Úvod > Návody > Co je ADSL a VDSL: Jaké jsou mezi nimi rozdíly?

Co je ADSL a VDSL: Jaké jsou mezi nimi rozdíly?

ADSL, VDSL, rychlost tam a zpět, modemy... Jak se v tom orientovat? Co budu potřebovat?

Pokud se v těchto pojmech ztrácíte a kladete si v tomto směru řadu otázek, následující text a rady vám vše potřebné vysvětlí. Řekneme si, co je ADSL, VDSL, jaké jsou mezi nimi rozdíly, co je pro vás lepší a jak na to.

Obsah

Obecně o DSL

Zkratka DSL, se kterou se setkáváme, je zkratkou anglického sousloví Digital Subscriber Line, což v překladu znamená digitální linka předplatitele či lépe česky digitální uživatelská linka. Existuje spousta typů DSL linek, leccos mají společného, ale v mnohém se liší.

Ve světě připojení k internetu pomocí telefonních rozvodů (nepočítáme-li dnes málo využívané vytáčené připojení, které do rodiny DSL nepatří) se nejčastěji setkáváme s verzí ADSL a VDSL. O exotičtějších typech DSL linek, které mají svá specifická použití, se na tomto místě bavit nebudeme.

Povídání nebude nikterak technické, porozumí mu každý, kdo se jinak ve změti zkratek operátorů a jejich marketingových letácích ztrácí.

Koncovému zákazníkovi postačí vědět, jaké jsou uživatelské rozdíly mezi zmíněnými druhy DSL – dozví se, jak který typ připojení získat a jaké jsou parametry služeb, co může očekávat a co k připojení potřebuje.

Rozdíly mezi ADSL a VDSL

Než přistoupíme k mírně podrobnějšímu povídání, tak stručně řečeno, rozdíl mezi ADSL (a jeho pozdějšími a modernějšími verzemi ADSL2 a ADSL2+) a VDSL je pro uživatele ten, že VDSL nabízí znatelně vyšší rychlosti připojení k internetu a také zásadně vyšší rychlost pro odesílání dat (nahrávání dat na internet). A to za stejnou cenu, za jakou je stále nabízeno ADSL. U VDSL navíc existuje ještě jakýsi prostor, aby poskytovatel připojení v budoucnu rychlosti o něco zvýšil. To u klasického ADSL, či jeho novějších standardů, již není možné z fyzikálních a technologických důvodů.

Dnes však stále většina rezidentních přípojek používá starší ADSL – v současnosti už s relativně vysokými rychlostmi připojení k internetu, jež se hodí na většinu běžných úkonů ve světě webu a internetu obecně. V poslední době (od roku 2011) se však tuzemští operátoři začali orientovat i na poskytování rychlejšího VDSL.

S VDSL se však pojí několik podmínek, které musí být splněny – o tom však až níže.

Co je ADSL a jaká jsou jeho úskalí

Zkratka ADSL znamená Asymmetric Digital Subscriber Line – jde tedy o asymetrickou digitální linku, což neznamená nic jiného, než že teoretické a ještě více reálné rychlosti ve směru k uživateli (stahování, download, downstream) jsou vyšší než rychlosti směrem od uživatele (odesílání, upload, upstream). Ostatní typy linek řešených přes DSL mohou být totiž na rozdíl od ADSL symetrické – tedy uživatel má k dispozici připojení stejně rychlé jak pro stahování, tak i odesílání dat.

Naproti tomu ADSL linky i přes současné relativně vysoké rychlosti stahování neumožňují uživatelům data odesílat dostatečně vysokou rychlostí. První komerčně dostupné verze dovolovaly nahrávání dat rychlostmi v řádu desítek kilobitů za sekundu (kbit/s), třebaže teoreticky byly schopné přenosu až kolem 1 megabitu za sekundu (1 Mbit/s). Důvody, proč tomu tak bylo a stále je (a proč jsou v praxi rychlosti jiné), si povíme později – nicméně jedním z důležitých pojmů je tzv. agregace, kdy dochází ke sdílení linky s dalšími uživateli v dané lokalitě.

Zatímco starší verze ADSL podporovala přenos dat rychlostmi až 8 Mbit ve směru k uživateli a až 1 Mbit směrem od něj, pozdější standard zvaný ADSL2 už účastníkům přinesl rychlosti s maximálními teoretickými hodnotami 12 Mbit/s stahování a 3,5 Mbit/s pro odesílání dat. To poskytovatelům připojení pomohlo navýšit koncovým uživatelům nominální i reálné rychlosti na vyšší hodnoty. V řadě třetí generace ADSL zvaná ADSL2+ hranici rychlostí připojení k internetu ještě nadzvedla na hodnoty činící 24/1,4 Mbit/s (stahování/odesílání), což zvláště u nás vedlo k několika postupným vlnám zrychlování přípojek a díky konkurenčnímu pnutí rovněž k odstranění tzv. FUP (Fair User Policy) a s ním spjatými datovými limity (objem dat, který uživatel za vybrané období – typicky měsíc – mohl přenést).

