Máme právo na svobodu slova a připojení na internet!

Francie, která v Evropě vymyslela jako první demokracii moderního typu, má na svém kontě pochybné prvenství. V úterý její poslanecká sněmovna schválila zákon o odpojení pirátů nelegálně stahujících hudbu od sítě.

Spory ohledně audiovizuálních děl jsou známkou moderní doby a patří k nejdiskutovanějším tématům. Přitom stahování dělí rovnou měrou politiky i umělce. Pomineme-li současnou kauzu, jedná se vždy o základní otázku: Šířit nebo nešířit. A když ano, tak za jakou cenu. 

Umělci se sice musí nějak živit, ale prodej CD je jen část jejich zisků a u většiny z nich rozhodně ne majoritní. Z nejslavnějších propagátorů „volné hudby“ jmenujme třeba Prince, který vymýšlí vše možné i nemožné, aby rozčílil svoje i konkurenční producenty. Svoje poslední album dával k časopisu. Kapela Nine Inch Nails má nové album zdarma ke stažení na svých stránkách… A takto bychom mohli pokračovat dál a dál. 

Co se to tedy děje ve Francii? Země známá svým levicovým smýšlením si pod sebou řeže větev. 299 poslanců podpořilo zákon, který dovolí odstřihnout piráta od připojení na dobu dvou měsíců až roku. Po celou tuto periodu bude muset za internet platit, jako by jej využíval. Proti zákonu se vyslovilo 233 poslanců a socialisté si mohou připsat na svoje konto další prohru, která jim na jazyku trpkne ještě projeveným veřejným míněním.

Kolem celé situace totiž začalo vřít v médiích i mezi intelektuály. Mnozí z umělců se už stihli vyjádřit, že přestanou podporovat socialistickou stranu, která se proti zákonu tak silně ohrazuje. Ten podle ní znamená dvojí trest a porušuje jedno ze základních lidských práv – právo na informace.

Ale je to tak opravdu? V evropské Listině základních práv a svobod se nic o internetovém připojení neříká. Je ovšem otázka, zda by se právě toto nemělo změnit. Internet se stal jedním z nejdůležitějších médií světa a pro mnoho lidí je připojení existenčně důležité. Evropská unie bude proto zákon přezkoumávat. 

Dalším problémem totiž může být i dodatek k evropskému telekomunikačnímu zákonu, který schválil minulý týden Evropský parlament. Ten jasně říká, že omezení připojení může schválit pouze soud. Exekutiva taková práva nemá. Francouzi namítají, že mezi členy komise, která bude od internetu odstřihávat, budou právě i soudci. Ať už to ovšem dopadne, jak chce, zákon musí ještě schválit Rada Evropské unie, která je složena ze všech sedmadvaceti států. 

Nás tedy může nadále zajímat i to, jak se k zákonu postaví Česká republika.  Česká protipirátská unie by zákon dozajista uvítala jako příslib toho, že se něčeho podobného dočká u nás, i když se zabývá spíše těmi, kteří poskytují, než těmi, co stahují. Její nejnovější kauza se týká jihočeského mladíka, který koncem dubna vyvěsil na internetu volně ke stažení Hřebejkova Nestydu. Tím prý způsobil škodu nejméně dvou milionů korun. 

Další obvinění mluví přímo o tom, že mladík má „vyšší postavení mezi uploadery“ a že je v posledním roce velmi aktivní. Jak to s mladíkem dopadne, není jasné. Těšit by ho mohl fakt, že jeho předchůdce, který uploadoval na internet tehdy nové celovečerní Simpsonovi, nakonec nedopadl tak zle.

Tehdy velmi medializovaný případ dopadl tak, jak mnozí předpokládali. 

Bontonfilm udělal z celé akce exemplární případ a provinilec z původních 5,5 milionů zaplatil „jen“ 150 tisíc a vyvázl s podmínkou. Od té doby až k novému nestydovi, který vystavil Nestydu, byl v českých vodách v zásadě klid. 

14. 5. 2009

Autor: Richard Klíčník