„Přenosný“ Internet

Bezdrátové technologie prožívají již několik let svůj boom. Mobilní případně domácí bezšňůrový telefon je zcela běžnou záležitostí, ale telefonická konverzace již zdaleka není ani jedinou ani nosnou službou v bezdrátových sítích. Rychlý přístup k Internetu i za pohybu, to je v současnosti tahákem.

Přístup k Internetu prostřednictvím bezdrátových technologií přináší možnosti multimediálních i interaktivních aplikací a přenosů dat, obrazu či zvuku. Širokopásmový bezdrátový přístup k Internetu je pak tou nejnovější zajímavou službou, po které pasou všichni mobilní profesionálové, a v oblastech, kde není dostupný pevný širokopásmový přístup, i běžní domácí či podnikoví uživatelé.

Pevné sítě nerostou tak rychle, aby mohly vyhovět potřebám uživatelů v málo obsloužených regionech. Mezinárodní telekomunikační unie (ITU, International Telecommunication Union) se ve své právě zveřejněné zprávě „Portable Internet“ zaměřila na rychle rostoucí rozvojové regiony (také na asijský region, kde už před rokem překročil počet všech telekomunikačních uživatelů neuvěřitelnou hranici jedné miliardy). Pevná síť jejich potřebám zdaleka nedostačuje, ale rychlý přístup k Internetu neposkytují ani mobilní sítě druhé generace.

Proto ten zájem o širší plejádu bezdrátových technologií, pracujících v různých „bublinách“ dosahu.

• bezdrátová komunikace na krátkou vzdálenost - bezdrátové osobní sítě jako Bluetooth, ZigBee a RFID (Radio Frequency IDentification) pro komunikaci různou rychlostí (od stovek kbit/s po desítky Mbit/s u nových technologií jako WiMedia/UWB, UltraWideBand) s dosahem do 10-30 m;
• bezdrátová komunikace na střední vzdálenost – bezdrátové lokální sítě, typicky Wi-Fi/802.11b ve venkovním prostředí typicky pro veřejný přístup k Internetu (hot spot) nebo v komunitních sítích s dosahem stovek metrů až několika kilometrů od přístupového bodu; do této kategorie ITU řadí také optickou bezdrátovou komunikaci (FSO, Free Space Optics), případně UWB, kde ale dosah se smysluplnou přenosovou kapacitou ještě není ověřen;
• bezdrátová komunikace na velkou vzdálenost – bezdrátové metropolitní sítě (WiMAX/802.16), satelitní a mobilní sítě s různou kapacitou (stovek kbit/s po desítky Mbit/s) a s dosahem desítek kilometrů od základnové stanice, případně v propojení s celonárodním či dokonce globálním pokrytím.

Širokopásmové bezdrátové technologie teprve nastupují: WLAN se svými 6 Mbit/s (případně 30 Mbit/s u 802.11g) byly původně určeny pro vnitřní prostředí, nasazují se však i pro přístup k Internetu, typicky pevný (pro domácnost – komunitní síť, pro veřejný přístup – v kavárně, kongresovém centru apod.). WiMAX (viz též článek Reálné kroky směrem k WiMAX) jako první otevřená širokopásmová přístupová bezdrátová technologie přinese v prvních letech také pevný přístup, teprve postupně doplní své možnosti o prvek mobility.
 
Naproti tomu mobilní sítě podporují plnohodnotnou mobilitu, ale nestačí ve své kapacitě širokopásmovým požadavkům, i když technologie v rámci rodiny IMT-2000 (UMTS – CDMA sítě) o to velmi usilují svým cílem 2 Mbit/s (případně 14,4 Mbit/s u vysokorychlostního rozšíření). Stručné porovnání vazby mobility a rychlosti naznačuje obrázek ze zmíněné zprávy ITU.





                                                       Zdroj: ITU

Potenciál trhu a služby

V rozvinutých zemích budou technologie „přenosného“ Internetu představovat doplněk ke stávajícím možnostem připojení, zatímco v rozvojových zemích půjde spíše o náhradu neexistující nebo nedostatečné pevné infrastruktury. Mobilní zařízení přinášejí řadu nových možností včetně personalizovaných služeb a služeb souvisejících s momentální lokalitou uživatele (location-aware), ale tyto možnosti na druhou strany znamenají jistý zásah do soukromí uživatele.

Potenciál trhu s mobilním přístupem k Internetu je značný, jak pro stávající uživatele Internetu, tak všechny ostatní, jak naznačují odhady na následujícím obrázku:


 
Zdroj: ITU

Trend vývoje trhu vyplývá z porovnání víc jak 200 ekonomik celého světa reprezentovaných jednotlivými puntíky (v logaritmickém měřítku) podle ITU:
 


























Zdroj: ITU

Penetrace mobility

ITU mimo jiné přináší porovnání jednotlivých zemí z hlediska penetrace mobility (podíl mobilních uživatelů na 100 obyvatel). Evropa si obecně vede velmi dobře, v rámci Evropy pak je i naše postavení velice kvalitní.

V absolutních číslech nepřekvapí vedoucí země světa, mezi nimiž zaujala neotřesitelné postavení Čína (tu už těžko někdo překoná), která se jinak chlubí téměř 80 milióny uživatelů Internetu (penetrace 6,3% na konci loňského roku):












                                         Zdroj: ITU

V polovině letošního roku bylo ve světě 118 miliónů uživatelů mobilních sítí třetí generace (3G), z toho většinu (103 miliónů) tvoří sítě CDMA 1x a jen 15 miliónů tvoří sítě W-CDMA.

Širokopásmový přístup k Internetu

Vývoj penetrace mobilních a internetových uživatelů naznačuje následující graf:

 
























Zdroj: ITU World Telecommunication Indicators Database

Pro naše končiny je důležité nejen porovnání penetrace širokopásmových přípojek (nic moc), ale také porovnání cen rychlého připojení. Podle ITU Researchvychází takové porovnání následovně: v absolutních číslech jsme v horším průměru, ale v reálných hodnotách je jasně vidět, že nás širokopásmové přípojky přijdou na mnohonásobně více než ve vyspělých zemích:
 



Abychom nezůstali jen u statistik, zpráva ITU také ukazuje, kterým směrem se bude vývoj nových bezdrátových technologií ubírat. Především se bude jednat o nové mechanizmy pro efektivní využití nedostatkového spektra (např. sdílením, nebo opětovným využitím i ve stejném prostoru), o nové chytré antény (včetně MIMO) i o uplatnění pokrokové topologie smyčkových sítí (mesh).

Zdroj

Zpráva ITU „Portable Internet“  (cena 100 CHF) je šestou zprávou v edici ITU Internet Reportsod roku 1997 a poskytuje na 140 stranách analýzu situace a nejnovější dostupné statistiky (12/2003-6/2004) z celkem 206 zemí světa na dalších 60 stranách. ITU má ze své pozice za povinnost být podporou (technickou i do určité míry politickou) pro rozvoj komunikačních a informačních technologií pro lepší živobytí obyvatel zeměkoule, jak to naznačuje také rozhodnutí 101 ITU z konference v Minneapolis (1998; aktualizované v Marákeši roku 2002): „fully embrace the opportunities for telecommunication development that arise from the growth of IP-based services“.
 

15. 9. 2004

Autor: Ing. Rita Pužmanová, CSc., MBA