V průběhu doby se samozřejmě kromě rychlostí přípojek měnila i jejich cena. Původní velmi vysoké částky klesly až někam na hranici několika stovek korun za měsíc. Náklady byly nakonec sníženy i díky tomu, že konečně vzniklo i tzv. nahé ADSL, kdy klienti už nemuseli platit paušály za pevnou linku a volání. (O nahém ADSL a paušálu za pevnou více v textu Co je to nahé ADSL a jaké má výhody? Výhodou ADSL bylo a stále je – vzhledem k jeho technickému řešení (telefonní linky) – vcelku velké pokrytí území. To však neznamená, že by všichni uživatelé ADSL měli stejné podmínky pro používání internetového připojení; rychlost připojení a další parametry linky totiž silně závisejí na několika faktorech. Zejména na vzdálenosti od ústředny a kvalitě vedení.

Pokud je účastník od ústředny hodně vzdálen, reálná rychlost připojení je mnohem nižší než rychlost, jakou kupoval od operátora. Ostatně toto je důvod, proč operátoři neprodávají přípojky s jasně danou rychlostí – prodávané služby nesou označení, které sice v zájemci vyvolávají pocit, že dostane danou rychlost (20 Mbps, 40 Mbps apod.), ale v žádném případě taková rychlost není operátorem garantována. Proto v takovém nabídce ohledně rychlosti stojí kouzelné slůvko “až” (“až 20 Mbit/s”). Této rychlosti může být teoreticky vzato dosaženo, ale valná většina lidí na ni nedosáhne – právě kvůli kvalitě vedení a vzdálenosti od ústředny. Takže zatímco dva uživatelé platí stejné peníze za jednu službu, jeden z nich může v reálu stahovat rychlostí třeba 14 Mbit/s, kdežto druhý třeba jen 5 Mbit/s. V zásadě to není chyba operátora, ale důsledek fyzikálních zákonů.

TIP: Dostupnost linky a rychlost připojení, kterou můžete čekat, si můžete zjistit pomocí našeho webu (buď přes stávající telefonní číslo, nebo adresu).

Co je VDSL a jaké má výhody

Slovíčko VDSL je zkratkou anglického označení Very High Bit Rate Digital Subcriber Line, resp. Very High Speed DSL (někdy se proto označuje také jaké VHDSL), což česky znamená “DSL s velmi vysokou rychlostí” nebo méně kostrbatě “vysokorychlostní DSL”. Jak je z názvu jasné, v rodině DSL technologií patří k těm rychlejším, což je patrné ve srovnání s rychlostmi dosaženými v rámci ADSL sítí.

Stejně jako v případě ADSL i VDSL má své dvě hlavní verze, obecně označované jako VDSL (první generace) a VDSL2 (druhé generace).

Starší standard, jehož koncept vznikl už v roce 1991 a schválen byl v roce 2004, nabízí teoretické rychlosti 55 Mbit/s (stahování) a 16 Mbit/s (odesílání). To se týká připojení přes kroucenou dvojlinku (telefonní kabely) – v rámci kaoxiálních sítí (kabel) jsou pak rychlosti ještě vyšší. (Naše povídání se však týká linek telefonních.)

Novější VDSL2, které v tuzemských sítí používá společnost Telefónica Czech Republic, je však ještě rychlejší. Jeho standard hovoří o symetrické rychlosti 100 Mbit/s, tzn. že touto rychlostí lze data stahovat i odesílat. Nicméně opět zde hraje zásadní roli vzdálenost: tato rychlost je dostupná jen do zhruba 300 metrů, pak rychle klesá. Komerčně nabízená u nás není.

Společnost Teleónica začala VDSL v našich končinách nabízet v květnu roku 2011. Přísliby VDSL jsou velké, ale původní rychlostní tarify byly operátorem stanoveny na “až 16/1 Mbit/s” a “až 25/2 Mbit/s”. I když linka snese rychlosti upstreamu (odesílání) daleko vyšší a symetrické. Nicméně hodnota asymetrie je v porovnání s ADSL (zejména staršími tarify) nižší. V současnosti Telefónica a další operátoři nabízejí ve VDSL sítí dva rychlostní tarify, “až 20 Mbit/s” a “až 40 Mbit/s” při maximální rychlostí upstramu “až 2 Mbit/s”.

