Úvod > Články > Microsoft opět potrestán. Nejvyšší pokutou v historii

Microsoft opět potrestán. Nejvyšší pokutou v historii

Evropská komise uložila softwarové společnosti Microsoft další pokutu. Její výše je rekordní: 899 milionů euro (22,5 miliardy korun) musí Microsoft zaplatit za neplnění dřívějších nařízení komise.

Ve stopách minulosti

Asi si všichni dobře vzpomínáme na září loňského roku, kdy světovými i domácími médii kolovaly zprávy, že Evropský soud první instance zamítl odvolání Microsoftu proti rekordní pokutě 497 milionů eur, kterou mu roku 2004 uložila Evropské komise za porušování pravidel hospodářské soutěže. Výše pokuty překvapila snad každého a zároveň se začaly šířit obavy, že Evropská komise v případě potřeby,nebo tedy na základě svého uvážení,může svými neúprosnými kroky regulovat trh se softwarem víc, než je (hlavně pro postižené firmy) zdrávo. O tom a kauze Microsoft jsme psali svého času v článku Z rozhodnutí soudu jde strach.

Nesmíme zapomínat ani na další pokutu, kterou redmondská společnost dostala od Evropské komise v roce 2006: tehdy v souvislosti s komunikačními protokoly operačních systémů rodiny Windows a chybějící dostupné dokumentaci ji bylo uloženo zaplatit 280,5 milionu eur. Celkově tak Microsoft i s nejnovějším přírůstkem Evropské unii zaplatí skoro 1,7 miliardy eur.

Nově uložená pokuta ve výši 899 milionů eur je vůbec tou nejvyšší, jakou kdy Evropská komise udělila jediné firmě. Asi nikoho nepřekvapí, že dosavadním držitelem rekordu nebyl nikdo jiný než opět Microsoft (zmíněných 497 milionů eur).

„Microsoft byl první společností za padesát let politiky hospodářské soutěže EU, kterou komise musela pokutovat za to, že se nepodřídila antimonopolním rozhodnutím... Doufám, že dnešní rozhodnutí uzavírá temnou kapitolu v záznamech Microsoftu o neplnění nařízení,“ řekla eurokomisařka pro hospodářskou soutěž Neelie Kroesová.

Rozepře mezi Evropskou komisí s redmondským gigantem se táhnou už řadu let a jejich předmětem bylo hned několik věcí ― určitě si vzpomínáte, že jednou z nich byl Windows Media Player, multimediální přehrávač integrovaný do Windows, který ve výsledku Microsoft přišel velice draho. Nicméně dalším ― a pro mnohé odborníky asi i závažnějším ― problémem bylo, že Microsoft konkurenci neposkytoval dostatečnou dokumentaci ke svým klíčovým produktům ― když nakonec Microsoft dokumentaci začal poskytovat, Evropské komisi se pro změnu nezamlouvaly až královské poplatky, které si Microsoft za informace účtoval. Celou osmiletou historii sporů si ostatně můžete prohlédnout na stránkách ČTK/Finančních novin.

Otevřít kódy?

Některá média hovoří o udělení pokuty za nedodržení nařízení Evropské komise v souvislosti s neochotou Microsoftu poskytnout konkurenci zdrojové kódy svých produktů, ale ― pokud vím ― nejedná se o žádné úplné zdrojové kódy, které by Microsoft někam musel vyvěšovat. Ty si může ještě nějakou dobu nechat. GNU/Linux se tedy svého kamaráda v podobně otevřených Windows určitě nedočká.

Jablkem sváru je právě zmíněná dokumentace, což rozhodně není totéž co zdrojový kód. Ta konkurenčním výrobcům softwaru umožní, aby byli s to vyvíjet aplikace, jež budou s klíčovými součástmi operačního systému Windows (Vista i Server 2008) i ostatními aplikacemi Microsoftu mnohem lépe spolupracovat. To je rozhodující fakt, protože spousta novinářů psala o tom ― a někteří liberální ekonomové se zlobili ―, že Microsoft je Evropskou komisí nucen otevřít své zdrojové kódy, a dát tak konkurenci možnost nahlédnout (čili i možnost kopírovat) své know-how.

Čo bolo, to bolo

Microsoft se vyjádřil k verdiktu Evropské komise slovy, že rozhodnutí se týká starých záležitostí, které už byly vyřešeny. Pro server The Register mimo jiné zástupci firmy řekli: „Minulý týden jsme demonstrovali nové principy pro interoperabilitu a také specifické akce, které povedou ke zvýšení otevřenosti našich produktů, takže se teď soustředíme na kroky, které celou situaci v budoucnosti vylepší.“

Někomu totiž může verdikt Evropské komise znít v tuto dobu opravdu podivně, protože Microsoft v minulých dnech zveřejnil dokumentaci o více než 30 000 stránkách, která se týká protokolů Windows a API (rozhraní pro programování aplikací; více na Wikipedii: API a WinAPI). Tu sice už v minulosti začal na popud komise poskytovat, ovšem jen pod zvláštními licencemi a za vysoké poplatky a odměny (u technologií, které má Microsoft patentované, se výše odměn odvíjí od tržeb konkurence, která tuto licencovanou technologii použila ― Microsoft nejdříve vybíral 3,87 %, od října 2007 Evropskou komisí požadované 0,4 %).

