Úvod > Články > Broadband po elektrickém vedení

Broadband po elektrickém vedení

O možnosti využívat běžného elektrického vedení k přenášení dat se ve světě mluví už delší dobu. V poslední době dochází i ke zkušebnímu provozu.

Princip vedení

Princip je jednoduchý – anténa na speciálních věžích nebo prostě vysokých objektech vysílá signál na vzdálenost skoro 10 km, ten potom zachycuje speciální anténa na běžných sloupek elektrického vedení a po normálních drátech jej posílá do jednotlivých domů. Testovací provoz organizuje v USA texaská společnost Broadband Horizons, která hodlá tento systém zavést pro odlehlé oblasti, kde se normálním providerům nevyplatí zavádět kabelový systém, nebo kde neexistuje provider DSL. Další oblastí, kde se tento přenos testuje, je oblast kolem města Cincinnati, kde jej společně ověřují firmy Cinergy a Current Communications.

Rychlý internet pro všechny

Pro Kentucky, která ústy svého guvernéra Ernieho Fletchera nedávno vyhlásila mimořádně ambiciózní plán nabídnout do roku 2007 rychlý přístup k internetu pro všechny své občany, by právě tento systém mohl být rozhodující proto, jestli se to podaří, nebo jestli se bude jednat o další planý slib politiků. Kentucky si navíc od kompletního pokrytí slibuje 14 000 nových pracovních míst a roční ekonomický přínos kolem 5 miliard dolarů. V součastné době má v Kentucky přístup k broadbandu kolem 22 procent domácností, což je o 10 procent méně, nežli celoamerický průměr. V oblasti firem je na tom Kentucky lépe, plných 41 procent společností fungujících v tomto státě má přístup k broadbandu.

Výhody a nevýhody

O této myšlence se mluví již několik let, ale teprve v poslední době došel vývoj dost daleko pro to, aby byl tento systém dostatečně rychlý a spolehlivý. Vedle očividných výhod, tj. využití současné infrastruktury, ale existují i nevýhody – signál se bez opakovaného zesílení přenáší pouze na vzdálenost 800 metrů a pro providery je tento způsob přenosu dražší.

Zákazníci, kteří si nový systém na severu Kentucky vyzkoušeli, jsou ale spokojeni. Měsíční poplatek 30 dolarů byl ve skutečnosti nižší nežli za standardní DSL, a rychlost přenosu se DSL plně vyrovnala.

Zastánci nové technologie přiznávají, že ani tento systém nebude optimální pro dosažení skutečně opuštěných oblastí, kde také může být třeba jen jeden jediný zákazník. Pokud by k němu chtěl provider signál přivést, bylo by to tak drahé, že by bylo nutno na systém uvalit nějakou daň, která by tyto speciální případy dotovala.

Systém přenosu signálu pomocí běžného elektrického vedení musí mít navíc schválení společnostmi vlastnícími toto vedení, a ty se zatím povětšinou na tuto možnost dívají značně skepticky. Sice přiznávají, že celý systém funguje, obávají se však toho, že případné zisky jsou značně nejisté. Navíc si nejsou jisti, jak dlouho bude tento systém fungovat, než přijde nějaká jiná technologie, která jej nahradí. Počáteční náklady jsou poměrně vysoké, protože zesilovač signálu je nutno umístit každých 800 metrů. Proto také tyto společnost vyčkávají. Bez jejich souhlasu a bez jejich investic je ovšem tento způsob přenosu odsouzen k zániku.