájemně víc a víc odcizují, mnohým to vlastně ani ve skutečnosti nechybí. Na druhých jim prakticky přestává záležet. Redukovali svůj život na "získávání prostředků pro svou obživu a následně svou zábavu". Důkaz: neuvěřitelná popularita nejsobečtějších pravicových názorů. Aby omluvili svůj egoismus, maskují si jej povrchním zájmem o druhé. 3. je to forma aktivního sběru informací... lidi v podstatě fascinuje Google proto, že "všechno ví". Lidé chtějí vědět co nejvíce. Drbna z pavlače se od atomového fyzika liší pouze v tom, jak velké úsilí k absorbci "všeho" je ochotna vynaložit... absorbovat drby o okolních partajích je triviální a má to epický náboj. Absorbovat teorii superstrun vyžaduje hluboké předchozí znalosti a promýšlení. Navíc "všechno" pavlačové drbny lze lépe zúročit při výstavbě vlastní pozice ve skupině. Kardinál Richelieu musel mít spoustu pavlačových informací a získávat je, aby z nich něco vytěžil - třeba to, jak znemožnit královnu před Ludvíkem XIV. kvůli přívěskům. Aby tím získal více vlastní moci. (Zdroj: Tři mušketýři) Ze všech předchozích bodů plyne, že to není jen forma zabíjení času, ale narozdíl od čumění na televizi nebo jiné pasivní činnosti se dá vykecávání pokládat za "užitečnější". Samotným vykecáváním si posiluje ten HOVOŘÍCÍ svoje ego. Je to de facto opak bodu 2 - o vlastním sobectví. Takže ve skutečnosti je vykecávání vůči sobectví ambivalentní. Ten, kdo vykecává, má narozdíl od blogu, Twitteru nebo Facebooku k dispozici alespoň jednoho VELMI KONKRÉTNÍHO posluchače/čtenáře. Na kterém si může v rámci běžné slušnosti téměř VYNUTIT zpětnou vazbu a ujišťovat se tak o své kvalitě... Proto si může například chronický odkládač práce omluvit lépe prokrastinaci vykecáváním, než prokrastinaci čuměním na televizi. ...už jenom proto, že si pro jalové vykecávání zpravidla vybere někoho, od koho OČEKÁVÁ KLADNOU ZPĚTNOU VAZBU. Takovým rozhovorem si zvedne pocit vlastní důležitosti, zlepší si náladu a když dobře půjde, stane se při vhodném výběru spoluvykecávačů i alfasamcem.

Renda (26.6.2010 20:16:51)

Ano souhlasím s autorem. Někdy je to až nebezpečné. Stalo se mi, že jsem stopoval a zastavil mi mladík, který telefonoval mobilem u ucha. Držel ho levou rukou, pravou měl v ortéze a řídil kolenem. Jeli jsme 140km/h a pak jsem byl docela rád že jsem ve zdraví vystoupil. Poděkoval jsem a on jen kývnul, protže stále ještě telefonoval.

James Kox (28.6.2010 11:38:36)

Jako zábavný článek dobrý, ale nemusel by být autor tak povýšený. Navíc když nemá 100%ní pravdu... Moje statusy "co dělám" ostatní lidi zajímají. šetří jim to spoustu peněz za telefony(smsky) a taky nervy, když by mě měli shánět. Tak trochu respektu k zábavám ostatních :)