„Tyto kroky představují podstatnou změnu ve způsobu našeho sdílení informací o našich technologiích a produktech,“ řekl šéf Microsoftu Steve Ballmer. „Zásadně tím zvětšujeme naši transparentnost (...) Vývojáři nebudou muset platit za licence a ani nebudou muset odvádět poplatky za přístup k potřebným informacím,“ dodal. Představitelé firmy dále oznámili, že i protokoly, na které se vztahují patenty, budou pro vývojáře opensourcových produktů k dispozici zdarma, ovšem jen pro nekomerční účely. Microsoft rovněž přislíbil, že nebude žalovat nikoho, kdo v rámci nekomerčních aktivit implementace protokolu už použil nebo dále šířil. Pro komerční účely budou společnosti muset zaplatit příslušné licence. Nyní ale za mnohem menší peníze než před zakročením Evropské komise.

A?

Ačkoliv jsem na podzim z rozhodnutí Evropského soudu neměl vůbec dobrý pocit, což je ve výše zmíněném článku patrné, zprávy o nové pokutě jsem přijal vcelku bez emocí a spíše jsem je kvitoval. Důvod hned vysvětlím. V roce 2004 (tedy i v září 2007) se jednalo o vcelku nepodstatnou věc, jakou je přehrávač hudby a videa, dnes se řeší interoperabilita softwarových produktů Microsoftu (který v oblasti operačních systémů a kancelářských aplikací má na trhu majoritní podíl) s produkty dalších výrobců ― a to je zásadní rozdíl. Ať už jde o součinnost mezi aplikacemi jiných výrobců na platformě Windows s tímto operačním systémem, nebo naopak o dobrou spolupráci mezi kusy softwaru na jiných operačních systémech a Windows aplikacemi, hovoříme o velkém kroku vpřed, který zásadním způsobem ovlivní vývoj a kvalitu aplikací jiných firem. Chybějící dokumentace totiž negativně ovlivňuje kvalitu softwaru jiných firem ― Evropská komise tuto skutečnost komentovala slovy, že když Microsoft odepřel konkurenci přístup k potřebným informacím, klesl tím podíl konkurenčních společností na trhu a Microsoft následně díru zaplnil vlastními produkty. V tomto směru, pokud se budeme držet argumentace Evropské komise, svého postavení Microsoft opravdu zneužít mohl (a podle komise zneužil).

Jestliže eurokomisařka Kroesová  dříve v souvislosti s pokutou ve výši 497 milionů eur vystavenou za Media Player označila krok Evropské komise za něco, co prospěje všem uživatelům, tak má pravdu až nyní. Z pohledu evropského práva mezi oběma body sice nejsou žádné zásadní rozdíly, protože jde pořád o důsledky majoritního postavení Microsoftu na trhu, ale z hlediska vývoje a uživatelského komfortu v tom podstatný rozdíl je. Za prvé v roce 2004 a 2007 se začalo mluvit o tom, kam až to může zajít, když je Microsoft pokutován za přehrávač hudby a videa, protože takhle by si mohli stěžovat i výrobci poznámkových bloků, kalkulaček či hodináři. A kritické hlasy určitě jakousi pravdu měly. Dnes ― v návaznosti na verdikt EK z roku 2006 ― je však princip jiný, řeší se interoperabilita a v zásadě i větší otevřenost Windows a jiných produktů pro konkurenci, která může přijít s lepšími produkty než doposavad.

Válka Roseových ale ani touto novou rekordní pokutou nekončí. Microsoft je totiž pod mikroskopem Evropské komise dá se říct pořád. Jedno z dalších vyšetřování se bude týkat otázky, zda se Microsoft neporušil pravidla hospodářské soutěže, když do Windows integroval webový prohlížeč Internet Explorer. Podnět k tomuto vyšetřování nedávno dala společnost Opera Software ASA, která na trhu má vlastní prohlížeč Operu. O tom jsme vás taky informovali v článku Zmizí Internet Explorer z Windows? Další vyšetřování Evropská komise bude stavět na stížnostech společností Adobe Systems, IBM, Oracle a Sun Microsystems, které jsou členy European Committee for Interoperable Systems (Evropského výboru pro interoperabilní systémy), a jak lze si domyslet, šetřit se bude opět zmíněná interoperabilita (v tomto případě přímo kancelářský formát Open XML).

29. 2. 2008

Autor: Oldřich Klimánek

Témata

telekomunikace

Sdílejte

Přečtěte si také

 

T-Mobile testuje videohovory v LTE

Po hlasových hovorech v LTE síti začal T-Mobile testovat Video over LTE. Technologie umožní kvalitní videohovory...

 

O2 vyplatí dividendu za rok 2015, 16 korun za akcii

Akcionáři schválili dividendu 16 korun na akcii před zdaněním. Celkem tak bude na dividendách za loňský rok...

 

O2 spouští novou kampaň na O2 TV

O2 přichází s novu kampaní na populární O2 TV. Novým zákazníkům chce ukázat všechny unikátní funkce své digitální...

Nejčtenější články

DSL internet nabídne rychlost připojení až 250 Mb/s

 

Společnost Česká telekomunikační infrastruktura (CETIN) zavádí technologii VDSL3, díky které nabídne v květnu vyšší...

Proč se na pořádný fotbal nepodíváte ani na ČT?

 

Britskou Premier League, Sky Bet Championship a španělskou ligu mohou čeští diváci sledovat pouze na Nové Digi TV a...

Rychlosti Wi-Fi internetu na DSL.cz v říjnu 2016

 

I v desátém měsíci roku 2016 jsme pro vás připravili zajímavé statistiky zaměřené na Wi-Fi providery. Z našeho...