Na druhou stranu asymetrie na linkách VDSL je pro operátora výhodná také kvůli dodatkovým službám (v případě Telefónicy například kvůli přenosu televizního vysílání, O2TV). Hodnota upstreamu navíc může být v budoucnosti navýšena (pokud k tomu operátor bude nucen konkurencí nebo dalšími faktory).

Jelikož rychlost VDSL je stejně jako u ADSL silně závislá na vzdálenosti, která účastníka dělí od ústředny, nasazovat / používat je má smysl jen v některých případech. Podle slov české Telefónicy je VDSL dostupné zhruba dvěma milionům lidí. Telefónica aktivuje VDSL těm klientům, kteří leží do vzdálenost 1,3 km od ústředny. Poté už totiž mezi VDSL a ADSL2+ není žádný znatelný rozdíl.

Cena služeb na bázi VDSL a služeb na ADSL je de facto stejná, například Telefónica v nich nedělá rozdíl. Má-li účastník možnost VDSL používat, nic mu nebrání si u operátora tuto změnu vyžádat – vzhledem k tomu, že možnosti ADSL byly již prakticky vyčerpány a naopak u VDSL existuje spousta prostoru k navyšování rychlostí (oběma směry), má smysl na VDSL přejít. Podmínkou je samozřejmě rozumná vzdálenost od ústředny (do 1,3 km – ale čím je vzdálenost menší, tím lépe). Investice do přechodu na VDSL jsou pro účastníka minimální, stačí totiž vyžádat si od operátora nový modem, který VDSL umí, nebo použít vlastní (vzhledem ke specifikům sítě mohou však s modemem třetí strany nastat i problémy, Telefónica doporučuje klientům pořídit si VDSL modem přímo od ní). Cena modemu může být i 1 Kč, standardně však kolem 500 Kč (při přechodu ze služby na bázi ADSL).

Souhrnně: srovnání ADSL a VDSL

To nejpodstatnější bylo řečeno. Nicméně kvůli přehlednosti si uděláme krátký přehled ve stylu srovnání ADSL a VDSL.

Rychlost

V síti ADSL můžete čekat průměrnou rychlost kolem 6 Mbit/s. Toto je průměrná hodnota downstreamu ADSL v sítích v České republice. Samozřejmě vaše rychlost může být vyšší, může být i nižší (jak vyplývá z průměru). VDSL vám na druhou stranu nabídne průměrnou rychlost cca 15 Mbit/s. Vyšších rychlostí dosáhnete v tom případě, že budete blíž ústředně. Jak je na tom vaše linka, si můžete zjistit zde.

Dostupnost

Připojení přes DSL je hodně rozšířené díky hustému pokrytí telefonními kabely. ADSL je však rozšířenější. Pokud bydlíte dále než 1,3 km od ústředny, VDSL pro vás ztrácí smysl. Čím blíže budete ústředně, tím rychlejší VDSL bude. V současnosti by VDSL mělo být dostupné asi dvěma milionům lidí.

Cena

Cena služeb na VDSL a ADSL je stejná.

Modemy

Pro využívání služeb na bázi VDSL a ADSL potřebujete modem – zařízení, které je připojeno mezi telefonní přípojku a počítač. Ten vám poskytne operátor. Pokud už ADSL používáte, a chcete přejít na VDSL, operátor vám nový, vhodný modem prodá (standardně za cca 500 Kč).

Vyhlídky do budoucna

U ADSL žádný vývoj nečekejte. Pokud doufáte, že vaše linka bude rychlejší, tak vězte, že nebude. Máte-li možnost přejít na VDSL (když vám to dovolí vzdálenost od ústředny a kvalita kabeláže), přejděte. U VDSL existuje totiž stále hodně prostoru pro budoucí navyšování rychlostí (zejména u upstreamu/odesílání).

Větší propustnost linky u VDSL vám rovněž zaručí lepší uživatelské podmínky v případě, že zároveň používáte služby na bázi IPTV (například televizi O2).

Jak si ADSL/VDSL objednat

Nejprve si zjistěte dostupnost služby. Na našem webu si můžete ověřit, jakou rychlost na své lince čekat (stačí zadat telefonní číslo nebo adresu). Pak si jen vyberte službu, která vám vyhovuje.

Kam dále?

Pokud nevíte, jak se k internetu připojit, sáhněte po textech Jak se připojit internetu? a také Jak se připojit přes DSL?