Mobilní TV (1): boj technologií

Přenosná televize není nic nového a v různých podobách se objevuje na trhu již několik desítek let. Poněkud jiná situace je s mobilní televizí, tedy s TV vysíláním typicky na mobilní telefony. V minisérii článků se zaměříme na technologickou stránku věci, tedy jaké technologické možnosti mají poskytovatelé mobilní TV.

Přes pokroky technologií se televizní vysílání na mobilních koncových zařízeních zatím příliš neujalo, a to zejména kvůli malému displeji koncového zařízení, ale také kvalitě vlastního vysílání. Mobilní provozovatelé však stále hledají nové služby a aplikace a o mobilní TV mají rozhodně velký zájem, protože umožní jak běžné vysílání, tak i interaktivní TV (iTV).

V  přenosových technologiích se učinil značný pokrok, takže s kvalitou příjmu vysílání i na displeji mobilního telefonu by neměl být problém, jenže specifikací těchto technologií je několik a výběr mezi nimi není jednoduchý, nehledě na obecnou vhodnost shody na nejlepší přenosové technologii i v této oblasti, pokud se uvažuje o mezinárodním roamingu zahrnujícím i služby mobilní TV.

Pro vysílání na mobilní zařízení vzniklo již několik specifikací: v Evropě DVB—H (Digital Video Broadcasting for Handhelds, založené na DVB—T), v Koreji DMB (Digital Multimedia Broadcasting, založené na normě Eureka-147 DAB, Digital Audio Broadcasting), v Japonsku ISDB—T (Integrated Services Digital Broadcasting using Terrestrial networks) a v USA technologie firmy Qualcomm nazvaná Media FLO (Forward Link Only). Všechny specifikace mají své přednosti i nedostatky a samozřejmě příznivce a odpůrce.

Proč je s TV vysíláním takový problém? Jednak vyžaduje určitou šířku pásma pro přenos obrazu i zvuku v reálném čase a jednak se jedná o vysílání (broadcasting), což je způsob přenosu signálu – všem, nebo skupině uživatelů, k němuž ovšem mobilní sítě nebyly principiálně určeny. Vývoj naznačuje spíše vhodnost sítí televizního vysílání pro podporu mobilní TV, protože jsou navrženy pro skupinové vysílání (multicast), až vysílání všem (broadcast), zatímco v mobilních sítích se komunikace většinou odehrává s každým uživatelem jednotlivě.

MBMS

Nicméně mobilní komunita nespí a v 3GPP pracuje na vlastní specifikaci pro skupinové vysílání: MBMS (Multimedia Broadcast and Multicast Services), která podporuje vysílání video klipů a streaming v reálném čase po současných UMTS sítích.

Vysílání streaming videa nebo TV na mobilní telefon v rámci buňky lze v současnosti provést i s pomocí P2P komunikace v síti UMTS, ovšem pro každého uživatele je třeba jedno spojení. S MBMS je situace poněkud lepší (v závislosti na rychlosti), ale opět je v rámci buňky možná podpora pouze omezeného počtu paralelních video toků. MBMS je tedy vhodnější pro skupinové vysílání zpráv nebo krátkých klipů, než pro mobilní TV.

Odpůrci tohoto řešení poukazují na fakt, že MBMS je zatím technicky omezenou specifikací, která není ani plně dokončena a v současnosti se hodí především pro datové služby a nikoli pro širokopásmový multimediální přenosy jako TV. Další verze specifikace pro skupinové vysílání se očekává až v příštím roce (verze 6) a nasazení nelze očekávat dříve než za dva tři roky.

Uzavřená komunita mobilních provozovatelů

Zájem mobilních provozovatelů o MBMS vyplývá ze snahy realizovat TV vysílání výhradně po vlastních stávajících sítích. Např. italský TIM podporuje 100 kbit/s vysílání přes UMTS síť. Uživatelé si stáhnou aplikaci pro dálkové ovládání z wapového portálu, který funguje jako EPG. Provoz stojí 0,4 euro za minutu. Služba sice nezaznamenává problémy s kvalitou, ale rozhodně má problém se škálovatelností: každá buňka mobilní sítě může podporovat pouze omezený počet datových spojení, takže počet kanálů dostupných pro TV vysílání bude záviset na buňce, počtu ostatních datových spojení v buňce a počtu hlasových spojení v dané buňce. Přechod k normě DVB-H, o kterém bude řeč příště, může právě s ohledem na škálovatelnost být dalším logickým krokem.

Jiní provozovatelé zkouší další technologie pro přizpůsobení svých sítí pro vysílání. OMA (Open Mobile Alliace) vyvíjí specifikace a rozhraní na podporu vzájemné propojitelnosti a její odnož, BAC (Browsing And Content) vyvíjí architekturu BAC—BCAST právě pro přizpůsobení sítí 3G na podporu vysílání obsahu.

Z jiného úhlu se této oblasti věnuje 3GPP v rámci práce na rychlé technologii HSPDA (High Speed Download Packet Access), která má výrazně zvýšit kapacitu UMTS sítí v dopředném směru (verze 5 dnes nabízí 5-10 Mbit/s po 5 GHz dopředném kanále a verze 6 do budoucna slibuje 20-30 Mbit/s). Nedostatkem je ovšem asynchronnost technologie, protože umožňuje pouze rychlejší směr k uživateli. Synchronní varianta HSPUA se bude připravovat ještě několik let.

Streaming media vede v sítích stále ke zpožděním přenosu i díky ukládání do vyrovnávacích pamětí. Proto pro služby multimediálního vysílání je skutečně potřeba takové řešení, které plně podporuje vysílání, a tím je podle všeho DVB—H. O něm podrobněji příště…

25. 2. 2005

Autor: Ing. Rita Pužmanová, CSc., MBA