Do diskuse momentálně není možné vkládat příspěvky. Plná funkčnost bude obnovena v nejbližších dnech. Děkujeme za pochopení.
Úvod > Diskuse > Obecná diskuse > Teleworking – 2. část: Fakta a čísla

Teleworking – 2. část: Fakta a čísla

Anonym (19.6.2006 00:00:00)

O určitém podceňování teleworkingu svědčí i fakt, že až do roku 1996 neproběhl žádný výzkum ohledně počtu pracovníků na dálku. Teprve v tomto roce došlo k prvnímu sledování dat.

Karel (19.6.2006 10:42:10)

Řekl bych, že článek čerpá z velice zastaralých podkladů. Jak všichni víme, firma Digital Equipment byla již roku 1998 (!) převzata firmou Compaq a tu zase v roce 2002 spolkl Hewlett Packard. Citace názorů zaměstnace DECu dnes působí spíše legračně. Článek spíše odráží očekávání (a to očekávání managerů) nežli praktické zkušenosti. Je například otázka, do jaké míry jsou relevantní zejména uváděné výhody. Velmi zajímavá diskuse proběhla nad článkem http://www.lupa.cz/clanky/proc-pracovat-z-domu/ , kde se vyjádřili i to, kteří teleworking provozovali - většina toho po nějaké době nechala.

Jana (19.6.2006 14:06:49)

Ráda bych k debatě o teleworkingu přispěla ještě z jednoho pohledu, o kterém tady kupodivu nebyla ani zmínka. Teleworking je totiž výborná a často také jediná možnost práce i pro těžce zdravotně postižené lidi, kteří zvládají práci na počítači. Zaměstnavatelé sice mají povinnost zaměstnávat určité procento zdravotně postižených, ale mohou se z této povinnosti "vyplatit" a velmi často to tak dělají i státní organizace, protože zdravotně postižený člověk často potřebuje upravené pracovní prostředí i pracovní dobu. Nesouhlasím s názory, že "domácí" pracovník bude pracovat méně než ten, který pracuje mimo domov. I když pracuji s pomocí Internetu na domácím počítači, musím odevzdat určité množství práce, protože v tomto případě je důležitější vykonaná práce než "odsezené hodiny" na pracovišti. Přesto je jednoduché v případě potřeby kontrolovat i přítomnost na domácím pracovišti - během pracovní doby je zaměstnanec on-line prostřednictvím Internetu a komunikačního programu (např. Skype) a kdykoliv může být ověřena jeho přítomnost na pracovišti. Podotýkám, že vycházím z praktické dlouhodobé zkušenosti (pokud je více než rok dost dlouhá doba). Bohužel tento způsob zaměstnávání zdravotně postižených je v ČR ještě spíše výjimkou.

Anonym (19.6.2006 23:56:39)

Karle, kromě těchto nedostatků, které zmiňujete má článek mnohem více chyb. Napíšete-li do altavisty heslo "teleworking or homeworking and study" s omezením na letošní rok - dostanete 601 000 odkazů. Tedy autor opsal nějakou starou studii a snaží se nás přesvědčit, že nic nového není. Dále - pokud se dobře pamatuji v České republice se jeden ze zakladatelů ISSS Hradec Králové, pan ing. Dohnal - nyní šéf NKÚ, pokusil analyzovat podmínky teleworkingu v rámci našeho právního řádu - vyšlo mu několik desítek právních předpisů, které teleworkingu brání. Např. (co si pamatuji) definice pracovního místa, služební cesty, bezpečnost práce, dph v místě prac.výkonu, povolení majitele domu podnikat doma, jiné sazby za elektřinu, plyn,... pojištění, .. Jinými slovy autor napsal totální blábol, bez sebemenší snahy být "state of art". Otázkou je proč je takový článek prezentován?

Petrolin (19.6.2006 11:13:48)

Ta nezbytná účast na "brainwashingu" mě docela pobavila. Ne, že by to nebylo v některých případech možné, ale přece jen, nepatří tam něco jiného začínajícího na brain..? Třeba brainstorming?

Jungmann (25.6.2006 16:47:06)

Jo, taky se mi zalíbila schůze brainwashingu : )))) Zase jeden příklad z mnoha, kdy se redaktoři ve snaze o punc profesionálna ohánějí cizími slovíčky, která neznají nebo si je pletou s jinými... ;)